„Peklo, už nikdy víc, mám toho dost.“ Slova, která běžci pronášejí s větší či menší intenzitou po každém závodě, dostala v sobotu zcela jiný význam.
Výheň ústeckého půlmaratonu přiměla spoustu běžců závod vzdát, sanitky záchranky houkaly prakticky nepřetržitě. Záchranáři v tomto směru zažili jeden z nejnáročnějších ústeckých půlmaratonů v celé jeho patnáctileté historii.
„Naším záchranářským stanem prošlo celkem 45 závodníků. Kvůli kolapsu jsme ošetřili i několik diváků a po dopoledním doprovodném závodě i několik dětí,“ řekl iDNES.cz mluvčí krajské záchranky Prokop Voleník. „Bylo toho opravdu hodně a bylo to náročné,“ dodal.
Přes tři a půl tisíce půlmaratonců se muselo poprat s náročnou tratí. Kvůli opravě mostu Dr. Edvarda Beneše se tentokrát běželo prakticky jen v samotném centru města.
Tropický den koncem září. Padaly rekordy, na jihu Čech bylo přes 32 stupňů |
Vyčerpání, kolapsy, přehřátí organismu, dehydratace, křeče. To byly nejčastější důvody záchranářských zásahů.
K náročnosti přispěl nejen tropický den, ale i start závodu ve 14:30 a to, že silnice, centrum a zastavěnost okolí rozpálily asfalt na maximum. Spousta závodníků odpadla.
„Přeci jen dřív za mostem občas fouklo od Labe nebo jste se mohli schovat. A tak zatímco jindy zasahujeme tak na desátém kilometru, teď už jsme měli výjezd o pět kilometrů dříve. Celkem jedenáct běžců jsme po ošetření následně převezli do nemocnic v Ústí, Děčíně a Litoměřic,“ popisoval záchranář náročnost sobotní služby.
I to, že letos museli vyjet až osmi běžcům na trať zároveň, což se v minulosti nestalo.
Dominik byl jeden z desítek z běžců, kteří po ústeckém půlmaratonu skončili v péči záchranářů (20. září 2025)
„Tvrdá premiéra a tvrdá zkouška a víc než sportovní výkon,“ svěřil se pro iDNES.cz jednatřicetiletý Dominik, který běžel svůj vůbec první takhle dlouhý závod. Zaběhl ho v čase 2 hodiny a 19 minut.
Měla jsem „jen“ povoditNáročné podmínky v Ústí dostihly i zkušenou vodičku na hodinu a 45 minut Veroniku. „Měla jsem to ‚jen‘ povodit. Odpovědnost veliká, vedro ještě větší,“ popisovala svůj zážitek na Facebooku. „... 11. a 12. (kilometr) si moc nepamatuju, jen vím, že místo abych já pobízela běžce okolo, někdo pobízel mě, na 13. jsem potupně s omluvou sbalila vlajku do batohu…,“ omlouvala se. „První DNF v životě, nohy úplně prázdný, zato hlava plná myšlenek. I tohle je běh, někdy to prostě nejde.“ Svou kolegyni se snažila povzbudit Štěpánka, vodička na 2 hodiny. „Verčo jak ja ti rozumim. Nejhorší závod. Mě totálně selhalo tělo. Mě nešlo ani chodit,“ dodala s pochopením. |
I on se přidal do fronty těch, kteří v cíli potřebovali lékařské ošetření.
„V poslední třetině trati to byl už jen boj s vlastním tělem, které i díky nekonečně spalujícímu slunci postupně vypovídalo svou funkčnost,“ řekl.
„Šlo o to doběhnout, a ne řešit čas, poslední tři kilometry jsem dal v obrovských křečích,“ napsal na Facebooku například Jaroslav, další z běžců.
Věty jako „Nejhorší závod v životě“, „Šel jsem na hranu, ale musel jsem to vzdát“, „Někdo mi vytáhl baterky z těla“ či Byl to mazec, ale nakonec jsem to dopajdal“, rezonují běžeckými skupinami.
I autor tohoto textu, který absolvoval už na dvě desítky závodních půlmaratonů, měl toho fakt dost.
„Snažil jsem se nic nepodcenit, ale to extrémní vedro mě dostalo. Od patnáctého kilometru jsem si už přál, aby to utrpení skončilo,“ prohlásil.
Vodiči ústeckého půlmaratonu 2025
Organizátoři, poučeni z předloňského průšvihu na Pražském půlmaratonu, se snažili nepodcenit počet občerstvovacích stanic.
Osvěžit se či dát si sůl, cukr, banán bylo možné zhruba každé tři kilometry. A většina hobby běžců se toho snažila využít na maximum. Pomáhali i hasiči se svými „sprchami“.
Závodníci kolabovali prakticky po celé délce tratě. Jednu dívku podpírali dva spoluběžci na metě 400 metrů před cílem, dobrovolnice u stanu s první pomocí v tu chvíli už volala záchranku. Prostě to nešlo.
Trasa půlmaratonu v Ústí nad Labem 2025 vedla převážně centrem krajského města. (20. září 2025)
Další uvaření běžci padali vyčerpáním hned za cílovou páskou, a tak záchranáři, když se jim podařilo „restartovat“ jednoho závodníka, už do křesla na kapačky usazovali dalšího.
Záchranář ale vyzdvihl práci svých kolegů. „Jsme profíci, zvládli jsme to,“ prohlásil a poděkoval také samotným běžcům, kteří na trati museli několikrát uvolnit cestu houkajícím sanitkám.
Desítky lidí kolabovaly na pražském půlmaratonu, aktivoval se traumaplán |
„Určitě to není jednoduché, když máte v uších sluchátka a soustředíte se na svůj výkon, ale bylo skvělé, jak jste byli ohleduplní,“ pochválil běžce Voleník.
Vítězem závodu se stal Dorian Boulvin z Belgie v čase 1:04:39. Nejlepším Čechem byl bronzový Damián Vích, nejlepší Češkou celkově čtrnáctá Tereza Hrochová.