Severočeši nevnímají kraj negativně, ukázal průzkum ústecké univerzity

  7:54
Severočeši se nevnímají jako lidé žijící v chudém a problematickém kraji a nevnímají se jako chudší proti jiným. Názory obyvatel v Ústeckém kraji zkoumal tým vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Odborníky zajímalo, jestli mají místní lidé stejný názor na region jako ve zbytku republiky. Ústecký kraj je totiž často v celorepublikovém měřítku brán jako problémové místo, co se kvality života týká. 

Tuto nálepku si nese už desetiletí, nejen kvůli špatnému životnímu prostředí v době komunismu, ale i v souvislosti s novějšími sociálními problémy či korupčními aférami.

„Zajímalo nás, do jaké míry je negativní vnímání reálné a do jaké míry je to jakési klišé nebo předsudek, který se o Ústeckém kraji táhne celá desetiletí. Negativně kraj často hodnotí lidé, kteří tady ani nebydlí a následně to částečně přejímají i ti, kteří tady přímo žijí,“ říká vedoucí vědeckého týmu Vladan Hruška.

Podle dat získaných od agentury STEM, která od roku 1997 do roku 2019 sledovala rozdíly ve vnímání životní úrovně mezi celorepublikovými hodnotami a hodnotami jednotlivých krajů, nedopadl Ústecký kraj úplně špatně.

„Srovnáním jsme přišli na to, že v subjektivním vnímání kvality životní úrovně se Ústecký kraj nijak neodlišuje od ostatních krajů v republice,“ komentuje výsledky Hruška.

Lidé se cítí chudí, stejně jako obyvatelé jiných krajů

Stovka respondentů odpovídala například na otázky týkající se jejich příjmu a majetku domácností nebo se měla sama zařadit do jedné ze sociálních vrstev.

Ukazuje se, že v kraji se zvýšil podíl obyvatel, kteří se hodnotí jako „špatně zajištění“ nebo v „zásadě chudí“, avšak v subjektivním vnímání respondentů nejsou patrné velké rozdíly mezi krajem a Českem, a v období silného ekonomického růstu v letech 2014–2019 tyto rozdíly dokonce mizí.

„Negativní vyjádření o kvalitě života v Ústeckém kraji se tak jeví jako nepříliš odpovídající realitě,“ dodává Hruška s tím, že s ohledem na počet respondentů však nelze výsledky považovat za vše vypovídající.

V kraji převládá vysoká nezaměstnanost

I přes klesající hodnoty patří Ústeckému kraji například stále přední příčky v tabulkách nezaměstnanosti. Podle zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí tvořil ke konci letošního října podíl nezaměstnaných ve věku 15 až 63 let v kraji 5,23 %. O měsíc dřív to bylo 5,41 %. 

V rámci celého Česka, kde se číslo zastavilo na hodnotě 3,7 %, na tom byl hůř než Ústecký kraj už jen Moravskoslezský s nepatrným rozdílem pěti desetin. 

Z osmi měst v Česku s nejvyšší mírou nezaměstnaných jsou hned tři z Ústeckého kraje. Vede tradičně Most s 6,6 %, následuje Chomutov s 6,1 % a Ústí nad Labem s 5,5 %.