„Model je naprosto přesně zrekonstruován podle původních historických plánů. Čtyři roky na něm pracoval pan Jaromír Voldřich, který tady v Terezíně v osmdesátých letech sloužil na vojně. V roce 2018 sem přišel na prohlídku a po ní se dal do řeči s naším výřečným průvodcem Josefem Kočím. A pak se to rozjelo,“ vypráví historik Jiří Hofman ze sdružení Terezín – město změny.
Voldřich pracuje v Německu pro vysoce specializovanou firmu, která se zabývá vývojem profesionálních 3D tiskáren.
„Spolupracují s NASA, vyvíjejí součástky do kosmického a leteckého průmyslu. Protože Voldřich má k Terezínu vztah a zajímá ho, řekl mi, že by chtěl zkusit něco vymodelovat. Hledali jsme, co by bylo nejzajímavější, a rozhodli jsme se pro Litoměřickou bránu, protože je to objekt vhodné velikosti pro 3D tisk a hlavně je to budova, která se nedochovala,“ podotýká Hofman.
 |
Při tvorbě modelu Jaromír Voldřich vycházel ze starých fotografií, ale hlavně z původních nákresů.
„Vzal si historické plány a všechny historické kóty si velice přesně přepočítal na současné míry. Dokonce tak přesně, že původní pevnostní sáhy a pevnostní sáhy, které my v přepočtech používáme s přesností na dvě desetinná místa, si dopočítal ještě o další tři až čtyři desetinná čísla. Což bylo důležité zejména pro propočítání kleneb, aby do sebe přesně zaklesly,“ popisuje historik.
„Model je tak podrobný, že kdyby teď přijela 3D tiskárna na beton nebo jiný materiál, tak by byla schopna Litoměřickou bránu vytisknout v původní velikosti, tak jak vypadala tenkrát,“ pokračuje historik.
Podle Hofmana už v 18. století byli architekti schopni udělat plány velice detailně. „Není to nějaká skica, ale naprosto přesná projektová dokumentace, byť vypadá trochu jinak než dnešní,“ upozorňuje historik.
Některé detaily Litoměřické brány musel Voldřich okopírovat i z jiných bran. Například detaily padacího systému mostu se našly jen na plánech Bohušovické brány.
Další model ukáže i dosud skryté detaily
První Voldřichův model Litoměřické brány by měl časem doplnit ještě větší, který by rád umístil ve zdejším muzeu.
„Tento model by měl být otevřenější, aby návštěvníci mohli dobře vidět i různé detaily. Uvnitř brány je totiž řada velmi zajímavých prostor, například výpadové branky, systémy opěrných pilířů, odvodňovacích a odvětrávacích kanálů nebo strážnice včetně vojenské latríny,“ popisuje Hofman.
Litoměřická brána sloužila svému účelu až do konce 19. století. „Stavěla se spolu pevností v osmdesátých letech 18. století. Byla to největší, nejhlavnější a nejzdobenější brána celé pevnosti, protože pro cizince, který přijížděl ze Saska, reprezentovala moc císaře,“ vypráví historik.
„Bylo to obrovské pískovcové sochařské dílo. Zbourali ji v roce 1898, protože na státní silnici mezi Prahou a Drážďany, která prochází Terezínem, se už tenkrát navyšoval provoz,“ dodává historik.