Je čtvrtek ráno a pracovníci společnosti JRK v areálu sběrného dvora v teplické Úprkově ulici postupně vysypávají sedm velkých kontejnerů s komunálním odpadem přivezených ze sedmi různých lokalit lázeňského města.
Odpadky sypou na velkou plachtu na zemi a následně se pouští do jejich třídění. Jejich cílem je zjistit, jestli Tepličané správně třídí odpad a zda se v nádobách nachází i biologicky rozložitelný materiál, který mají lidé ukládat do speciálních nádob.
„Kovy a sklo dávejte támhle, plasty patří sem. Textil je samostatná kategorie, stavební odpad dáváme také zvlášť. Pokud najdete skleněnou nebo plastovou lahev s obsahem, dejte ji stranou a potom to zvážíme samostatně,“ nabádá jedna z pracovnic firmy ostatní zaměstnance.
Pak už se společně pustí do práce a každý z kontejnerů přeberou do posledního papírku. Vytřídění jednoho jim zabere zhruba půl hodiny. „Fuj, tady jsou psí exkrementy,“ zašklebí se po chvíli jeden ze zaměstnanců a mává pečlivě zabaleným igelitovým pytlíkem.
„To jsem vám zapomněla říct, uzavřené pytlíky s měkkým obsahem raději nerozdělávat,“ upozorní ho vzápětí vedoucí a třídicí halou se rozléhá hlasitý smích.
Češi třídí jako o život, velká část odpadu však stejně skončí na skládce |
Město Teplice před rokem spustilo pilotní projekt třídění kuchyňského odpadu. Zatím funguje ve 350 domácnostech z patnácti vytipovaných vchodů panelových domů. Sběr je zajištěn rozmístěním 12 bionádob o objemu 240 nebo 120 litrů. Odpad končí v kompostárně v Chudeřicích, kde je dále zpracován. Analýzou chce radnice zjistit, zda lidé možnost třídit biologický odpad využívají.
„Kontrola by nám měla ukázat, jestli třídění kuchyňského odpadu v Teplicích dává smysl, nebo ne. Hlavním cílem je zjistit, zda je v komunálním odpadu zastoupen gastroodpad, který by už v těchto lokalitách být neměl, protože tam na něj máme speciální nádoby. Před rokem jsme ho měli v komunálním odpadu asi 27 procent, teď už by tam měl být minimálně,“ vysvětloval primátor Teplic Hynek Hanza (ODS), který se třídění osobně zúčastnil.
„Loni se nám ve vytipovaných lokalitách podařilo vytřídit dvanáct a půl tuny kuchyňského odpadu. Očekáváme proto, že nyní už by struktura odpadu měla být úplně jiná než na začátku projektu. Tehdy nás překvapilo i to, že v popelnicích bylo 11 procent plastu a necelých osm procent skla, u kterých jsme předpokládali, že už je lidé třídí do barevných nádob,“ podotkl primátor. „V podstatě nás zajímá, jakým způsobem se po roce změnil přístup lidí ke třídění odpadu,“ doplnil.
Přibudou další lokality...
Vojtěch Ducháč, regionální manažer společnosti JRK, která na projektu s městem spolupracuje, pak vysvětlil, proč je dobré biologický odpad třídit. „Z fyzických analýz vyplývá, že třetina komunálního odpadu je právě ten biologicky rozložitelný. Jedná se o největší složku, která nejvíce váží a smrdí v nádobách. Směsný odpad se přitom vozí na skládku a za každou tunu se platí,“ podotkl s tím, že dle nového zákona o odpadech bude cena skládkování rok od roku stoupat.
„My se snažíme o to, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládce, ale v kompostárně, kde je zpracování každé tuny levnější. Město tím vlastně šetří své náklady,“ vysvětlil Ducháč.
V rámci kontroly, kterou si město nechalo udělat znovu po roce, byl komunální odpad z kontejnerů rozdělen do 17 různých frakcí – sklo, papír, kovy, textil, stavební odpad, bioodpad a další. „Nyní uděláme vyhodnocení, na základě kterého městu doporučíme, jakým způsobem by mělo jeho odpadové hospodářství směřovat,“ doplnil Ducháč.
Pokud se Teplicím pilotní projekt osvědčí a data prokážou, že lidé kuchyňský odpad skutečně třídí, chce radnice v projektu pokračovat. „Bez ohledu na to letos projekt rozšíříme. Z původních 350 domácností na rovných tisíc. Momentálně se gastroodpad třídí v sedmi lokalitách, nově to bude v devatenácti. Jedná se převážně o sídliště s panelovými domy,“ dodal primátor.
