„Bohužel nemáme žádný záložní zdroj vytápění, na to se při výstavbě zahrady nemyslelo. Kdyby nám tady dva dny nešel plyn, ze sbírek se stane zimní zahrada. Vznikly by nevyčíslitelné škody a co se týče sbírek z tropů a suchých oblastí, pro ně by to mělo zcela jistě ničivé následky,“ přiblížil ředitel zahrady Petr Šíla.
Příspěvková organizace města dosud využívala plyn od společnosti Lumius a platila za něj 540 korun za megawatthodinu (MWh). Cena vzešla ze soutěže na Českomoravské komoditní burze. Jenže právě firma Lumius ukončila činnost, což se v zahradě dozvěděli v úterý.
„Situaci jsme začali okamžitě řešit a oslovili devět jiných dodavatelů. Říkali jsme si, že máme čas to vyřešit a když to neklapne, přejdeme pod dodavatele poslední instance (DPI),“ vypráví Šíla.
Jenže na velkoodběratele se podle zákona DPI nevztahuje a ve středu ráno navíc přišel do zahrady e-mail od společnosti GasNet coby vlastníka sítě.
„Ten situaci ještě zkomplikoval, protože panu řediteli poslal v podstatě výhrůžný e-mail s tím, že pokud do soboty nepředloží smlouvu s dodavatelem energie, odpojí nám zahradu od plynu. To by byla katastrofa, sbírky v řádech mnoha desítek milionů a některé z nich ani nejdou ocenit, by byly ztraceny,“ sdělil primátor Teplic Hynek Hanza (ODS).
„Byl to pro nás šok, měli jsme v podstatě tři dny na sehnání nového dodavatele. Z devíti oslovených firem nám nabídky zaslaly jen čtyři. Nejlevnější byla od společnosti ČEZ za 2 010 korun za MWh,“ podotkl Šíla s tím, že další úskalí vězelo v tom, že organizace musela na nabídku ČEZu odpovědět do čtvrtečních 14 hodin.
„Naštěstí byla ve 13.45 hodin prostřednictvím videokonference narychlo svolána rada města, která nabídku odsouhlasila,“ oddechl si Šíla.
Krizová situace tak byla zažehnána, ovšem za cenu téměř čtyřnásobného zdražení dodávek plynu.
„V tuto chvíli to bylo nejlepší možné řešení. Samozřejmě to bude mít vliv na rozpočet zahrady, očekáváme ztrátu zhruba 2,5 milionu korun,“ připustil ředitel s tím, že organizace nyní bude hledat úspory, jak „protopit“ co nejméně. Jednou z možností je i snížení teploty ve sklenících. Ročně zahrada spotřebuje v průměru 1 400 MWh plynu.
Ředitel: Musíme mít i náhradní zdroj
„V tropickém skleníku vytápíme na 25 stupňů, ale možná bude stačit i 24 stupňů. Okamžitě jsme zahájili diskuzi s kolegy z pražské botanické zahrady a zjišťujeme, jaké s tím mají zkušenosti. Shodou okolností máme v úterý jednání Unie botanických zahrad, chceme to tam prodiskutovat. Jsem přesvědčený, že každý skleník zvládne jít minimálně o půl stupně dolů bez ohledu na to, aby to mělo podstatný vliv na sbírky,“ míní Šíla.
Připraveno pomoci je i město Teplice, coby zřizovatel zahrady. „Samozřejmě se jim pokusíme v této době finančně pomoci. Zároveň je to určitá výzva pro pana ředitele, aby se pokusil ještě více zpopularizovat zahradu, zvýšit její návštěvnost a tím trochu snížit ztrátu,“ podotkl Hanza.
Vzhledem k tomu, že zdražování energií jen tak neskončí, je podle Šíly do budoucna potřeba najít i náhradní zdroj vytápění.
„Příští týden máme jednání s městem a budu navrhovat, aby došlo ke zpracování energetické studie. Musíme zjistit, zda by šlo vedle kotelny nainstalovat tepelná čerpadla, třeba i s využitím solární energie. Musíme mít alespoň padesátiprocentní náhradní zdroj. Možná by stálo za to prověřit i možnost, zda se teplo nedá vzít z termálního pramenu podobně, jako ho využívá Aquacentrum,“ sdělil Šíla.
Zahrada podle něj plyn nevyužívá jen k vytápění skleníků, ale také na ohřev vody na zalévání.
„Když jsme loni kvůli rekonstrukci na měsíc a půl odstavili kotelnu, mělo to na rostliny obrovský vliv. Voda je totiž běžně temperovaná na 24 stupňů, teď jsme jim ale dávali studenou zálivku z řadu. Na rostlinách se to okamžitě projevilo, některým začaly žloutnout a padat listy, jiné to pokroutilo. Čtvrt roku se z toho vzpamatovávaly. Ani si nechci představit, co by se stalo, kdybychom skleníky v zimě nevytápěli,“ uzavřel ředitel.