Právě v těchto rehabilitačních centrech dostávají pacienti možnost znovu se postavit na vlastní nohy – často doslova. Lékaři, technici, fyzioterapeuti i psychologové tu dennodenně pomáhají lidem adaptovat se na nový život. A přestože technika pokročila mílovými kroky, zůstávají výzvy – jak medicínské, tak lidské.
„Všichni pacienti, co projdou protetickým vyšetřením, jsou doživotně vybavováni protézami v pravidelných intervalech dvou let. Objímky měníme až dvakrát do roka, podle aktivity pacienta a opotřebení komponentů. Co se týče následné péče, ta začíná už na operačním sále dodržením standardních postupů tzv. kompresivní terapie, sloužící k formování pahýlu,“ říká Jana Táborská, primářka jediného lůžkového ortopedicko-protetického oddělení v Ústeckém kraji v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.
Jaké služby vaše ortopedicko-protetické lůžkové oddělení pacientům poskytuje?
Budova protetického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem umožňuje svým stavebním uspořádáním propojení odborností chirurga, ortopeda, protetika, fyzioterapeuta, podiatra (lékař specializovaný na nohy, jejich anatomii, diagnostiku a léčbu) a protetického technika pod jednou střechou. Máme ty nejlepší možné podmínky k řešení stavů poškození tkání nohou převážně diabetiků s prováděním drobných chirurgických zásahů a jejich odlehčení ortézami přes hojení pahýlů (odborný název zbytkové části končetiny) po čerstvých amputacích pod kolenem až po nácvik chůze v protézách.
Poskytujeme i doléčení a rehabilitaci pacientům po operaci kloubních náhrad kyčle a kolene a pacientům vyžadujícím vertikalizaci (proces, při němž se člověk dostává do vzpřímené polohy) v trupových a končetinových ortézách.
Jaké diagnózy nebo postižení nejčastěji vedou pacienty k vám?
Nejčastější potíží, pro kterou je u nás pacient aktivně sledován, jsou komplikace cukrovky, špatného prokrvení končetin, poúrazové stavy a ztrátová poranění.
Jana Táborská, primářka ortopedicko-protetického oddělení ústecké Masarykovy nemocnice, při cvičení s pacientem v tělocvičně
S jakým počtem pacientů ročně na vašem ortopedicko-protetickém oddělení pracujete?
Za rok 2024 bylo na ortopedicko-protetickém oddělení evidováno celkem 7 814 ambulantních ošetření. V rámci podiatrie se oddělení podílí na zhruba třiceti chirurgických zákrocích během sledovaného období. Hospitalizovaných pacientů bylo v roce 2024 celkem 257, přičemž průměrná délka pobytu činila přibližně 13 dní.
Jak probíhá první návštěva pacienta – od vstupního vyšetření po zhotovení pomůcky?
Pacient se k nám do ambulance dostává na doporučení praktického lékaře, z ambulancí pro léčbu chronických ran či spolupracujících oddělení. V případě pacienta s plně zhojenou amputací a ustáleným objemem pahýlu voláme protetického technika a společně s pacientem se domlouváme na typu protézy, časovém plánu zkoušky a předání protézy, současně vypisujeme žádost na schválení pomůcky pro pojišťovnu.
Poté si technik pacienta přebírá k odběru měrných podkladů pro stavbu protézy, včetně provedení sádrového odlitku pahýlu. Tuto fázi si technik řídí sám až do doby schválení pomůcky a přípravy protézy. V tento moment dáváme termín k hospitalizaci na lůžkovou část, kde pak probíhá komplexní péče za pravidelných kontrol indikujícího lékaře, fyzioterapeuta, technika a k tomu nám slouží prostory tělocvičny v budově. U hospitalizovaných pacientů s čerstvou amputací se tak děje obdobně, často v rychlejším sledu.
Má pacient možnost podílet se na výběru designu, barev nebo typu materiálu?
Ano, podle technických možností protetických firem, vycházejících ze standardu úhrady. Můžete si vybrat barvu objímky nebo si na objímku nechat zapracovat oblíbenou značku fotbalového klubu. Vše, co nespadá do běžné úhrady pojišťovny, si pacient hradí v celé výši, nelze si jen doplatit.
Sledujete pacienty i po předání pomůcky? Jak důležitá je následná péče?
Všichni pacienti, co projdou protetickým vyšetřením, jsou doživotně vybavováni protézami v pravidelných intervalech dvou let. Objímky měníme až dvakrát do roka podle aktivity pacienta a opotřebení komponentů. Co se týče následné péče, ta začíná už na operačním sále dodržením standardních postupů takzvané kompresivní terapie, sloužící k formování pahýlu.
Jak dlouho po amputaci je možné začít s procesem výroby protézy a jejím nasazením?
Celosvětově doporučená doba předání od čerstvé amputace v podkolenní jsou tři týdny, u stehenních amputací šest. Je to dáno objemem svaloviny, který je potřeba před stavbou protézy stabilizovat. K tomu právě slouží standardy kompresivní terapie. U nás v průměru trvá předání u amputace v podkolenní 3–5 týdnů. Zvládli jsme i sedmnáctý den po amputaci. Občas to jde dobře.
Hraje při tom roli věk pacienta, rychlost hojení nebo přidružené diagnózy?
O věku to není, záleží na dobře provedeném operačním výkonu a následné chirurgické a kompresivní terapii, od toho se vše odvíjí.
Zaznamenáváte spíše více mladších, nebo starších pacientů? A liší se mezi nimi přístup k léčbě nebo i úspěšnost hojení?
Nejvíce jsou ohroženi diabetici, ale ti mají zároveň největší šanci ke zvrácení nebo ovlivnění výšky amputační linie. Je k tomu však potřeba hodně chirurgů, kteří projdou vzděláním v sekci podiatrie. Diabetu celosvětově bohužel neubývá, a tak mají podiatrické ambulance v systému zdravotnictví stále větší oporu.
Jaké materiály se dnes nejčastěji používají při výrobě ortéz a protéz?
Vždy je to kombinace kovu, uhlíkových či skleněných vláken nebo laminátu, plastu či silikonu, ale i antidekubitních (zabraňujících vzniku proleženin, pozn. red.) materiálů s takzvanou pamětí, kdy se materiál vrací po stlačení do původní polohy.
V čem se dnešní pomůcky liší od těch před deseti či patnácti lety?
Vylepšují se jednotlivé modulární díly ve stylu snižování jejich hmotnosti, celkové minimalizace, výkonnějších mikroprocesorů, vyšší kapacity baterií u bionických protéz nebo výroby voděodolných dílů.
Po těžkém úrazu přišel o ruce a nohu, pomoci mu mohou moderní protézy |
Využíváte na oddělení 3D tisk? Pokud ano, jak konkrétně funguje?
Jsme zdravotní zařízení, které nedisponuje výrobou zdravotnických pomůcek, proto s technickými firmami spolupracujeme. Využití 3D tisku ke stavbě pomůcek je ve světě zatím velmi omezené. Je to dáno vysokými finančními vstupy, disponováním počítačovými algoritmy pro optimalizaci výsledného produktu z tiskárny a také tiskárnami pro větší objekty. Ale Češi se stali opět jedněmi ze světových řešitelů této problematiky. Firma Invent Medical třeba dodává výrobky z 3D tiskáren na světový trh už několik let.
Jak dlouho trvá proces od digitálního návrhu po hotovou pomůcku?
U trupových ortéz je to čas věnovaný naskenování pacienta, úpravě dat v počítači, odeslání na frézu k vytvoření anatomické repliky trupu s anatomickou přesností. Toto je otázka jedné ambulantní návštěvy, ale následné dokončení ortézy včetně natažení horkého plastu, ořezu, vylepení výstelky, to je závislé na časovém vytížení technika, neboť nemá v jeden den jednoho pacienta.
Setkáváte se v praxi i s „chytrými protézami“ s elektronikou, senzory nebo bionickými prvky?
Ano, jsou indikace, které umožňují předpis těchto protéz.
Jsou tyto technologie dostupné i běžným pacientům v Česku, nebo zatím jen výjimečně?
Každý pacient je vybaven protézou odpovídající jeho předpokládané aktivitě a vycházející často z aktivit před ztrátou končetiny. Například pro interiérový typ upřednostníme stabilitu chůze před její dynamikou. Pro exteriérový typ s různou rychlostí chůze pak volíme díly hydraulické, pneumatické či bionické. Ale u bionických protéz jsou po schválení jasně daná pravidla a je třeba se tím řídit.
STO OBJEVŮ: Jak nahradit nohu? Nejstarší protézou byl dřevěný palec |
Jakým způsobem jsou tyto léčebné výkony hrazeny? Spadají pomůcky do systému veřejného zdravotního pojištění?
Orto-protetické pomůcky mají nastavený způsob úhrady ze systému veřejného zdravotnictví včetně výše doplatků pacientem. U protéz je to jedno procento z celkové ceny, u standardní bércové protézy doplatíte kolem 700 korun. Za bioniku doplatíte maximálně kolem pěti tisíc.
Jakým směrem se podle vás bude ortopedicko-protetická péče v příštích letech ubírat?
Směrem, o kterém už byla řeč, výroba pomocí 3D tisku. Technik například v Mexiku naskenuje tvar dané části těla, data odešle přes oceán do firmy, která disponuje algoritmy pro počítačovou optimalizaci tvaru pomůcky, počítačem upravená data se odešlou sama zpět mexickému technikovi do tiskárny, který ráno z vytištěných dílů na místě sestaví pomůcku a zkontroluje na pacientovi. Nekoná se přeprava žádných balíků a kontejnerů přes oceán, odpadají skladovací místa pro tuny sáder na odlitky, snižuje se rapidně množství odpadu z výroby...
