Braňany odmítly otevření kamenolomu, těžaři jim pošlou méně peněz

  5:30
Obec Braňany na Mostecku přijde o část peněz od těžební společnosti Severočeské doly (SD), které dosud získávala za negativní dopady těžby uhlí na životní prostředí a za zhoršené podmínky pro život lidí – v blízkosti obce se totiž nachází lom Bílina. Část obyvatel vidí v tomto kroku odplatu za odmítnutí záměru těžařů na otevření kamenolomu poblíž obce.

Braňany obklopují výsypky, odkaliště, severně se rozprostírá obří hnědouhelný lom Bílina. Na snímku zachycená probíhající těžba uhlí. (21. května 2024) | foto: Miroslava Strnadová, MF DNES

O snížení dlouholeté podpory společnost vedení Braňan informovala v dopise. Na úvod v něm připomíná sumu, kterou od roku 2008 do loňska obci poskytla. Celkem jde o téměř 174 milionů korun. Větší část byla formou darů nad rámec zákonných odvodů z těžby nerostných surovin. V rámci zákona obec obdržela pouze 10 milionů. Šlo o peníze, které obcím a městům, v jejichž katastru probíhá těžba, kompenzují zhoršené životní prostředí a zátěž v podobě prachu či hluku. Suma se vypočítává z příjmů těžařských firem.

Peníze od těžařů putovaly mimo jiné na financování společenských a sportovních akcí, na obecní infrastrukturu či na výstavbu vyhlídky, z níž je výhled na lom a Krušné hory.

Pro letošní rok těžaři některé příspěvky škrtli. V uplynulých měsících totiž narazili na silný odpor místních obyvatel v souvislosti s plánem na otevření kamenolomu na Červeném vrchu poblíž obce. SD tu chtějí stavební kámen těžit po dobu 30 let. V zářijovém referendu místní těžbu odmítli, což pro těžaře znamená komplikaci v uskutečnění záměru.

Podpora nenaplňuje představy

„Veřejná vyjádření části obyvatel při debatách nad prezentovaným záměrem případné těžby stavebního kamene ukázala, že naše dlouhodobá finanční i nefinanční podpora obce se bohužel nesetkává s jejich pochopením a zřejmě nenaplňuje jejich představy o spolupráci,“ píše v dopise předseda představenstva SD Ivo Pěgřímek.

V další části uvádí, že společnost bere v potaz postoj občanů, že obec peníze od těžařů nepotřebuje. „Budeme se tak muset zamýšlet nad podobami spolupráce, abychom se nevlamovali do zavřených dveří a nevyvíjeli aktivity, které na naší straně představují nemalé výdaje, ale ve skutečnosti nejsou vítané,“ píše.

Obec se tak musí pro letošek obejít bez 7,4 milionu korun na obecní infrastrukturu. S penězi přitom Braňany počítaly, smlouvu o poskytnutí této částky zdejší zastupitelé projednali a schválili už na jaře. V té době se místní také dozvěděli o chystaném kamenolomu. Záhy vznikla petice, která požadovala vypsání referenda. Občané v něm odpovídali na otázku „Má obec Braňany využít všech zákonných prostředků, aby zabránila těžbě kamene v oblasti Červený vrch?“. Pro odpověď „ano“ hlasovalo 87,44 procenta obyvatel.

Podle starosty Petra Škanty (KSČM) stopnutí příspěvku není pro obec problém. „S darem od SD počítáme každý rok do rozpočtu, který máme schodkový a darem si snižujeme schodek,“ říká s tím, že obec má naplánované a připravené projekty, které bude financovat z vlastních rezerv a dotačních možností.

Jsou tu hnusné boje, říká starosta. V Braňanech hlasovali o otevření kamenolomu

Obci letos zůstává příspěvek na kulturu ve výši 600 tisíc korun. Bez příspěvku ve výši 20 tisíc korun se však musí obejít kulturní a sportovní spolek Braňany v pohybu. Firma oznámila, že pro nadcházející roky bude příspěvky posuzovat individuálně.

Lenka Bombera Piskačová, předsedkyně spolku Červený vrch, který proti kamenolomu bojuje, omezení finančních darů obci vnímá jako jakousi mstu. „Náznaky, že když kámen nedáme, tak by mohlo dojít k zastavení těchto příspěvků, tady v uplynulých měsících byly,“ říká.

22. května 2024