Do konce roku ještě bude zařízení dál řídit konkurzní správkyně Martina Jinochová Matyášová. Tím kraj získá čas, aby zajistil všechna povolení k provozu nemocnice, uzavřel smlouvy s pojišťovnami a od 1. ledna ji mohla provozovat Krajská majetková.

Jako ředitel sem nastoupí Radek Lončák, současný ředitel litoměřické nemocnice.

Hlavně opozice na krajském zastupitelstvu kritizovala 40milionovou ztrátu, která navíc zdaleka nemusí být konečná. Navíc je mnohem větší než v minulých letech.

Podle hejtmana Oldřicha Bubeníčka (KSČM) je ale nutné zajistit, aby byla zachována zdravotní péče pro 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku. Ústecký kraj navíc počítá, že v následujících pěti až šesti letech sem bude nutné investovat 500 až 700 milionů korun.

Už na jaře zde bylo odběrové místo na testy onemocnění covid-19 a ve středu se opět kvůli nárůstu nemocných otevřelo. Podle konkurzní správkyně je pravděpodobné, že následkem všech opatření spojených s nákazou covid-19 a vzhledem k procesním okolnostem bankrotu bude výsledkem hospodaření nemocnice ztráta.

„Těžko si dovedu představit, že by to bylo jinak, když i zdravé nemocnice mají s nástupem pandemie potíže. Jaká přesně ztráta bude, to budeme znát po ročním vyúčtování pojišťoven v polovině příštího roku,“ řekla Jinochová Matyášová.

Podle ní je absurdní srovnávat výsledky nemocnice v normálních podmínkách a nemocnice v bankrotu a v době pandemie.

„Je vůbec s podivem, že se podařilo provoz nemocnice udržet, když těžkosti vyvolané konkurzem byly násobeny ještě situací kolem nákazy covid-19. Úplně se změnila agenda a priority všech pracovišť, a to s přímým dopadem na výnosy nemocnice. V tom není rozdíl mezi rumburskou a ostatními nemocnicemi,“ přiblížila situaci Martina Jinochová Matyášová.

Nemocnice generuje ztrátu a nemůže s tím nic udělat

„Stát na nezaviněné ztráty zdravotnických zařízení reaguje takzvanou covidovou vyhláškou, snaží se nemocnicím pomoci a dopady snížených výkonů alespoň částečně kompenzovat. Konkrétní výši náhrady, která se bude týkat rumburské nemocnice, ale zatím neznáme,“ dodala Jinochová Matyášová.

Podle kraje je částka 40 milionů dluh za celkových provoz nemocnice. „Četnost výkonů na jednotlivých pracovištích je nesrovnatelně nižší v porovnání s exponovanými nemocnicemi, to ale neznamená, že můžeme méně výnosná oddělení zrušit a zavřít,“ přiblížila správkyně.

Sazba úhrad za zdravotní výkony definuje cenu, za kterou nemocnice zdravotní péči poskytuje, jen ji nehradí pacient, ale pojišťovna.

„Tato cena je pro nemocnici prakticky jediným zdrojem financování. Za nižší množství péče přijme nemocnice nižší finanční plnění. V době nejsilnějších opatření vyvolaných nákazou covid-19 byl pokles výkonů fatální. Nemocnice není podnik, který by mohl na nižší výkon reagovat propouštěním nebo provozními úsporami,“ uvedla konkurzní správkyně.

„Generuje v tu chvíli ztrátu a nemůže s tím vůbec nic udělat. Po uvolnění opatření se provoz vrací podle možností do normálního režimu, výkony pomalu stoupají. Teprve pak bude množství výkonů při současných úhradových sazbách pokrývat náklady provozu nemocnice,“ dodala konkurzní správkyně.