Studie ukáže možnosti vybudování soustavy jezer na místě povrchových dolů

  7:08
Do poloviny tohoto roku má být podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) hotová studie možného vybudování soustavy jezer v Ústeckém kraji. Ta by navazovala na mostecké jezero Matylda a ústecké Milada.

Jezero Milada je hluboké až 24,7 metru, dlouhé 3,2 kilometru a široké 0,7 kilometru. | foto: Karel Pešek, MAFRA

Uhelné Podkrušnohoří, od Mostu až po Tušimice u Kadaně, by se tak kolem let 2045 až 2050 změnilo v soustavu propojených jezer s přečerpávacími elektrárnami.

„Zhruba do poloviny roku by měla studie dát další zajímavé informace o tom, za jakých okolností by byl tento projekt realizovatelný. A zda vůbec vodní poměry v této oblasti jsou ekonomicky návratné a technicky proveditelné,“ řekl ministr Brabec.

Hodně se řeší oteplování planety, bude se studie věnovat i tomuto aspektu? Například u jezera Most se už spekulovalo, že voda mizí v podloží, než se potvrdilo, že výpar je nečekaně velký, a jezero se tedy musí dopouštět.
To je dnes dokonce jedna z klíčových otázek. Klimatické změny už významně zasahují i do této soustavy. Jsou zde ale některé velmi zajímavé možnosti. Například využití fotovoltaických panelů na hladině jezer. Ty se zdola vodou chladí a pak odrazí většinu slunečních paprsků a tepla zpět. V zásadě brání výparu. Neříkám, že by to šlo využít všude, ale je to velmi zajímavý technický prvek. Je pravda, že pokud bychom udělali obrovskou soustavu jezer a nebyli bychom schopni zabránit výparu, mohlo by se stát, že i když systém bude průtočný, nebude možné ho dotovat ani vodou z Ohře, protože tolik vody by tam nebylo. Musíme zachovat vodnost toku. Navíc se dnes uvažuje o převodu části vody z Ohře na Rakovnicko, kde se plánují nové vodní nádrže Senomaty, Šanov a také nádrž Kryry. To je také věc, která by měla být zhodnocena v rámci studie. Ale těžba uhlí v dolu ČSA skončí v roce 2024 a s mírným zdržením by mohla začít hydrická rekultivace, tedy jeho napouštění. Je skvělá zpráva, že v horizontu 15 nebo 20 let by tady mohla být úžasná soustava jezer, která ve svém celém objemu možná budou převyšovat celou Vltavskou kaskádu.

Je podle vás reálné, aby se v létě 2020 rozhodlo o stavbě této soustavy jezer?
Já si myslím, že v létě teprve budou k dispozici výsledky studie. Soustava jezer je totiž tak zásadní investice, která bude v budoucnosti dosahovat pravděpodobně desítek miliard korun. Studie bude spíše prvním předstupněm rozhodování. Velmi bych pochyboval, že to bude stačit, aby vláda rozhodla o něčem tak zásadním. Bude to první vstup do debaty, jak je to technicky realizovatelné – včetně výparu – a jestli na to vůbec budeme mít dostatek vody. Dále studie odpoví na to, jak vše bude vypadat z hlediska finanční návratnosti včetně možnosti využití přečerpávací elektrárny. Jako rekreační oblast by soustava byla skvělá, ale nemůže to zůstat jen u toho, protože by to bylo nekonečně drahé.

Fotogalerie

Soustava jezer počítá s vodou z Ohře, ale potoky i řeky mají vzhledem k trvajícímu suchu málo vody. Řeky zde pramení, všechny odtékají a jsme závislí jen na srážkách. Stát ale okolním zemím garantuje minimální průtoky. Zvažujete vzhledem k suchu, že by se měly tyto průtoky měnit, a už se někdy stalo, že je stát nebyl schopen zaručit?
Máme mezistátní smlouvy s okolními státy o minimálních průtocích a i za hranicemi trpí suchem. V této chvíli nevím o tom, že by se otevíraly mezistátní dohody o řekách, ale může se stát. A může se stát, že v případě sucha nebudeme schopni garantovat toto množství vody, protože ho sami nebudeme mít. Jinak už před dvěma lety, kdy bylo velmi málo vody ve Vranovské nádrži, tedy i v řece Dyji, která je zásobárnou pitné vody pro desítky tisíc okolních obyvatel, jsme omezovali dodávky vody Rakousku. Tam ji postrádali, protože ji potřebují zemědělci. Ale na omezení se dohodla povodí v Česku i Rakousku. Zatím to neskončilo žádným sporem a já pevně věřím, že dohoda bude vždycky možná. Pokud bude sucho dramatické, a zatím bohužel toto nebezpečí vytváří kriticky malé množství sněhu, musíme počítat s tím, že na vodnost řek to bude mít vliv. Potom už budeme řešit praktické problémy, protože v tu chvíli se snižuje i ředicí schopnost řek, velmi se také komplikuje možnost vypouštění odpadních vod, byť přečištěných, do řek. Jednoznačně by nastoupila omezení, která se už dnes připravují v novém vodním zákoně. Tedy regulace odběrů.

Jak vidíte situaci s jezem u Děčína? Kvůli ochraně cenné přírody Česku už hrozil soud, ale vláda zadala zpracování nového posudku. Podle všeho také platí, že – pokud by se jez postavil – nevyřeší se při suchu ani plavba od Děčína do Ústí. Navíc Sasko nechce Labe měnit... Má pořád jez smysl?
Před dvěma týdny vláda rozhodla, že vyhoví námitkám Evropské komise, která nám několik let vyčítala, že jsme neměli v souladu náš právní řád soustavy evropsky chráněných lokalit s evropskými požadavky. To ale neznamená, že by byl definitivně odmítnut projekt jezu. Tam je zásadní, aby se nalezla možná kompenzační opatření za významný negativní vliv, který tu nepochybně bude. Ministerstva dopravy a zemědělství se domluvila, že nechají zpracovat studii, která hodnotí stávající studie o dopadu výstavby jezu na chráněná stanoviště v rámci evropsky chráněných lokalit. Potom by se měli sejít zpracovatelé jednotlivých studií a říci, jak vidí další postup. Vláda před několika lety vyhlásila veřejný zájem na vodní dopravě. Nyní tedy řešíme dva momenty: zda jsme schopni kompenzovat negativní dopad na chráněné oblasti, což je evropská legislativa. Pokud bychom to neudělali, s největší pravděpodobností bychom u Soudního dvora EU prohráli. Na druhé straně jsou tady možnosti vodnosti toku, tedy i když postavíme jez v Děčíně, ještě to nemusí zajistit po významnou část roku splavnost Labe. Plavba se zastavuje i u sousedů a Němci prohlásili, že nehodlají dělat opatření na německé části Labe. Tím bych nechtěl říci, že tento projekt je nemožný. To by měla ukázat studie a odborníci. Myslím, že během několika málo týdnů by takové jednání mělo proběhnout.

Vláda ale bude opět schvalovat koncepci vodní dopravy – jez buď zůstane na stole, nebo ne. Jak to je?
Na koncepci vodní dopravy se nyní dělá SEIA, tedy hodnocení dopadu této dopravy na životní prostředí, aby se vše, tedy veškeré spory kolem stavby jezů, odbrzdilo. Je opravdu zásadní, aby byl nový posudek, který řekne, za jakých okolností bude mít stavba jezu dopad na chráněná přírodní stanoviště. Pokud to řešitelné bude, je možné v projednávání pokračovat dál. Nyní se změnil postoj ministerstev zemědělství, dopravy i Ředitelství vodních cest. Souhlasí už s tím, že Česká republika do seznamu významných chráněných lokalit doplní Portu Bohemiku se zdejšími naplaveninami. To byl řadu let velký problém a předmět sporů mezi ekology a zastánci stavby. Já jsem upozorňoval, že Evropská komise to bude požadovat, a opravdu požadovala a už nám hrozil soud. My jsme EK vyhověli a nyní uvidíme, jaký posudek bude předložen.