Jak má mnoho příznivců, tak slyšet jsou v posledních měsících hlavně její odpůrci, převážně z obcí na Litoměřicku, jejichž katastry nebo poblíž nich by měla trať vést. A jak ministerstvo zatím nezná trasu, tak už je podle Kupky jistý termín zahájení stavby. „Stavět celou trasu bychom chtěli začít ještě do roku 2030,“ uvedl ministr na setkání se zástupci obcí a měst v Ústí nad Labem.

V jakém stavu je aktuálně příprava vysokorychlostní trati?
Byl bych rád, kdybychom v příštím roce dostali rozhodnutí Ústeckého kraje. Ideální by bylo, kdybychom ho obdrželi letos na podzim. Ale chápeme, že vypořádání všech připomínek si vyžádalo víc času. Příští rok bychom už potřebovali určit konkrétní trasu a začít s dalšími návaznými kroky k hledání konkrétních technických řešení v jednotlivých městech a obcích.

Plánované trasy trati, navržené Správou železnic, nepřijímají některé obce úplně pozitivně. Asi vás to nepřekvapilo, že?
Se zástupci obcí se setkávám poměrně často, proběhly desítky jednání. Znám jejich argumenty, znám i argumenty těch obcí, které by se obtížně smiřovaly zase s jiným vedením trati. Je jasné, že vždycky to někomu povede za humny. Na schůzkách s obcemi se snažíme hledat co nejvhodnější trasu. Snažíme se obyvatelům odpovědět na otázky, jaká rizika na té cestě jsou. Naším úkolem je najít taková technická řešení, aby negativní dopad na život kolem trati byl co nejmenší. Třeba průchod Českým středohořím pod Radobýlem by mohl ohrozit úložiště jaderného odpadu. Mám informace, že všechny tři trasy, předložené Správou železnic, jsou z hlediska dopadu na životní prostředí únosné.

Říkáte, že jste měl desítky jednání se starosty obcí. Někteří však tvrdí, že byli na jednom. Neměla by být jednání ještě intenzivnější?
V některých případech jsem se sešel s některými starosty individuálně, jindy to bylo s větší skupinou. Vedli jsme i jednání na ministerstvu ze zástupci Chlumce. Abychom se dokázali dohodnout na řešení, které asi bude těžké, ale musí být pro všechny schůdné, tak těch setkání výrazně přibylo.

Ústí chce budoucí rychlodráhu schovat pod zem, stát s tím nyní nepočítá

Stavět chcete začít do roku 2030. Hrozily by republice nějaké sankce v případě, že by na německé straně stavba tratě probíhala k hranicím rychleji?
To v žádném případě nemůžeme dopustit. Je to společná trasa. Aby měla vůbec smysl, musí mít pokračování na české straně.

Máte už finanční odhad, na kolik vybudování trati vyjde?
Celkově se jedná o stovky miliard korun. Zpřesnění bude záležet i na podobě jednotlivých projektů. Třeba i různé varianty řešení samotného průchodu trati Ústím nad Labem mohou představovat obrovský rozdíl v investičních nákladech. Jednou z možností financování tak velkého projektu je financovat ho formou PPP projektů, tedy za využití soukromého kapitálu. V tomto případě se musí teprve prověřit, jestli je financování touto formou vhodné.