„O kino se dříve asi deset let starali dobrovolníci pod vedením Kláry Svobodové. Pořádali řadu akcí a lidé sem chodili rádi. Technický stav budovy se však stále zhoršoval a rapidně přibývalo problémů s elektřinou, takže jsme nakonec museli kino uzavřít,“ říká starosta Tělocvičné jednoty Sokol Roudnice nad Labem Jakub Vysoký.
Oprava starého objektu, na kterém se silně podepsal zub času, se zprvu jevila téměř nereálná. Přesto se Sokolové nechtěli vzdát a rozhodli se hledat, jak na to.
„Současní Sokolové jsou ale chudí, není to jako za první republiky, kdy to byl bohatý spolek, který měl velké množství členů a mohl si do dolit budovat velké stavby a stadiony. Nyní musíme hledat zdroje v dotačních titulech,“ popisuje Vysoký.
Napřed chtěli Sokolové využít menší dotaci určenou na rekonstrukci elektroinstalace, ale hned po začátku prvních prací se naskytla možnost zažádat o stomilionový příspěvek na kompletní rekonstrukci. V šibeničním termínu začali shánět a vypracovávat potřebné dokumenty.
„Získal jsem kontakt na skvělé architektonické studio, které mimo jiné vyhrálo soutěž na rekonstrukci Baťova kina ve Zlíně. Jeden z jeho architektů, pan Jiří Žid, se podílel také na záchraně kina Varšava v Liberci. A právě pana Žida zaujal architekt Kamil Roškot, podle jehož plánu bylo naše kino před sto lety postaveno,“ vypráví starosta.
Nebylo to jednoduché, ale všechno se podařilo zvládnout. Ještě něž architekti dokončili všechny studie, pustili se do práce také projektanti. Projekt plně bezbariérové budovy totiž musel zahrnovat nejen opravu elektroinstalace, vzduchotechniky, vodovodů, kanalizací, plynu a všech dalších inženýrských sítí, ale i řady stavebních rekonstrukcí včetně akustických opatření.
„Při rekonstrukci v sedmdesátých letech byla zvýšena elevace hlediště, tedy že každá řada sedadel je výše než ta předchozí, to chceme zachovat. V té době se však také přecházelo na modernější typ promítaček a na balkóně byla vybudována velká promítárna. To už dnes není potřeba, a proto ji chceme zrušit a balkón opět zprovoznit,“ popisuje Vysoký další stavební úpravy.
Dále bude potřeba provést rekonstrukci oken a dveří nebo zateplení střechy a podlahy. Vedle interiéru bude nutné opravit také vnější plášť, ten však musí respektovat funkcionalistický styl nemovitosti.
„Rozpočet stavby vychází na 120 milionů korun, z čehož 15 procent musíme financovat ze svého rozpočtu. Peníze na spoluúčast zatím sháníme, jednáme s vedením města a chceme oslovit i firmy v regionu,“ doplňuje Vysoký.
Na opravu legendárního kina v Perninku přispěli i lidé na filmovém festivalu |
Sokolové také jednají s dalšími kulturními a kreativními institucemi a společnostmi, protože podmínkou udělení dotace je spolupráce s nejméně pěti takovýmito subjekty. „Na prvním místě jednáme s Kulturním domem Říp a s galerií moderního umění. Náš sál je největším ve městě, vejde se do něj 400 sedících diváků. Bude vhodný jak na promítání filmů, tak i na různé přednášky, workshopy nebo výstavy,“ nastiňuje starosta.
Vedle toho Sokolové plánují spolupráci s místní sdílenou kanceláří, která hledá nové zázemí, a s místním elektrotechnickým klubem zabývajícím se 3D tiskem. Dále by v bývalých hereckých šatnách mohla ve spolupráci s hudební školou Smart vzniknout sdílená hudební zkušebna pro místní kapely.
Po rekonstrukci bude možnost v kinosále pořádat také divadelní představení, koncerty nebo školní akademie. V místě bývalé šatny vznikne kavárnička s propojením na venkovní posezení.
Na rozhodnutí o udělení dotace Sokolové ještě čekají. Pevně stanovený už je však nejzazší termín dokončení rekonstrukce, jímž je konec roku 2027. „Je to sice šibeniční termín, ale vzhledem k tomu že kino bylo postaveno v roce 1927, byla by to důstojná stoletá oslava,“ dodává Vysoký.