Koronavirus nás zastihl v největším investičním rozvoji, říká rektor UJEP

  7:58
Koronavirus zastihl Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v době velkého rozmachu. Teď se podle rektora Martina Baleje škola musí připravit na fungování za pravděpodobné ekonomické recese a možnou pauzu v čerpání evropských fondů. Také ale pomáhá druhým. Třeba samoživitelkám.

Rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Martin Balej. | foto: Josef Růžička

Jak nákaza koronavirem ovlivnila práci na univerzitě? Kolik lidí muselo zůstat doma a za jakých podmínek? Berou všichni sto procent platu?
Univerzitu, bohužel, tato situace zastihla v jejím historicky největším investičním rozvoji. Na druhou stranu nám ukázala také další možnosti, jak pracovat jinak, například z domova, dálkově, a jak efektivněji využívat moderní technologie. A takto jsem uchopil i vztah zaměstnavatel a zaměstnanec. Důležitý je individuální přístup. Univerzita se nezastavila, učitelé učí, nemají žádné prázdniny, neakademičtí pracovníci chodí do práce, případně jsou jejich nadřízenými voleny jiné způsoby výkonu práce.

Přímý dopad epidemie na činnost univerzity a jejich zaměstnanců se týká především zastavení provozu stravovacího zařízení, omezení poskytovaných služeb v univerzitním knihkupectví a knihovně a samozřejmě také maximálního možného omezení ubytovacích služeb na VŠ kolejích. V těchto případech bude univerzita žádat o příspěvek z cíleného programu Antivirus ministerstva práce a sociálních věcí.

Kolik lidí je nakažených nebo v karanténě? Máte přehled?
Pravidelně dostávám přehled o aktuální situaci jak o zaměstnancích, tak o studentech. Zatím nejzávažnější případ z počátku pandemie vedl k uzavření a vyhlášení celkové karantény v budově fakulty strojního inženýrství, která se nachází mimo kampus, následně byli všichni potenciální šiřitelé nákazy podchyceni v karanténě. Samozřejmě velké díky patří krajské hygienické stanici, od které dostáváme pokyny a rady, jak se v podobných případech chovat.

Jaké projekty nákaza přímo zrušila? Pracujete ve spolupráci se zahraničními univerzitami a téměř nikdo nesmí vyjíždět ven přes hranice...
Zahraniční kontext pandemie je pro univerzitu celkově zásadní. Nejde toliko o jednotlivé projekty, ale o veškerou činnost univerzity, která z povahy věci musí být mezinárodní. Ovšem i zde pomáhají nové technologie, videokonference nebo streaming a podobně. V řadě vědeckých projektů bude, samozřejmě, nutné přehodnotit jejich zadání, ať už z pohledu výměny zahraničních pracovníků či studentů, nebo i účasti na mezinárodních kongresech a konferencích.

Doc. RNDr. Martin BALEJ, Ph.D.

  • Narodil se v roce 1977
  • Je český fyzický geograf
  • Od března 2015 rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Podruhé byl do funkce zvolen v listopadu 2018
  • Je ženatý a má dvě děti – dceru Annu a syna Martina
  • Žije v Ústí

Při epidemii koronaviru podala pomocnou ruku i ústecká univerzita UJEP a její studenti. Co vás osobně nejvíce potěšilo a máte přehled, kolik studentů a kde pomáhá?
V této těžké době jsem velmi potěšen právě spontánním přístupem studentů a zaměstnanců naší univerzity. Jsem hrdý, že mohu nosit triko s jejím logem, a tím se k UJEP hlásit. Nikoliv řízeně, ale přirozeně pomáhají stovky zdejších lidí. Pomáhají studenti zdravotnických, pedagogických a sociálních oborů, zaměstnanci i studenti šíjí roušky, tiskneme štíty a zakladače pro tkalouny, to vše zároveň také distribuujeme, a snažíme se v pomoci využít i vědeckou erudici, kterou má ústecká univerzita již léta na poli nanotextilií či nanozymů. Díky moc všem!

Univerzita půjčila matkám s dětmi v nouzi koleje studentů. Víte, kolik z nich tuto nabídku využilo a kolik matek s dětmi na kolejích na Klíši bydlí? Je tam vše v pohodě?
Je to jeden z dalších příkladů dílčí pomoci, díky které může univerzita naplňovat svoji nezastupitelnou roli v našem městě. Kromě 22 matkám samoživitelkám s jejich dětmi poskytnou naše koleje také ubytování studentům lékařských fakult, kteří pomáhají v Masarykově nemocnici.

Od začátku týdne mohou studenti na konzultace a mohou se omezeně pohybovat po škole. Kdy odhadujete, že by se vše mohlo vrátit do starých kolejí?
Byl jsem vždy přesvědčený, že univerzity jsou místy, kde by se mohla daná opatření rozvolňovat nejdříve. Umíme nastavit specifické podmínky pro výuku doktorandů či malých skupin studentů v laboratořích nebo v dílnách. Mimochodem, pokud jde o celkové dění, jsem velmi rád, že čelní představitelé naší země se k této situaci postavili čelem a velmi rychle, ano, s mnoha pochopitelnými drobnými chybami, čelili mimořádné situaci, kterou jsme doposud neznali.

Jak budou vypadat přijímací zkoušky a stihnou se dodělat rychle i talentovky na Fakultu umění a designu a další výtvarné obory?
V tomto ohledu mají univerzity zcela jiné podmínky od nižších stupňů středního a základního školství. Je v našem vlastním zájmu vyjít uchazečům o studium vstříc a maximálně jim situaci s přijímacím řízením a s povinnou administrativou usnadnit. Je třeba ocenit i práci ministra školství Plagy, který je k potřebám nejen vysokého školství velmi vnímavý a pomohl nám s přípravou a prosazením příslušné legislativní úpravy vysokoškolského zákona. Na FUD jsou talentové zkoušky do bakalářského studia, naštěstí, za námi, proběhly tam již v únoru. Na pedagogické fakultě jsou všechny talentové zkoušky prozatím přeloženy na původně náhradní červnový termín.

Jste do jisté míry závislí na státním rozpočtu. Jak odhadujete situaci – bude muset univerzita šetřit? Případně jak moc?
Jednoduše řečeno, koleje a menzy budou v tomto roce v minusu. Letos jsme při přípravě rozpočtu měli v úmyslu zvýšit platy, a dohánět tak trh práce a růst mezd obecně. Nyní jsem rád, že jsme tak neučinili. Čeká nás bezpochyby ekonomická recese a zároveň přechod na další programovací období evropských fondů, a tudíž i možná pauza v čerpání tohoto pro univerzity velmi důležitého zdroje financí. Do toho naše univerzita dokončí investiční akce v celkovém objemu 2 miliard korun. Máme před sebou také velký „kulový blesk“, stěhování dvou kompletních fakult do kampusu. Ale víte co, teď všem přeji hlavně zdraví a pozitivní mysl. V Doběticích, kde s rodinou žiji, stále tleskám všem anonymním pomocníkům a bojovníkům v této těžké době.