Pane generále, jak po téměř roce vzpomínáte na zásah v Unipetrolu, tedy v areálu litvínovské chemičky, v srpnu 2024? Byl tam u nalezené britské letecké pumy z druhé světové války nevídaný chemický zapalovač s časovačem…
Byl to kvůli charakteru letecké pumy a kvůli typu jejího zapalovače zásah, kde hrozilo velké nebezpečí výbuchu. I kvůli tomu, že při stavebních pracích se pumy dotkl bagrista a nevěděli jsme, v jakém stavu běžně nevídaný chemický zapalovač je. K podobné akci u nás nedošlo minimálně 35 let.

Využili jste zkušenosti ze srpnového zásahu i v průběhu letošního roku? Byl nějaký podobný?
Zásah nebyl, ale zkušenosti jsme využili, ano. Publikovali jsme poznatky a přednášíme o nich na zahraničních konferencích. Likvidace pumy v Unipetrolu budí velký zájem hlavně u zahraničních kolegů.

Proslýchalo se, že jste při práci v Unipetrolu neposlouchali rady kolegů z ciziny, abyste tu bombu odpálili bez ohledu na okolí. Rozhodli jste se jednat jinak, stavěli jste třeba obří valy. Nebo se pletu a mám špatné informace?
To s těmi radami není úplně přesné, ale lze říci, že němečtí kolegové, kteří mají s leteckými pumami mnohem větší zkušenosti, protože Německo bylo za druhé světové války bombardováno výrazně víc, nám říkali, že jejich pyrotechnik by se k pumě přiblížil a sám by ji s pomocí iniciační nálože odpálil. My jsme ale touto cestou jít nechtěli a nemohli. Nebyli jsme na otevřeném prostranství, ale v chemické továrně, kdy hrozila obrovská škoda. Proto jsme se na místě v ustavené komisi rozhodli pro stavbu ochranných valů a pro další bezpečnostní opatření vzhledem k charakteru objektů a provozů okolo. Při výbuchu letecké pumy by mohlo dojít v chemičce k sekundárním výbuchům a poškození provozu nebo k úniku nebezpečných látek.

Pamatuji si, že jste veřejnost informovali o hodně velkém nebezpečí, které hrozí. Nedá mi to, abych se nezeptal: řekli jste vedení Unipetrolu, že fabrika nebo její část možná nebude existovat, pokud se likvidace nepovede?
Samozřejmě jsme vedení o rizikách informovali průběžně a v pyrotechnické komisi jsme mluvili otevřeně. V komisi zasedali nejzkušenější členové Pyrotechnické služby Policie ČR. Vedení Unipetrolu si rizika uvědomovalo, a proto byla výroba zastavena, odstaveny byly všechny produktovody a do závodu směl jen nezbytný počet zaměstnanců důležitých pro chod podniku za této situace. Riziko bylo obrovské.

Kolik zásahů jako pyrotechnik jste měl od onoho léta 2024?
Ročně máme zhruba patnáct výjezdů k leteckým pumám, ale podobný zásah jsme od té doby neprováděli. Ale jinak máme okolo 1 500 výjezdů ročně k nálezům vojenské munice převážně z druhé světové války.

Znamená pro vás něco ocenění Policista roku?
Ano znamená, je to velké ocenění práce nejen mojí, ale všech mých kolegů.

Dostali jste s kolegy prémie za zásah v Unipetrolu?
Dostali jsme finanční ocenění od policejního prezidenta a já jsem nyní tedy ještě dostal cenu Velitel roku za rok 2024 v rámci ankety Policista roku. A letos 8. května jsem byl jmenován prezidentem republiky Petrem Pavlem do hodnosti brigádního generála.

Ocenění v anketě Policista roku je i za práci ve Vrběticích. Tam jste dělal přesně co? Jen v rychlosti zmíním, že u Zlína ve Vrběticích došlo k dvěma výbuchům v roce 2014, při nichž zemřeli dva lidé, je podezření, že za výbuchy vojenské munice a zbraní ve skladu soukromé firmy stojí Rusové.
Tam jsem strávil přesně 780 dní a byl jsem jedním ze tří pyrotechniků -znalců, kteří se zúčastnili práce u obou epicenter.

Můžete srovnat Unipetrol a Vrbětice? Kde bylo nebezpečí pro zasahující pyrotechniky větší?
V Unipetrolu jednoznačně. Ve Vrběticích při likvidaci munice šlo o dlouhodobou šestiletou práci. Tam jsme věděli, že při dodržení všech bezpečnostních zásad je pravděpodobnost výbuchu menší než v Unipetrolu. Ve Vrběticích šlo o likvidaci dělostřelecké munice, v Unipetrolu o nestabilní a nebezpečný zapalovač pumy a ten jsme ovlivnit nemohli. Tam byla akce mnohem nebezpečnější.