Do projektu se před dvěma lety zapojilo šest chmelnic v regionu Lounska a Žatecka. Odborníci zde nainstalovali speciální snímače, které sledují nejen vývoj chmelové rostliny v závislosti na klimatických podmínkách, ale i to, co se děje u kořenů, a především kolik je v půdě vláhy. Čidla jsou umístěna více než metr pod povrchem.

„Čidla každých deset centimetrů měří teplotu a hlavně vlhkost půdního profilu. Pro nás jsou tato data důležitá, protože můžeme regulovat množství závlahy ve chmelnici, aby rostliny nestrádaly v důsledku nedostatku vody. Nebo naopak víme, že je vláhy dostatek a nemusíme tam tak zbytečně lít vodu navíc, protože to jsou náklady, které do toho musíme investovat,“ popsal spolumajitel zemědělského podniku v Oboře na Lounsku Aleš Mašanský.

Po chmelnici pobíhá stádo ovcí, ožírání rostlin i bobky úrodě prospívají

Na základě dat mění pěstitelé strategii zavlažování. „Ze zkušenosti víme, že vláha po dešti drží v půdě dlouho. Proto jsme se letos rozhodli upravit celou strategii zavlažování a začali jsme už v březnu. Půdu jsme tak výrazně nasytili vodou ještě před sezonou na jaře, kdy jí máme dostatek. A vláha nám v půdě vydržela i v době, kdy ji chmel potřeboval,“ uvedl Václav Burger z farmy v Chrášťanech s tím, že se jim díky tomu podařilo zvýšit výnos chmele na 2,1 tuny na hektar z původních 1,1–1,4 tuny na hektar.

Kromě půdních sond jsou na chmelnicích nainstalovány také meteostanice a časosběrné kamery. V sezoně jsou zde pak ještě speciální senzory, jakési chmelové EKG, napojené přímo na rostliny.

„Na základě měření jsme zjistili, kolik chmel potřebuje vody v různých fázích svého růstu a jak se tato potřeba vyvíjí v průběhu sezony. Poprvé v historii tak víme, že chmel ve vegetačním období spotřebuje v průměru dva litry vody denně pro každý stonek, což znamená denně 10–12 litrů vody na celou rostlinu. Vedle toho jsme zjistili, jak dlouho voda vydrží v půdě s ohledem na různé typy počasí i jak rychle se vsakuje do hlubších vrstev,“ vysvětlil Ivan Tučník, vedoucí a iniciátor projektu z Plzeňského Prazdroje.

Všechna data sesbíraná na chmelnicích jsou shromážděna v online databázi, která je dostupná všem zapojeným pěstitelům. Mají tak přehled o počasí za poslední dva roky, vlhkosti a teplotě půdy v různých hloubkách nebo přírůstku biomasy na chmelnici. Mají také informace o tom, jak rostlina během růstu prospívá a jak počasí ovlivňuje průtok živin v rostlině nebo úroveň jejího stresu. Na základě takto komplexních dat je možné přizpůsobit péči o chmel.

Na chmelnici rozkvetl obří půllitr, odborníci zkoumají vliv bylin na půdu

„Nyní máme změřeno, kolik vody potřeboval chmel v posledních dvou sezonách. Bohužel stále přetrvává problém s nedostatkem vegetační vláhy především na Žatecku, které leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Navíc mnozí chmelaři nemohou v některých sušších letech odebírat vodu z řek, takže bude třeba zajistit efektivní využití nedostatkové vody tak, aby ji chmel dostal v potřebném objemu především v kritických obdobích vegetace,“ doplnil Pavel Donner z Chmelařského institutu, který se na projektu podílí.

Odborníci nyní vyvíjejí aplikaci, která chmelařům pomůže s pěstováním této plodiny. „Chmelaři zadají cílený výnos a kvalitu chmele a systém jim na základě množství srážek, předpovědi počasí, půdních podmínek a dosavadní závlahy předpoví, kolik vody je ještě potřeba na chmelnici dodat v následujícím období,“ popsal Ramen Dutta z vývojářské společnosti TensoAI. Pěstitelé by měli začít aplikaci používat příští rok.

V Běsně na Lounsku vypustili do chmelnice stádo ovcí. Zjistili, že jejich přítomnost chmelu prospívá: