iDNES.cz

„Dvouleté peklo a nakonec nemám nic.“ Koupit městský pozemek není legrace

  10:04
Může to působit jednoduše – podáte žádost, úřad ji posoudí a za pár týdnů podepíšete kupní smlouvu. Realita je však jiná. Ať už jde o Ústí nad Labem nebo třeba Lovosice, na které se redakce zaměřila. Koupě městského pozemku je zdlouhavý proces vyžadující trpělivost, znalost územního plánu, ochotu zaplatit znaleckou cenu a smíření s případným neúspěchem.

Lidé často chtějí koupit pozemky, o které se už tak roky starají, nebo které sousedí s parcelami, které jim už patří. | foto: Luboš Laudin

V Ústí ročně evidují kolem 120 žádostí o odkup městských pozemků. Nejčastěji jde o malé zahrady nebo přilehlé parcely k domům, které lidé už dlouhodobě udržují. Stále častěji se však objevují žádosti o stavební parcely v atraktivních částech města, jako jsou čtvrti Klíše, Skřivánek nebo Střekov, kde je však nabídka velmi omezená. Město totiž nechává většinu těchto pozemků jako strategickou rezervu.

„Nechceme rozprodávat půdu, která by mohla být v budoucnu potřeba pro školku, parkoviště nebo cyklostezku,“ vysvětluje Romana Filáčková, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu v Ústí nad Labem.

Každá žádost prochází složitým schvalovacím kolečkem – nejdříve ji posoudí odbor majetku, následně se vypracuje znalecký posudek, poté ji projedná rada města a konečné slovo má vždy zastupitelstvo. Tento proces zabere minimálně půl roku, často i déle.

V menších městech, například v Lovosicích, je žádostí méně, zhruba pětadvacet ročně, ale i zde jde hlavně o drobné zahradní pozemky a přístupové cesty. Pokud se objeví volná stavební parcela, město ji nabízí ve veřejné soutěži, protože je o ni vždy velký zájem.

„Lidé musí být trpěliví, není to zlý úmysl, ale v malém městě jde všechno pomaleji,“ říká jedna z úřednic lovosické radnice s tím, že tu zastupitelstvo nezasedá tak často jako v Ústí a proces od žádosti může trvat i rok.

Rozhoduje cena, nebo morálka, řeší město. Pozemek získal bratr radního

Velkou překážkou bývá územní plán. Lidé si často myslí, že si mohou odkoupit každou plochu, kterou sekají nebo mají oplocenou, jenže pak zjistí, že je pozemek vedený jako veřejná zeleň, rezerva pro budoucí komunikaci nebo veřejnou vybavenost.

V takových případech není prodej možný, i kdyby ho žadatel užíval desítky let. Další častý problém je výše kupní ceny. Mnoho žadatelů očekává symbolickou částku, zvlášť když jde o úzký pruh zeleně. Jenže znalecký posudek vychází z tržní hodnoty v dané lokalitě.

Obě města rozlišují malé zahradní parcely a větší pozemky. Malé zahrady nebo přilehlé parcely mají většinou jasného zájemce – souseda či současného uživatele – a jejich prodej je snazší. Naopak větší parcely se obvykle prodávají pouze ve veřejné soutěži.

Ústí i Lovosice řeší také případy, kdy si lidé neoprávněně přivlastní městský pozemek, oplocují ho, používají k parkování nebo jako zahradu. Postup je podobný: město provede kontrolu majetku, pošle výzvu k nápravě a v některých případech umožní situaci legalizovat nájmem nebo odkupem.

Pokud je však pozemek strategický a prodej není možný, oplocení musí pryč. „Někdy narazíme na případy, kdy je pozemek zabraný desítky let, a lidé si myslí, že je jejich. Pak se diví, když zjistí, že patří městu,“ popisují v Lovosicích.

V posledních letech jsou města mnohem přísnější. Chránit strategický majetek je pro ně prioritou, proto se mnohem častěji volí pronájem místo prodeje. Lovosice u některých parcel preferují i dlouhodobý nájem s předkupním právem, takže občan pozemek může využívat, ale město si ho může v případě potřeby získat zpět.

Kupci pozemků mají různé zkušenosti. Jiří Malý z Ústí nad Labem odkoupil od města malý pruh zeleně vedle svého domu a byl spokojený: „Trvalo to sice skoro osm měsíců, ale vše proběhlo korektně. Cena byla vyšší, než jsem čekal, ale chápu, že znalec musí vycházet z reálné hodnoty v lokalitě. Teď mám konečně jistotu, že je ten pozemek opravdu můj a můžu ho využít podle svých představ.“

Prodej ne, jen nájem

Naopak Lucie Novotná z Lovosic má negativní zkušenost. „Odkupovala jsem zahrádku u chaty, kterou naše rodina udržuje třicet let. Čekala jsem rok a půl a nakonec mi řekli, že pozemek nejde prodat kvůli územnímu plánu. Nabídli mi jen nájemní smlouvu.“

A pak jsou tu příběhy, které ukazují, jak vleklý proces může být, když se situace zkomplikuje. Jiří Dvořák z Ústí nad Labem chtěl odkoupit stavební parcelu na okraji města, aby mohl postavit rodinný dům.

„Byl to pozemek, o který se nikdo nestaral, roky tam rostly jen nálety a sousedi mi sami říkali, ať ho koupím, že tam aspoň něco udělám. Ale stalo se z toho dvouleté peklo. Nejdřív mi řekli, že prodej je v pořádku, pak se objevil problém v územním plánu. Potom mi volali, že se musí nechat udělat nový znalecký posudek, a já za něj musel zaplatit. Pak zjistili, že pozemkem vede staré kanalizační potrubí, a najednou se celý proces zastavil. Každé tři měsíce chtěli nové dokumenty, pořád se něco doplňovalo a protahovalo. Nakonec, po dvou letech čekání, jsem dostal oficiální dopis, že se pozemek prodávat nebude, protože ho město plánuje využít pro veřejnou vybavenost. Vyhodil jsem desítky tisíc za přípravy, ztratil nervy i čas,“ líčí rozhořčeně.

Pokud tedy chcete městský pozemek odkoupit, připravte se na dlouhý proces a na to, že vše musí projít schvalováním v radě i zastupitelstvu. Prověřte si územní plán, buďte připraveni na cenu podle znalce a zvažte i možnost pronájmu. Někdy je to jediná cesta, jak pozemek legálně využívat. U větších parcel počítejte s veřejnou soutěží, kde budete mít konkurenci.

zpět na článek