Mývalové se v Peruci občas objevovali už v minulých letech, ale v poslední době je místní vídají stále častěji. Jejich působení si všímají především rybáři, kteří podle tamního starosty hlásí nárůst vyžraných hnízd kachen a prázdných račích schránek u rybníků, které se nacházejí v obci. „Domluvili jsme se s myslivci, že tam umístí sklopec a pokusí se je odchytit,“ uvedl starosta Jan Vnouček.
Mýval severní je v Evropě, a tedy i v Česku, považován za invazní druh. To znamená, že se zde přirozeně nevyskytuje a jeho šíření má negativní dopad na původní ekosystémy. Jde o všežravé zvíře, pochutnává si například na ovoci, hmyzu, semenech, vejcích a ptačích mláďatech, obojživelnících či rybách. V naší přírodě nemá přirozeného predátora, který by reguloval jeho stavy. To vede k nekontrolovanému šíření a přemnožení.
Jednou z metod jejich regulace je odstřel. Ovšem v obytné zástavbě, což je situace v Peruci, je to komplikované. „Proto jsme zvolili právě variantu, že tam umístíme sklopec, do kterého je zkusíme nalákat,“ uvedl jeden z místních myslivců. Podle jeho slov se i hajní v regionu setkávají s mývaly v posledních letech stále častěji. U peruckých rybníků má mýval ideální podmínky – dostatek potravy a hustý stromový porost poskytující úkryt.
Jen na Olomoucku zastřelili loni 174 mývalů, přemnožení to ale nevyřešilo |
Někteří lidé píší starostovi a radí mu, aby mývaly Peruc odchytila a chovala. Avšak jejich chov v rámci celé EU výrazně omezuje legislativa právě proto, že jde o invazní druh. „Jedna paní nám radí, abychom mývala vypudili pomocí rozstřiku kojotí moče. To si vůbec nedokážu představit, jak bychom to realizovali,“ zmínil Vnouček.
V české krajině se také přemnožily nutrie říční. Okupují okolí vodních toků. Daří se jim ve městech, kde jsou atrakcí pro obyvatele, kteří je přikrmují. Tento velký hlodavec s výraznými oranžovými zuby, ač primárně býložravec, nedělá radost správcům vodních toků. „Nutrie svým chováním způsobují poškození břehů, likvidaci břehové vegetace, která trpí erozní činností břehů z hloubení nor,“ upozornila mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.
Vážná situace s nutriemi je v Bílině na Teplicku, kde povodí sanuje následky jejich výskytu v podobě poškozených břehů. Podle Zikešové se Povodí Ohře domluvilo s tamní radnicí na řízeném odchytu. Vysoký výskyt těchto hlodavců zaznamenali také na dolním toku Ohře na Terezínsku, v okolí řeky Bíliny na Teplicku, v okolí Duchcova, v Trmicích na Ústecku či ve Velvětech na Teplicku. Nutrie jsou ale i v různých částech Mostecka.
„K jejich přemnožení významně přispívá přikrmování ze strany obyvatel, které zvířatům usnadňuje přežití a výrazně podporuje jejich rozmnožování,“ upozornila Zikešová. Doplnila, že na problémových místech osazuje podnik cedule s texty o zákazu krmení, lidé je ale často nerespektují. Na zbytcích potravy si pochutnávají i další nezvaní hosté, a to potkani. „I jejich počet pak vzrůstá,“ doplnila Zikešová.
Nutrie mohou šířit různé nemoci jako například salmonelózu, tularemii a leptospirózu.
Nutrie jako plyšáci? Útočí i na psy. Možná to lidi přesvědčí, říká biolog |
Nutrie a další invazní druhy legislativa umožňuje regulovat pomocí lovu, případně odchyty a humánním usmrcením.
V rámci strategie „boje“ proti nutriím Povodí Ohře připravuje mobilní aplikaci zaměřenou na invazní druhy, mezi nimiž figuruje právě i toto zvíře.
„Strategii a plány do budoucna nyní řešíme a připravujeme, ve více postižených lokalitách pak jednáme s obcemi a s příslušnými orgány. Například přemnožení nutrií aktivně řešil Městský úřad Mělník, který vydal rozhodnutí a výzvu k likvidaci na vodním toku Pšovka a Lhotce, kde likvidaci zajistilo místní myslivecké sdružení,“ dodala Zikešová.