Ovocné stromy vykvetly dřív, pěstitelé se obávají škod kvůli ranním mrazíkům

  16:24
K prvnímu máji neodmyslitelně patří polibek pod rozkvetlým stromem, vyznavači této tradice však letos pravděpodobně nepochodí. Příroda se totiž letos probudila dříve a ovocné stromy jsou již v plném květu, některé už dokonce odkvétají. Sadaři se bojí příchodu mrazů, které by mohly stromům uškodit.

„Teď kvetou de facto skoro všechny peckoviny. Dokvétají nám meruňky, kvetou třešně a švestky,“ popisuje Pavel Vácha ze Zemědělského družstva Libochovice na Litoměřicku s tím, že už na začátku dubna jsou jabloně v poupatech.

Podobná je situace také v Klapém nedaleko Libochovic. „Meruňky jsou v podstatě už po odkvětu, tam už opadávají okvětní lístky,“ říká ředitel zdejšího zemědělského družstva Otakar Šašek. Posun je podle něj v některých případech prvního kvetení asi 14 dnů.

Co však sadařům přidělává vrásky, je hrozba mrazů. „Vzhledem k tomu, jak brzy to vykvetlo, není ještě nebezpečí ranních mrazíků asi úplně zažehnané a většinou kolem ‚zmrzlých‘ začátkem května může přijít nějaký další problém,“ popisuje Šašek.

Podobně vidí situaci i Miloslav Jelínek z Ovocnářství Jelínek v Těchobuzicích na Litoměřicku. Mrazy podle něj spíše přijdou. „V dubnu chodí, z východu vždy něco zavane,“ uvádí. To, jak by prudký pokles teplot mohl ovlivnit úrodu, však podle něj závisí na mnoha faktorech, například na síle mrazu či na tom, zda už jsou na stromech plody. „Když je to v květu, není to tak dramatické, stromy si s tím poradí. Ale když je tam plůdek, je to špatně,“ vysvětluje.

Počasí uspíšilo postřiky

Jaká bude letos úroda, si tak žádný z oslovených zemědělců netroufá odhadnout. „Pokud nepřijdou mrazy, bude to u nás pravděpodobně vyšší, lepší úroda, ale to nikdo ještě nedokáže říct,“ nastiňuje Pavel Vácha.

Již teď je však jasné, že teplotní výkyvy přinesly změny v harmonogramu prací. V Zemědělském družstvu Libochovice museli přistoupit ke dřívější aplikaci postřiku, v Ovocnářství Jelínek je nyní kvůli teplu více práce. „Všechno se to urychlí. Máte to nějak naplánované a teď, když je to o tři neděle dřív, už musíte dělat ochranu a všechno, takže máme víc práce,“ podotýká Jelínek.

Kvůli počasí by se pak podle Váchy mohla posunout i sklizeň, a to klidně i o několik týdnů. „Je možné, že pokud se to nezmění, bude se třeba dříve sklízet. Hlavní sezona probíhala v září, v budoucnosti se to pravděpodobně posune třeba už na konec srpna,“ přemítá.

Vysoké teploty si pohrávají i s vínem

S teplým počasím se začala probouzet k životu také vinná réva. Jakub Mikulášek z Vičického vinařství Mikulášek na Chomutovsku vysvětluje, že vysoké teploty zapříčiní rašení oček a také růst listů. „Tím, že to je takhle napřed, hrozí, že nám to spálí mráz,“ naznačuje obavu vinař.

Stejně jako v případě ovocných stromů, i u vinné révy záleží na tom, v jaké intenzitě mráz přijde a jak dlouho potrvá. Mikulášek říká, že pokud teploty klesnou například na minus čtyři stupně a mráz potrvá celou noc, spálí vše. „Ono to pak obrazí samozřejmě znovu, ale ty hrozny, které tam jsou malé ještě před květem, odejdou a nemáte žádnou produkci,“ poznamenává Mikulášek. Na rostlině, kterou spálí mráz, se podle něj sice znovu vytvoří očka, vinaři s nimi však budou moci pracovat až další rok.

Kromě výkyvů teplot trápí pěstitele vína také sucho a nedostatek srážek. Podle Mikuláška sice v zimě pršelo a půda se nasytila do hlubších vrstev, v březnu se však situace změnila. „Pokud nebude pršet v dubnu a v květnu, tak máme velký problém, protože rostliny nevytvoří zelenou hmotu, kterou potřebují, aby hrozny měly z čeho dozrávat a bobule se nalévat vodou,“ přibližuje vinař.

Nadprůměrné jaro

Letošní konec zimy a začátek jara byl mimořádně teplý. Dáša Richterová z Českého hydrometeorologického ústavu v ústecké části Kočkov říká, že průměrná teplota vzduchu byla letos v březnu 7,0 stupňů, což je o 3,5 stupně více než normál v letech 1991 až 2020. „Měsíc březen 2024 byl v Ústeckém kraji nejteplejším za více než 60 let od roku 1961,“ podotýká s tím, že dosud nejteplejší březen, který nastal v roce 1990, měl průměrnou teplotu 6,6 stupně.

Ráz nadprůměrných teplot bude podle Richterové pokračovat i v dubnu. „Podle předpovědi se situace nezmění, naopak teploty se budou dále zvyšovat,“ zmiňuje. O víkendu vyšplhala rtuť teploměru na několika místech v kraji až k 28 stupňům.

Teploty přesahující 25 stupňů jsou podle Richterové na začátku jara výjimečné, i přesto je meteorologové v tomto období již několikrát zaznamenali. „Absolutně nejčasnější výskyt prvního letního dne (den, kdy teplota dosáhne či překročí právě 25 stupňů – pozn. red.) jsme v Ústeckém kraji od roku 1961 zaznamenali 29. března 1968 na stanici v Děčíně,“ přibližuje Richterová. Dubnový letní den pak zaznamenali meteorologové v letech 1961, 1986, 2009, 2011, 2016 a 2017.

Mrazy, kterých se obávají pěstitelé, by tak v nejbližších dnech přijít neměly – podle předpovědi meteorologů by dnes měly nejvyšší denní teploty dosáhnout až 24 stupňů, v noci na zítřek poklesnou na 12 stupňů. Zítra přes den pak můžeme opět očekávat okolo 24 stupňů. Co však přinesou „zmrzlí muži“ v první polovině května, zatím v tuto chvíli není vůbec jasné.