Zbavit se objemných nepotřebných věcí, které do běžných kontejnerů nepatří, mohli dříve obyvatelé krajského města dvakrát ročně. Že už pravidelný svoz směsného velkoobjemového odpadu nebude fungovat, radnice zveřejnila na svých webových stránkách. Podle mluvčí ústeckého magistrátu Romany Macové nebyly hlavním důvodem zrušení svozu finanční úspory.
„Bohužel občané při organizovaných svozech soustavně nedodržovali ani stanovené termíny, ani neodkládali odpady, pro které byly svozy určeny,“ popsala. „Město se také stalo odkladištěm odpadů i pro občany z okolních obcí, kteří tu nebydlí a městem jen projíždějí,“ dodala.
S objemným odpadem tak obyvatelé Ústí, ale třeba i sousedních Teplic musí do sběrného dvora. I tady letos zrušili bezplatné přistavování velkoobjemových kontejnerů. Důvodem je podle teplické radnice nová odpadová legislativa, která zvyšuje poplatky za skládkování a vyžaduje další dotřiďování odpadu. „To u neřízeného způsobu sběru odpadu do velkoobjemových kontejnerů není proveditelné,“ uvedla již dříve Eva Pavlíková z odboru životního prostředí teplického magistrátu.
Litvínov si bude odpad svážet sám. Chceme čisto i pružnost, říká radnice |
Za zrušením přistavování velkokapacitních kontejnerů stál podle ní i hluk, lidé se totiž hlavně v nočních hodinách v odložených věcech přehrabovali a odnášeli je pryč.
Zaplatit méně za svoz odpadu pak plánuje radnice v Krupce na Teplicku. Od příštího roku přistoupí ke snížení frekvence svozu směsného komunálního odpadu. Od rodinných domů ho nechá vyvážet jednou za dva týdny místo každý týden.
„V roce 2018 byla ke všem rodinným domům přistavena duo nádoba na papír a plast a nádoba na bioodpad. Ty jsou sváženy každé dva týdny. Pokud občané odpad řádně třídí, mají logicky méně směsného komunálního odpadu, a tak není potřeba od rodinných domů svážet každý týden,“ uvedla místostarostka Miloslava Bačová (Zdravá Krupka).
Rozhodnutí radnice vzbudilo mezi místními velkou vlnu nevole. „To nemyslíte vážně! Takže tím pádem bude ve městě bordel, protože popelnice budou přeplněné. Super! V domě mám čtyři bytové jednotky,“ zní jeden z komentářů na sociálních sítích. „U paneláků si to nedovolíte. To by vám to lidi naházeli na zem,“ popisuje další.
Podle místostarostky je hlavním důvodem změny frekvence svozu finanční úspora, radnice prý může ušetřené peníze investovat do jiných věcí.
Starostu štvalo, kolik obec stojí svoz. Odpad vyváží sám a baví ho to |
Ušetřit za svoz směsného komunálního odpadu chce i třináct měst a obcí ve Šluknovském výběžku. Nejdou ovšem stejnou cestou jako Krupka. Sdružily se do svazku Čisté Šluknovsko a ještě do konce roku plánují založit společnost s ručením omezeným, která bude komunální odpad ze zapojených měst a obcí svážet.
„Chceme mít kontrolu nad odpady, které se v obcích produkují a jak se následně likvidují,“ uvedl předseda svazku a starosta Jiříkova Jindřich Jurajda (nez.). „Vzali jsme si příklad z jiných měst v republice, kde to funguje,“ dodal s tím, že zatím chtějí pořídit jedno svozové auto s posádkou, která bude v pracovní směně maximálně vytížena.
Peníze na pořízení auta půjdou z kas měst a obcí ve svazku. „Samozřejmě se poohlížíme i po vhodné dotaci. Naším cílem je, aby nedošlo k jakémukoliv negativnímu dopadu na frekvenci svozu. Lidé musí dostat servis, na který jsou zvyklí,“ poznamenal starosta. Svážet odpad ve vlastní režii plánují od poloviny příštího roku.
Tříletou zkušenost se svozem komunálního odpadu vlastním autem mají v Úštěku na Litoměřicku. „Odpad svážíme z 21 spádových obcí a ze dvou osad v okolí Úštěku,“ popsal místostarosta města Václav Šulík (Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst). „Komerční společnosti každoročně navyšují ceny, pro nás se cena odvíjí od ceny nafty a dalších vstupních věcí. Ve finále uspoříme zhruba 1,5 milionu ročně oproti tomu, co bychom zaplatili svozovým společnostem,“ dodal.
Auto, jehož cena se pohybuje kolem šesti milionů korun, pořídili za pomoci dotačních prostředků. „Kdybychom auto měli platit z vlastních zdrojů, byla by efektivita trochu jiná,“ řekl místostarosta.
2. října 2020 |