Desky, které se vážou k takzvanému pašijovému týdnu, tedy období křesťanského liturgického roku, ve kterém si věřící téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení, uhranou svoji krásou i po téměř 200 letech.
„Vypadají jako divadelní kulisy, ale jejich původní význam je hlubší. O Velikonocích se vystavovaly před oltáře v kostelích, aby se lidé mohli zamyslet či si sami ve svém nitru mohli prožít klíčové okamžiky Velikonoc,“ uvedla historička umění Věra Vostřelová.
Některé postavy představují spící apoštoly Petra a Jana v okamžiku Ježíšovy modlitby v Getsemanské zahradě v předvečer Ukřižování. Nabádal je k bdělosti, ale oni spali. Další postavy znázorňují anděly. Nechybí postava Panny Marie a apoštola Jana stojícího pod křížem. Druhý výjev se odehrává u Kristova hrobu, kam přicházejí tři ženy, aby namazaly mrtvé tělo. Někteří z vojáků hlídajících hrob spí, jiní užasle hledí na zmrtvýchvstalého Krista.
Kristus však v souboru desek chybí. Buď se nedochoval, nebo nikdy nebyl vytvořen. „Je možné, že figury bývaly rozestavěné kolem oltáře, jehož byla socha Krista součástí,“ zmínila Vostřelová.
Vystavené figury a stromy byly nalezeny počátkem 70. let minulého století v barokní zvonici děkanského kostela v Mostě a v kapli sv. Anny v Komořanech, obě stavby byly později zbořeny. Když se dostaly do sbírky mosteckého muzea, dočkaly se zrestaurování. „Soubor je unikátní svým rozsahem, máme 17 postav, nenašla jsem v Česku podobně rozsáhlý soubor,“ doplnila Vostřelová.
Muzeum v Mostě má nového šéfa, chce se zaměřit na historii zaniklé čtvrti |
Má se za to, že figury pocházejí z konce 18. století nebo první poloviny 19. století. Stromy mohou být ještě starší, a to ze 70. let 17. století.
Muzeum vystavilo také obrazy s výjevy Křížové cesty z 20. let dvacátého století, které se původně nacházely v kostele Všech svatých v bývalé obci Albrechtice u Mostu, i tento kostel byl zbourán.
Výstava potrvá do 4. května.
