Muzejník se propadl v lese, našel díky tomu úkryt nacistického záškodníka

  13:16
Takzvaný Fuchsloch, tedy liščí díru, v níž se pravděpodobně ukrýval werwolf – německý záškodník, kterých se na konci 2. světové války v severočeském pohraničí pohybovalo hodně, našel spolupracovník ústeckého muzea. Objev byl doslova náhodný, historik se při chůzi v lese do díry propadl. Bylo v ní několik předmětů, například stranický odznak NSDAP.

Soubor nalezených předmětů. | foto: Muzeum města Ústí nad Labem

Muž našel úkryt nedaleko Bukové hory, dominanty labského údolí na rozhraní Ústecka a Děčínska. Objekt a celou lokalitu se nyní budou snažit prozkoumat ústečtí muzejníci. Přesné místo nálezu zatím tají.

„Jistě se někdo může domnívat, že jde o obyčejný úkryt několika předmětů, ale vše nasvědčuje tomu, že jde o úkryt pro werwolfa. Je přesně jako z dobových příruček této organizace,“ uvádí Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea.

Díra s místem pro sezení byla přikryta bytelným poklopem, který ale za desetiletí ztrouchnivěl. „A poklop byl hlavně uzavíratelný zevnitř. Kdyby šlo o jednoduchou vykopanou skrýš předmětů, proč by ji chtěl někdo zavírat i se sebou?“ dodává řecnickou otázku Houfek.

Podzemní objekt je navíc daleko od nejbližších obydlí. „Kdyby někdo v zemi cokoli ukryl, chtěl by to mít nějak pod kontrolou,“ uvažuje muzejník.

V díře bylo několik drobných předmětů. Jakoby tu někdo čekal a stravoval se – dvě malé lžičky a dvě vidličky, přičemž na jedné je nápis „3. Kegelpreis 1938“ (3. cena v kuželkářské soutěži 1938). A pak tu byl také dochovaný sice poškozený, ale stále zřetelný stranický odznak NSDAP. „Jedná se tak o svým způsobem jedinečný přírůstek muzejní sbírky,“ podotýká Houfek.

Muzejníci jásají. Stoletá tramvaj se schovávala na zahradě, sloužila jako chatka

Archeologové místo prozkoumají, aby zjistili, zda v lokalitě není podobných objektů více. „Nemusíme se hned domnívat, že by se tu ukrýval záškodník, který šel do akce. Mohlo to být klidně i nějaké cvičiště,“ nabízí možnosti Houfek.

Werwolf byla německá záškodnická organizace a werwolfové v podstatě teroristé, kteří měli působit na od Němců už osvobozených územích. Jejich pojmenování werwolf – vlkodlak je odvozeno od mystického zjevení, napůl člověka, napůl šelmy, která se živí lidskou krví.

Werwolf začal cvičit pro partizánskou válku od roku 1944. Jedním ze školících důstojníků byl i nechvalně proslulý „esesman“ Otto Skorzeny. Absolventi se učili střílet, potichu zabíjet, šifrovat, sbírat informace, vyhazovat do povětří vlaky nebo stavby.

Záškodníci neměli šanci zvrátit průběh války, jejich jedinou větší akcí bylo zavraždění prvního demokraticky zvoleného starosty německých Cách v březnu 1945.

Je také možné, že stáli za výbuchem skladiště v ústeckém Krásném Březně v červenci 1945. Obrovský výbuch a zničení strategického materiálu nikdy nebyl uspokojivě vysvětlen, zemřelo při něm však několik desítek lidí. O incidentu informovala i tajná vysílačka werwolfů, která fungovala až do konce léta 1945. Bezprostředně po výbuchu následoval v Ústí masakr německých civilistů, zakročit muselo československé vojsko.

Právě v Krásném Březně měli werwolfové i sklad svých výbušnin, zdejší zámeček byl jedním z jejich center v Sudetech. V Československu byla činnost Werwolfu po skončení 2. světové války největší.

Autor: