Radnice se rozhodla proti rozsudku odvolat. „Důvodem je zejména skutečnost, že zdejší soud se nijak nevypořádal s argumenty, které byly ze strany města Mostu vzneseny, a rozhodl formalisticky,“ sdělila portálu iDNES.cz mluvčí úřadu Klára Vydrová. Případ tak putuje k ústeckému krajskému soudu.
Jak vše proběhlo? Před zmíněnými senátními volbami se na magistrát obrátila Hana Jeníčková, kdysi čelní postava mostecké politické scény, s žádostí o odvolání kandidátky Aleny Dernerové. Známá lékařka se chystala ucházet o hlasy voličů v barvách hnutí Severočeši.
Uskupení bylo v té době rozhádané a rozdělené na dva tábory, přičemž za Dernerovou stála tehdy druhá frakce, než jakou reprezentovala Jeníčková. Ta svůj předvolební krok učinila z pozice první místopředsedkyně hnutí a zmocněnkyně.
Jenže radnice, jmenovitě tajemnice Jana Čejková, toto podání nerespektovala. Jeníčkové nevyhověla navzdory skutečnosti, že ústecký krajský soud předtím rozhodl, že právě ona je kompetentní za hnutí jednat, když potvrdil oprávněnost stažení kandidátky Severočechů z voleb do krajského zastupitelstva jejím jménem.
Dernerová tedy mohla kandidovat, přičemž vyhrála. Nejvyšší správní soud však následně prohlásil volby za neplatné. V lednu 2017 se proto musely opakovat. Dernerová i podruhé vyhrála, byť tentokrát už nikoli pod hlavičkou Severočechů, nýbrž za nezávislé kandidáty.
Čejková kvůli svému postupu skončila u trestního soudu. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dostala podmínku a zákaz činnosti.
Klíčová valná hromada
Stát původně sumu požadoval po ní v rámci zmíněného trestního řízení, soudy však resort odkázaly na civilní řízení s tím, že peníze má vymáhat po volebním orgánu, tedy magistrátu. Ten ovšem dobrovolně zaplatit odmítl a ministerstvo tak přistoupilo k podání žaloby.
Úřad v rámci své obhajoby odkazuje na soudní spory, které následovaly po valné hromadě hnutí uspořádané v únoru 2014. Na ní byla mimo jiné Jeníčková odvolána z pozice první místopředsedkyně.
Mostecký okresní soud coby prvostupňový a následně i odvolací krajský soud však rozhodly, že usnesení valné hromady nejsou v souladu se stanovami hnutí a se zákonem o politických stranách. Mimochodem, i na tato rozhodnutí Jeníčková magistrát před senátními volbami odkázala.
Nejvyšší soud pak v roce 2019 oba tyto verdikty zrušil s tím, že věc má coby prvostupňový řešit krajský soud, nikoli okresní.
Magistrát tak vystavil svou obhajobu na argumentaci, že verdikty o neplatnosti valné hromady, díky čemuž tedy mohla Jeníčková za hnutí jednat, vynesly věcně nepříslušné soudy. Dodal k tomu, že škoda vznikla kvůli nezákonnému postupu soudů, které jsou organizačními složkami státu, a že si ji tedy stát vlastně způsobil sám.
Soud: Za škodou je výlučně úřednice
S tím však nepochodil. „Z provedeného dokazování je zřejmé, že škoda byla způsobena výlučně zaměstnankyní žalovaného, a to nerespektováním pravomocných rozhodnutí zdejšího a krajského soudu a nikoliv věcnou nesprávností rozsudku zdejšího soudu a krajského soudu. Toto protiprávní jednání bylo jediným důvodem pro zrušení voleb do Senátu,“ uvedla mostecká soudkyně Romana Malá.
„Je zcela irelevantní, že následně byla pravomocná rozhodnutí zdejšího a krajského soudu o neplatnosti usnesení valné hromady zrušena. Pravomocné výroky jsou závazné pro všechny orgány a byly závazné i pro zaměstnankyni žalovaného,“ zmínila soudkyně.
Zároveň odmítla, že by nárok státu mohl být promlčený, jak také argumentoval Most.
„Statutární město Most má i nadále za to, že odpovědnost za vznik tvrzené škody nenese, když tato byla způsobena v důsledku nezákonně vydaných rozhodnutí,“ dodala Vydrová.
Zatímco senátní volby na Mostecku z roku 2016 jsou tak stále ještě předmětem soudních sporů, letos půjdou voliči v regionu už k dalším.