Dobrá práce, nebo děs? Oprava obřího brutalistního kulturáku vyvolává spory

  8:34
Obří kulturní dům Repre z roku 1984 s velkým tanečním sálem, kinem, planetáriem, divadlem a restaurací patří s venkovními bazény k nepřehlédnutelným stavbám v Mostě. Poslední roky také k nejdiskutovanějším. Město Most totiž chystá jeho rekonstrukci, která však budí vášně. Protestovalo se i sepisovaly petice.

Kulturní dům Repre v Mostě | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Výjimečný je i odhad nákladů na opravu, je přes jednu miliardu korun, což rekonstrukci řadí mezi nejdražší investice v novodobé historii města. V tuto chvíli magistrát hledá stavební firmu, lhůta pro podání nabídek končí na začátku dubna. Pokud vše půjde podle harmonogramu, stavební práce mají začít letos v létě a skončí v závěru roku 2025. Nákladnou stavbu chce město financovat z dotačních prostředků. Dostat má několik stovek milionů korun.

Členitý objekt, který je složen z několika bloků a na jehož střeše je měděná koule planetária, stojí v centru Mostu u hlavní třídy Budovatelů vedle magistrátu. Navrhli jej architekti Mojmír Böhm, Jaroslav Zbuzek a Luboš Kos. Byl postaven jako náhrada za dříve zdemolovaný objekt Repre ve starém Mostě, ten padl kvůli těžbě uhlí.

Reprezentační dům ve starém Mostě, který padl kvůli těžbě uhlí.

Stavební povolení bylo vydáno v roce 1972, stavbu se podařilo dokončit v roce 1984. V minulosti kulturní dům patřil městu, nějakou dobu soukromému subjektu, aby se do vlastnictví města opět vrátil. Je uzavřen kvůli špatnému technickému stavu, poslední akce se tam uskutečnila v roce 2019.

Po letech diskusí o jeho budoucnosti a využití, kdy mu hrozila i demolice, opravu posvětili mostečtí politici. U některých opozičních zastupitelů a také u části veřejnosti a v odborných kruzích mezi architekty však stále rezonuje kritika na způsob provedení.

Těžko se smiřují s tím, že město nevyhlásilo architektonickou soutěž, která by mohla přinést různé pohledy na řešení kulturního domu. Tuto variantu už před lety město odmítlo s odůvodněním, že tvar objektu zůstane zachován včetně vnitřního využití.

„Postup získání projektu rekonstrukce bez vypsání architektonické soutěže byl zvolen po důkladné úvaze, zejména z důvodu respektování požadovaných autorských omezení ze strany žijícího projektanta budovy. Přidaná hodnota architektonické soutěže bez dostatečného tvůrčího prostoru by v tomto případě nemohla naplnit očekávání a odůvodnit časovou i finanční náročnost takového postupu,“ obhajuje rozhodnutí současný primátor Marek Hrvol (ProMOST).

Lidé chtějí, aby opravu Repre řešila soutěž architektů, Most to odmítá

S tím někteří nesouhlasí a mají obavy, že způsob provedení rekonstrukce degraduje kvalitu této brutalistní stavby. „Problém rekonstrukce Repre vychází ze systémového problému zadávání veřejných zakázek v oblasti architektury, který v České republice máme. Nejčastějším způsobem, kterým si obce vybírají projektanta nějaké stavby, je výběrové řízení tzv. „na cenu“. Problém je v tom, že projekční práce jsou jen zlomkem ceny celé stavby, ale jsou naprosto určující pro výslednou architektonickou kvalitu,“ říká Mostečan a architekt Vít Holý a dodává: „Město tímto způsobem ušetřilo pár milionů korun na projekční bázi, aby pak realizovalo projekt, který je architektonicky velmi špatný.“

Kritikům vadí, že zmizí řada původních prvků a místo nich budou použity levnější materiály. „Pro projektanta je v takovém případě nejsnazší očistit celou budovu na nosnou konstrukci a všechny povrchové materiály odstranit a nahradit novými. Nemusí tak složitě řešit s odborníky, jak repasovat dřevěné obklady, jak se technickými rozvody vyhnout sekání do stěn obložených přírodním kamenem, jak spočítat míru osvětlení pod atypickými svítidly od nejlepších uměleckých sklářů své doby nebo jak se vypořádat s tepelnými ztrátami a zároveň zachovat fasádu z vračanského vápence dovezeného z Bulharska. Všechny tyto cenné materiály, které bychom si dnes stěží mohli dovolit, skončí na skládce,“ vysvětluje svůj pohled Holý.

Kulturní dům Repre v Mostě

S tímto pohledem vedení magistrátu nesouhlasí a navrženou rekonstrukci považuje za účelnou a citlivou. „Rozsah rekonstrukce a míra zásahů do původního architektonického řešení je adekvátní jeho aktuálně požadovaným funkcím. Bez úprav, které musí jakákoliv stavba v současné době splňovat (požární bezpečnost, hygiena, bezbariérovost, energetická úspornost a další požadavky), není možné rekonstrukci vyprojektovat a i při snaze o zachování základních hodnot stavby budou mít vždy dopad do její původní architektury. V případě Repre byla autentická architektonická koncepce v maximální možné míře zachována,“ upozornil primátor.

Uvnitř kulturního domu se nachází několik cenných prvků a uměleckých děl. Jde například o velkoformátovou nástěnnou textilii s figurálním motivem a divadelní tematikou od autora Miroslava Houry, skleněná světelná tělesa od Vladimíra Procházky z foyer hlavního sálu a v předsálí divadla. Ty mají být odborně sejmuty a po dokončení rekonstrukce by se měly do Repre vrátit.

Další díla město daruje Oblastnímu muzeu a galerii v Mostě. Jde o soubor uměleckých děl, mezi která patří 21 obrazů, osm velkoformátových netkaných textilií, jedna vitráž, dva reliéfy a busta.

„Příjemce uměleckých děl zajistí jejich odborné sejmutí, restaurování a odpovídající uskladnění. Město z pozice dárce v darovací smlouvě stanovilo možnost kdykoliv v budoucnu si díla vypůjčit a vystavit,“ uvedla náměstkyně primátora města Mostu Markéta Stará.

Trnem v oku odpůrcům navržené rekonstrukce je také plánované přestěhování knihovny do prostor opraveného kulturního domu. Město dosud neví, co se stávající budovou knihovny, která byla otevřena v polovině 80. let minulého století a šlo o první moderní účelovou knihovní budovu v tehdejším Československu. Občanská iniciativa Zachraňme mosteckou knihovnu považuje stěhování knihovny z budovy, která byla před třiceti lety postavena pro provoz knihovny, za vyloženě nešťastné. Petice proti tomu obsahuje téměř 2,5 tisíce podpisů.

Interiér mostecké knihovny. Co bude s tímto cenným prostorem, není jasné. Město chce knihovnu přesunout do opraveného Repre.

„Za velký problém považuji to, že nikdo z vedení města jejich názor nevzal v potaz,“ říká Petr Dekastello, jeden ze spoluautorů petice. Fakt, že knihovna opustí stávající prostory a bude „vklíněna“ do Repre, považuje za nenahraditelnou ztrátu.

„Knihovna má svoje architektonické kvality. Stavba je ikonická a vytvoří důležitý střed okrskové části města,“ doplnil Libor Kudrna s tím, že budova má velký význam v historii nového Mostu.

Knihovna se má do Repre přestěhovat v roce 2026. Do té doby chce mít město vyřešenou otázku dalšího využití uvolněné budovy. „Dosud není záměr na její využití určen, ale možnostmi využití stávající budovy knihovny po přestěhování jejího provozu se v současné době intenzivně zabýváme. Jakékoliv smysluplné využití musí vycházet z typologického charakteru stavby a bude podmíněno nákladnou celkovou rekonstrukcí,“ řekla tisková mluvčí města Klára Vydrová.

„Stěhování knihovny beru jako úkol od zřizovatele. Stávající budova je za zenitem a potřebuje kompletní rekonstrukci. Ve zrekonstruovaných prostorech Repre budeme mít dostatek místa pro umístění fondu včetně všech aktivit, abychom nadále fungovali jako komunitní centrum. Ve všech ohledech musím konstatovat, že se tam vejdeme,“ okomentoval budoucí stěhování ředitel knihovny Petr Petrik.

Téma Repre se dostalo i na stůl ministerstva kultury. To se zabývalo žádostí o prohlášení stavby za kulturní památku, kterou podali iniciátoři petice proti stěhování knihovny. Pokud by status objekt získal, muselo by město plánovaný záměr přehodnotit.

Národní památkový ústav objekt Repre popsal jako ikonickou veřejnou stavbu a plánovaný záměr a provedení rekonstrukce považuje za problematický. Protože žádost došla několik dní po vydání stavebního povolení, ministerští úředníci ji zamítli. Ministerstvo zamítlo i žádost o památkovou ochranu budovy knihovny.