Matiční ulice známá plotem proti nepřizpůsobivým možná změní písmeno v názvu

  15:48
Ústecká Matiční ulice, která se před lety stala pro svět nešťastným symbolem rasismu kvůli stavbě plotu mezi činžáky obývanými Romy a domky majority, se možná přejmenuje. Radnice obdržela od jednoho z obyvatel návrh, aby se ulice jmenovala Maniční. Změnu názvu budou zastupitelé projednávat příští týden.

„V návrhu nevidím velký rozdíl a budu čekat, kolik obyvatel na zastupitelstvo přijde, jaké budou návrhy a většinový názor zastupitelů. Dokážu si představit i jiné, zásadně odlišnější názvy. Myslím si, že by bylo dobré zbavit se toho názvu a s tím i této historie,“ řekla neštěmická starostka Yveta Tomková (Vaše Ústí), do jejíhož obvodu ulice spadá.

Návrh na radnici poslal Martin Manič, který se nedávno do rohového rodinného domu v Matiční ulici přistěhoval.

„Slyšel jsem, že se stejně bude přejmenovávat, tak jsem to chtěl zkusit a navrhl, aby se ulice jmenovala po mém prapradědovi. Podle ohlasů si myslím, že by to mohlo projít. Mám přijít na zastupitelstvo, to ale nepůjde, jsem v karanténě kvůli covidu,“ říká navrhovatel.

Jeho prapraděda stejného příjmení nebyl výrazně proslulý, ale Martin Manič ho chce prostě uctít.

Název Matiční nese ulice dlouhá sotva 200 metrů a ještě rozdělená výpadovkou z Ústí na Děčín po nedaleko vybudované první české škole na Ústecku.

O vzdělávací ústav v tehdy samostatném Krásném Březně se zasloužila v roce 1896 Ústřední matice školská. Nedaleké významnější Ústí, které bylo taktéž většinově německé, mělo českou školu až o 22 let později.

Dnes je okolí Matiční vcelku opuštěné. Změna jména a následná výměna dokladů by se tak týkala pouze minimálního počtu obyvatel. 

Devastace lokality začala už v 70. letech 20. století. Někteří místní byli nastěhováni na nové ústecké sídliště a na jejich místo přicházeli do starých činžáků stále více problematičtější Romové. Spory pak vrcholily v druhé polovině 90. let, kdy obvodní radnice rozhodla o plotu oddělujícího činžáky a rodinné domy.

Ten stál v Matiční ulici stál od 13. října do 24. listopadu 1999. Hned ho kritizovali politici z celého světa, řešili ho v Bílém domě i ve vedení Evropské komise. Za to, že ho obvodní radnice nechala zbořit, poslala tehdejší vláda do Ústí deset milionů korun na vykoupení domů starousedlíků.

A z rodinných domů v ulici se odstěhovali nejprve oni a pak z vybydlených činžáků i Romové. Dnes jsou vchody do činžáků zazděné. Město rozhodlo o demolici dvou z nich, o osudu třetího jedná s Českými přístavy.

„Čekáme až budou přeloženy všechny sítě, aby se dokončila projektová dokumentace. Následně budou dva činžovní domy zdemolovány,“ dodala Tomková.

Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.