Měl jsem jasnou představu, kam univerzitu rozvíjet, říká Martin Balej

  8:58
Poslední rok „šéfuje“ ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) rektor Martin Balej. Pod jeho vedením se univerzita viditelně změnila. Podařilo se dokončit výstavbu kampusu, a instituce se tak stala kompaktním sourodým celkem i společenským a kulturním centrem krajského města.

Martin Balej, rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Před sedmi lety jste se stal nejmladším rektorem u nás, v čele Univerzity Jana Evangelisty Purkyně stojíte už druhé volební období. Před první volbou však zaznívaly hlasy, že jste nevyzrálý. Jak jste tedy za tu dobu vyspěl vy a jak univerzita?
Můj osobnostní růst tak, jak ho mohu já sám zhodnotit, byl za dobu rektorování v mnoha oblastech téměř překotný. Spatřuji u sebe velký přerod tehdejších mladických ideálů do praktické reality a obrovský příval zkušeností. Vychází to z toho, že univerzita během dané doby prošla velkými změnami.

Začalo to změnou vysokoškolské legislativy, kvůli níž jsme museli na univerzitě inovovat řadu procesů a postupně také akreditovat všechny studijní obory, bylo jich tehdy 110. Do pohybu se daly všechny významné stavby tvořící současný univerzitní kampus. Získali jsme a uskutečnili historicky největší objem investic a díky nim se posunula univerzitní pracoviště na úroveň přístrojově špičkově vybavených. Dokončili jsme Kampus UJEP...

Co pro vás bylo tehdy nejtěžší? Kam jste chtěl univerzitu během prvního čtyřletého mandátu posunout?
Rozhodně nejtěžší byla převzatá odpovědnost. Obrazně jsem zjistil, kolik má miliarda nul. V noci jsem se často budil a neustále jsem myslel na to, co udělat, aby vše dospělo do zdárného konce. Nic na světě nejde „jako po másle“, a tak se do práce rektora každopádně musí připočítat všudypřítomný stres, úzkost a obavy. Měl jsem jasnou představu, kam univerzitu rozvíjet a co má před sebou. Řada záměrů spolu úzce souvisela a neúspěch u jednoho by následně negativně ovlivnil ten další. S pocitem vděčnosti mohu říci, že většina se podařila uskutečnit. Získali jsme potřebné investice a realizovali stavby i projekty, které nás posunuly.

Martin Balej

Narodil se v roce 1977.
Je český fyzický geograf.
Od března 2015 rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Podruhé byl do funkce zvolen v listopadu 2018.
Je ženatý a má dvě děti – dceru Annu a syna Martina.
Žije v Ústí nad Labem.

Ve druhém volebním období jste už měl na co navázat. Cílem bylo dokončit veškeré rozpracované investiční projekty. Podařilo se?
Největší výzvou byla určitě stavba Centra přírodovědných a technických oborů UJEP s vybavením téměř za jednu miliardu. Teprve před nedávnem jsme slavnostně otevřeli poslední stavbu v kampusu – Centrum materiálů, mechaniky a technologií – a na Bukově v areálu Masarykovy nemocnice dokončujeme nový objekt pro naši fakultu zdravotnických studií, kterou bych rád otevřel letos v září.

Bohužel do druhého funkčního období také zasáhla celá řada neočekávaných vnějších vlivů. Mám na mysli koronavirovou pandemii, distanční výuku, v neposlední řadě současné promítnutí války na Ukrajině do akademického života. Nebylo často možné řešit jen agendu spjatou s obvyklým řízením univerzity, ale spolu s tím i řadu nových nečekaných problémů.

Kandidoval jste s heslem „Už žádné peníze do betonu, investujme do lidí“. Jak vidíte tuhle investici nyní?
Ono první období bylo mimořádné objemem získaných a postupně realizovaných investic do kampusu, jak jsem již výše uvedl. S vědomím toho, že toto se podařilo s vypětím sil mnoha lidí z celé univerzity, jsem si skutečně říkal, že je nevyhnutelné, aby se těžiště dalších velkých záměrů přesunulo na lidi a podporu jejich aktivit. Univerzita je přece jen o lidech. Budovy, laboratoře, milionové přístroje neznamenají nic, pokud nejsou v rukou šikovných vědkyň, vědců, studentek a studentů.

Prvním takovým převážně neinvestičním velkým celouniverzitním projektem je Univerzita 21. století, jehož objem je 124,3 milionu korun. Během mého druhého období je ale už v plné přípravě projekt Region univerzitě, univerzita regionu, který by měl pro celou univerzitu znamenat právě onu klíčovou „investici do lidí“. Navíc tento projekt by neměl být jen o lidech z univerzity, jeho výsledky by v první řadě měli pocítit občané celého kraje.

Když se ohlédnete zpátky, co považujete za největší úspěch?
To vím naprosto přesně. Univerzita se viditelně pozitivně proměnila. Je kompaktním sourodým celkem, je doslovným centrem vzdělanosti v našem městě i kraji. Díky univerzitnímu městečku, Kampusu UJEP, je ale také centrem kultury, místem kreativního náboje a tvořivých individualit. Jsme vyhledávaným partnerem spolupráce ve vědě a výzkumu a lídrem změn, které na tento kraj čekají. S touto změnou jsem skutečně spokojen.

A naopak, kde se nevedlo tak, jak jste chtěl?
Rezervy má univerzita ve dvou oblastech, a to v internacionalizaci činností a stále ještě ve vědeckovýzkumné oblasti. Je třeba nyní prokázat, že zmíněné investice do budov a přístrojů se viditelně projevují v růstu objemu i kvality aktivit. To je neodmyslitelně spojeno s onou internacionalizací univerzity, což znamená více zahraničních studentů, zaměstnanců, spoluprací s významnými evropskými univerzitami, pravidelné mobility, členství v evropských vědeckých sítích a aliancích.

Univerzita je nedílnou součástí krajského města. Jaká je spolupráce s městem, krajem?
To je složitá otázka, ale odpovím otevřeně. Na městě postrádám stabilitu, drive, rozhodnost, prostě věcnou práci pro občany, která by převážila politikaření a dohadování se. Jedno vedení střídá druhé příliš často. S krajem intenzivně komunikujeme transformační projekty. Je tam řada lidí, kterým jde o skutečnou práci více než o politiku, ale jednoduše dělají v daných mezích a s rozdanými kartami umění možného. Jinak s příspěvkovými organizacemi města i kraje je spolupráce velmi dobrá.

Před sebou máte poslední rok mandátu. Co je potřeba dotáhnout?
Jak jsem již zmínil, v září tohoto roku plánujeme otevřít novou budovu Fakulty zdravotnických studií UJEP na Bukově. Fakulta se přestěhuje do areálu Masarykovy nemocnice z tzv. Zelené školy v centru města. Dojde tak k završení před desetiletími plánované výstavby univerzity jako celku.

Usilovně také pracujeme na přípravě dvou strategických transformačních projektů do OP Spravedlivá transformace, kterými se významným dílem zapojujeme do přechodu Ústeckého kraje z uhelného na kreativní. Jedná se o projekty představující více než 2 miliardy korun pro období do roku 2027, které by mohly našemu kraji zásadně pomoci v procesu takřka znovuzrození. Jedním z nich je projekt GET, zaměřený na využití vodíku a na energetickou problematiku, a druhým je onen RUR – Region univerzitě, univerzita regionu. UJEP je dále zapojena do dalších čtyř transformačních projektů v této výzvě. Je to velká příležitost pro náš kraj i pro naši univerzitu, ale také velký závazek a odpovědnost.

Co byste svému nástupci vzkázal?
Důležité je, i přes mnoho emocionálních vlivů, neopouštět racionální rovinu nebo si takzvaně udržet odstup. Mohu říci, že mně pomohla komunikativnost, upřímnost, otevřenost a maximální snaha vnímat širokou škálu názorů a potřeb. V jednáních se pak jistě hodí schopnost hledat konsenzus, pro který je třeba najít maximální podporu. Nakonec ale vždy musí přijít vaše rozhodnutí, proto rozhodnost nemůže chybět.