„Roudnická výstava si klade za cíl představit mnohovrstevnatost Bartošovy tvorby a ukázat tak jeho různorodé dílo v plné šíři – jak z hlediska námětů, tak stylů a výtvarných technik. Bartoš několikrát změnil nejen styl malby, ale především zvládl obsáhnout širokou škálu žánrů a témat. Vynikal tedy jak malířským talentem, tak také činorodostí a neustálou touhou se posouvat dál,“ přibližuje kurátorka Magdalena Deverová.
Bartoš však ve své tvorbě nepodléhal dobovým trendům, nezaujaly jej modernistické přístupy a setrval věrný tradiční malbě. Právě to je podle znalců důvod, proč dnes zůstává mimo svůj rodný region téměř zapomenut.
Břetislav Bartoš se narodil roku 1893 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Po studiích na pražské výtvarné akademii bojoval za první světové války jako legionář v Itálii a ve volných chvílích maloval obrazy zachycující momenty z fronty.
Časem se dokonce stal oficiálním válečným malířem, ve svých dílech však nezaznamenával válečné střety, ale naopak chvíle klidu v zázemí. Bartošův vztah k válce dokumentuje jeho výrok z roku 1914: „Musíš jednat proti svému přesvědčení, musíš zabíjet a nechat se zabít, aniž bys věděl proč.“
Necelých deset let po válce v roce 1926 v pouhých 33 letech pak Bartoš podlehl tuberkulóze.
„Ačkoli Břetislav Bartoš nepatří mezi nejznámější osobnosti českého moderního umění, přesto si ve své době získal zaslouženou pozornost, a to především agitačními díly z války a sociálními malbami z průmyslového Ostravska. Záhy po skončení války totiž přetavil monumentální jazyk válečných kompozic do sociálně kritických scén neutěšené situace průmyslového Ostravska,“ popisuje Deverová.
Nemá rád pozornost, přesto uspěl. V Litoměřicích ukazují díla Milivoje Husáka |
S oblibou se Bartoš věnoval také tématům spjatým s rodným Valašskem. Zobrazoval místní mýty a pověsti, a v některých dílech dokonce sám pomáhal tento horský kraj mytizovat. Lyricky oslavoval valašskou krajinu, jako by se jednalo o rajskou zemi obývanou vznešenými a krásnými lidmi, které záměrně idealizoval.
Roudnická výstava představuje na 35 Bartošových děl, zejména rozměrná plátna s válečnou a revolucionářskou tematikou, obrazy industriálního Ostravska, motivy venkova a beskydských mýtů, které doplňuje portrétní a ilustrační tvorba.
Výstavu s názvem Břetislav Bartoš revoluční a sociální: Znovu objevovaný malíř počátku 20. století je možné v roudnické galerii navštívit až do 2. února.
