iDNES.cz

Chtěl jsem zoo pro své děti, tvrdí podnikatel viněný z týrání lvů

  9:58
Podnikatel z Loun tvrdí, že chtěl zoo pro své děti. Tři lvy ale podle kontroly choval v nevyhovujících podmínkách. Zvířata podle veterinářů žila na malém prostoru, kde neměla možnost při případném vzájemném útoku kam ustoupit.

Zde přebývali lvi. Podle veterinářů však tato klec pro tři šelmy nebyla vyhovující. | foto: SEKO

O lvy bylo dobře postaráno, klece byly bezpečné. Tak mluví dva podnikatelé z Loun, které veterináři viní z týrání zvířat.

Podle krajských veterinářů šelmy přebývaly v klecích, ve kterých neměly dostatek prostoru k žití. Péče o ně byla neodborná.

Nyní jsou už zvířata u jiného chovatele, který má na jejich chov povolení a zázemí. Oběma mužům hrozí finanční postih, o jeho případné výši bude rozhodovat Městský úřad v Lounech. Policie se věcí nezabývá.

Podnět k prošetření případu dostala krajská veterinární správa začátkem března v den, kdy při útoku lva zahynul chovatel ve Zděchově na Vsetínsku.

„Okamžitě jsme provedli šetření na místě a zjistili jsme neskutečné věci,“ řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Lenka Hanušová.

Zvířata podle veterinářů žila na malém prostoru, kde neměla možnost při případném vzájemném útoku kam ustoupit. Klec byla jednoduchá a nebylo možné přehnat šelmy z jedné klece do druhé, aby se dal prostor uklidit.

„Největší problém byl v tom, že klícka byla mobilní, nebyla napevno zasazena do země, mohla být klidně jeřábem přesunuta jinam. Navíc jedna strana klece zasahovala do výběhu přežvýkavců a návštěvníci mohli mít přístup přímo k ní,“ uvedla ředitelka.

Zoo chtěl podnikatel vybudovat pro své děti

Lvy získal podnikatel René Peter Markwart. Podle svých slov chtěl pro své děti vybudovat zoo, kde by zvířata pozorovaly a učily se, jak se o ně starat.

„Takové zařízení tu chybí. Nechci, aby z dětí vyrostli feťáci,“ uvedl podnikatel a jedním dechem odmítl, že by zvířata měl takzvaně na kšeft. „Slyšel jsem, že jsem je chtěl na kůže. To je nesmysl,“ říká.

Na dotaz, zda má s chovem velkých kočkovitých šelem zkušenosti, odpověděl, že v 90. letech choval ve svém bytě pumu. Možnost získat lvy, a to navíc zadarmo, se mu naskytla v únoru.

Na dočasném umístění zvířat se narychlo dohodl s Vlastimilem Sedláčkem, majitelem zavedené minizoo v Lounech zaměřené na přežvýkavce. Ten mu nabídl klece v areálu zařízení.

„Mám rád zvířata, nápad na zoo se mi líbil a chtěl jsem mu pomoci,“ říká dnes podnikatel s tím, že předpokládal, že má Markwart pro chov velkých kočkovitých šelem zákonné povolení. Ten ho ale neměl.

Markwart se prý zase domníval, že povolení k chovu má Sedláček. V jeho minizoo totiž v minulosti kočkovité šelmy pobývaly, konkrétně mládě tygra a lva.

„Byla to koťata a měl jsem je jen vypůjčená, na to povolení nepotřebuji. Velké šelmy jsem nikdy chovat nechtěl,“ tvrdí Sedláček.

Markwart tam lvy přivezl první březnovou sobotu. Počítal s tím, že tam zůstanou po dobu tří měsíců, během níž vybuduje zázemí na vlastním pozemku. Sedláček ale chtěl, aby si Markwart zvířata co nejdříve odvezl.

„Nevěděl jsem, že nemá k jejich chovu povolení. Předpokládal jsem, že papírově je vše v pořádku. Zjistil jsem to, až když je k nám přivezl. Navíc jim ani nezajistil dostatek krmiva. To jsme zařídili my,“ tvrdí a odmítá závěry veterinářů, že zvířata byla týraná a klece nevhodné.

„Jsou to bytelně stavěné klece, žádné amatérské ohrazení. Zvířata dostávala dostatek masa, nešlo o žádné zbytky. Rozhodně jsme je netýrali, to je nesmysl,“ dodává podnikatel.

Slova Sedláčka o nedostatku krmiva majitel zvířat odmítl: „Přivezl jsem jim několik kuřat, měl jsem dohodnutého dodavatele. Pak jsem byl nemocný a jela tam moje přítelkyně.“

Povolení k chovu si Markwart začal vyřizovat následující pondělí. Když došel chov nahlásit na krajský úřad, úředníci chtěli vidět dokumenty od veterinární správy. Ani ty muž neměl.

Veterináři měli výhrady k amatérskému ubytování zvířat

Poté, co se veterináři vydali na místo pobytu lvů, došli k závěru, že to nejsou vhodné podmínky a že dochází k týrání zvířat. Výhrady měli nejen k amatérskému ubytování zvířat, ale i ke způsobu krmení, to probíhalo tak, že jim maso bylo podáváno na klacku skrz mříže.

„Přístup úředníků a veterinářů k mé osobě byl od začátku negativní. Zřejmě jsem někomu trnem v oku a bojí se konkurence,“ myslí si Markwart.

V lounské minizoo zvířata byla jen několik dní. Sedláček odmítá, že by návštěvníkům hrozilo nebezpečí, i když byly klece volně přístupné. „Přes zimní měsíce, do května, je minizoo uzavřena,“ upozornil.

Markwart už lvy nevlastní. „Vzdal jsem se jich. Na vybudování zoo budu ale pracovat dál,“ dodal.

zpět na článek