Fotografie, které pochází z asi rok staré reportáže, na sociálních sítích doprovází popis, že nemocnice je děsivější než vězení pro dospělé, místo jako z hororu nebo že děti nemají herny, a dokonce že prý jsou tu „pro ty zlobivé“ samotky. Příspěvek vyvolal velké pozdvižení.
Tohle není místo z hororu, byť to tak vypadá. Ale je to dětská psychiatrie v Lounech, kde se děti z celého Ústeckého kraje “léčí” s onemocněním duše!!!
Tohle místo je děsivější než vězení pro dospělé. I když je zakázané mít na dětských klinikách mříže, zde jsou (nejsou peníze na speciální skla). Ale co tu není, tak třeba dveře od záchodů či sprch. Dále tu pro děti nemají skoro, žádné herny, ale když “zlobí”, tak samotky tu mají.
Na tohle místo hrůzy mě upozornila moje psychol...ožka, která tu chvíli pracovala. Ty děti čekají x týdnů na stanovení diagnózy, bez terapií. Chce se mi brečet. Ale za to nemůže personál, ti se prý snaží, jen je jich málo, stejně jako lékařů.
Ředitelka nemocnice Nikol Přibilová označila tvrzení za nehorázná. „Příspěvek nás poškodil, protože označení, že nemáme herny, ale máme izolace, kam děti zavíráme, je nehorázné. Došlo i k tomu, že některé děti kvůli tomu nenastoupily k hospitalizaci, a nemusí jim tak být poskytnuta péče, kterou potřebují,“ mrzí šéfku nemocnice.
„Někteří nás vnímají pomalu jako tyrany. Málokdo z laické veřejnosti přitom chápe problematiku duševního zdraví a dětská psychiatrie je vnímána jako něco tajemného. Ze stejného důvodu není o náš obor takový zájem ze strany absolventů lékařských fakult, neboť není společensky tak ‚prestižní‘ jako jiné medicínské obory,“ míní.
Nezastírá, že zařízení funguje v nevyhovujících prostorech, ty se ale snaží v rámci možností vylepšovat. Problém podle ní je, že sídlí v několik desítek let staré pronajaté budově, která by potřebovala kompletní rekonstrukci.
„Prostory mají své limity a popravdě v současné době budova nesplňuje parametry pro potřeby dětské psychiatrie. Vzhledem k tomu, že jsme v nájmu, nemůžeme dělat zásadní stavební úpravy. Potřebovali bychom vlastní budovu,“ vysvětluje Přibilová.
Místo, kde by mohla stát, má vedení vytipované. Stavělo by se v areálu lounské nemocnice. „S vlastníkem jsme vybrali vhodný pozemek. Dostali jsme dobrozdání od zřizovatele, že by stát pozemek odkoupil. Maličko se to pohnulo, ale ještě nemám nic v ruce. Výhledově je to na deset let, a to jsem hodně optimistická,“ konstatuje Přibilová.
V době, kdy odborníci upozorňují na zhoršující se duševní zdraví dětí a mladistvých, což dokazují i různé průzkumy, a kdy je nedostatek dětských psychologů a psychiatrů, je to velmi dlouho.
Ministerstvo zdravotnictví konstatovalo, že současný stav v nemocnici je v kompetenci a odpovědnosti ředitelky. „Situaci intenzivně řešíme s ředitelkou lounské nemocnice. Smluvní vztah s pronajímatelem má nemocnice, nikoliv ministerstvo. Samozřejmě však chceme, aby majitel dal majetek do vhodného stavu k užívání,“ uvádí mluvčí resortu Ondřej Jakob. Na otázku, zda a kdy dojde k výstavbě nové nemocnice, ministerstvo vůbec neodpovědělo.
Ministr přislíbil zlepšení, a nic
Vedení lounské nemocnice by uvítalo naopak větší podporu zřizovatele. Ze svého rozpočtu těžko zafinancuje nákup pozemku, natož výstavbu nové budovy „na zelené louce“. Peníze navíc nedostává zařízení ani na opravy. Loni v květnu sem zavítal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a přislíbil zlepšení, od té doby se toho ale příliš nezměnilo.
„Upřímně, státní aparát je pomalý a necítím takovou podporu, kterou by si dětská psychiatrie zasloužila,“ naznačuje Přibilová.
Kapacita nemocnice je 50 pacientů a čekací doba na hospitalizaci se počítá v měsících. Děti od 3 do 18 let jsou tady rozdělené na dvě oddělení – chlapce a dívky. „Není to vůbec ideální a všichni to víme,“ krčí rameny Přibilová.
Jde jim o život. Přibývá dětí, které se pokoušejí zabít. Na léčbu však čekají měsíce |
„Po odborné stránce se snažíme poskytnout dětem co nejlepší péči, která je v našich silách. Personálně jsme posílili terapeutický tým, takže se snažíme dětem věnovat nejenom psychiatrickou péči, ale i psychoterapii,“ popisuje a upozorňuje, že i personál pociťuje frustraci z prostředí, ve kterém pracuje. Aktuálně tady hledají klinického psychologa, psychologa ve zdravotnictví a dětskou psychiatričku.
Na zlepšení interiéru pracují. „Dokončujeme dvě herny pro menší děti a studovnu pro starší děti. Do oken jsem dali záclony, aby tolik nebyly vidět zevnitř mříže, celkově se to tu snažíme neustále upravovat,“ vypočítává Přibilová.
Mříže v oknech? Jinak to nejde
Představy veřejnosti se podle ní ale liší od možnosti psychiatrické nemocnice, kdy je nutné zajistit, aby si děti nemohly třeba způsobit zranění. Kritizované mříže na oknech by správně neměly být, místo nich by měla být bezpečností skla. Ovšem vzhledem k tomu, že v budově není kvalitní vzduchotechnika, musí se větrat otevřenými okny, které musí být tedy zabezpečeny mříží, aby děti nemohly z okna vypadnout, skočit, případně utéct.
„Na druhou stranu si laická veřejnost neuvědomuje, že tu máme i agresivní dětské pacienty, kteří vybavení opakovaně ničí,“ líčí ředitelka realitu.
Proměnit interiér nemocnice ve vlídnější místo mají pomoci peníze z veřejné sbírky, kterou zaštítil Nadační fond pomoci. Aktuálně je v ní přes 230 tisíc korun. Cíl je vybrat 512 tisíc. Nemocnice z nich nakoupí potřebné vybavení. „Za půl milionu korun se dá koupit hezký nábytek. Peníze mohou jít i na vybavení do heren, elektroniku pro výuku ve škole,“ zmiňuje iniciátorka sbírky Lucie Šaleová.
30. května 2022 |
