Za zrození lounské perly, vrcholného díla pozdní gotiky, může tragédie

Pět set let od výstavby nejvýznamnější památky – chrámu sv. Mikuláše, který náleží k vrcholným dílům české pozdní gotiky – si letos budou připomínat v Lounech. Zdejší oblastní muzeum k výročí připravilo řadu zajímavých akcí. Momentálně finišuje s přípravou výstavy, která návštěvníkům přiblíží stavbu chrámu.

„Návštěvníci se mimo jiné dozvědí, jaká byla tehdejší stavební technologie, odkud byl použitý kámen a dřevo, jakým způsobem se opracovávalo,“ uvádí historik Jaroslav Havrlant z lounského muzea s tím, že výstava bude zahájena 9. července.

Velkou událostí pak bude rekonstrukce položení základního kamene chrámu, která se uskuteční v rámci Dnů evropského dědictví 12. září.

„Na Mírovém náměstí bude kamenická huť, tesařský dvůr, kovář a další řemesla. Středověcí geometři vyměří základy kostela a ukážeme, jak byl tehdy základní kámen pomocí historické trojnožky usazen,“ dodává Havrlant.

Dominanta a chlouba Loun by se nezrodila bez tragédie. Dne 25. března roku 1517 totiž změnil podplacený žhář tvář tehdejšího královského města. Plameny poničily nejen opevněné centrum, ale i obě předměstí. Zpustošily i kostel v centru, z něhož zbylo jen obvodové zdivo věže.

„Každý měl jistě dost starostí s obnovou svého domu, ale oprava kostela byla nutností, která nesnesla většího odkladu. A to hned z několika důvodů. Na věži sídlil hlásný, jehož funkce byla v této neklidné době klíčová,“ popisuje Havrlant.

„V případě nebezpečí dával znamení. Ve věži byla také klenotnice a ve vlastním chrámu se několikrát za den pravidelně konaly bohoslužby, křty i pohřby. Kvapem se blížily Velikonoce,“ dodává Havrlant.

Lounští se proto rychle pustili do obnovy chrámu. První práce začaly už asi měsíc po požáru, kdy se zbořily poničené klenby a kostel se provizorně zastřešil, aby se tam mohly konat bohoslužby.

Výstavba nového chrámu na místě původního kostela započala v dubnu 1520. Nové základy byly položeny druhý čtvrtek po Velikonocích, tedy 19. dubna. Chrám byl dokončen v roce 1538.

Chrám sv. Mikuláše

  • Je jedním z vrcholných děl české pozdní gotiky.
  • Vznikl na místě původního farního kostela, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1332. 
  • Kostel vyhořel v březnu 1517. Zůstala jen věž, jež sloužila jako městská pokladnice a která se dochovala dodnes.
  • Na místě stavitelé pod vedením pravděpodobně Benedikta Rejta vybudovali nový chrám v podobě síňového trojlodí s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. Dílo bylo dokončeno roku 1538. 
  • Monumentální oltář z let 1701–1708 vytvořil sochař Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem.

Se stavbou nového chrámu je všeobecně spojován německý královský stavitel Benedikt z Riedu (též je označován jako Benedikt Rejt), který tam měl být podle historických pramenů i pohřben. Stavitelů ale bylo zřejmě více.

„V knize městských počtů z let 1517–1526 je mistr Benedikt zmíněn dvakrát, ale mnohem více se v ní objevují jiná jména. Většina historiků umění se dnes stále přiklání k Riedovu autorství, ale pochybnosti, co vše lze královskému staviteli na projektu kostela připsat, zůstávají,“ zmiňuje historik lounského muzea.

Všímavému pozorovateli při prohlídce památky neujdou pozornosti dvě kamenné dělové koule na věži chrámu. Jejich původ je dodnes záhadou.

„Určitě nejde o dělové koule vystřelené z děla, to by se roztříštily. Dělové koule se do staveb umísťovaly třeba jako připomínka nějakého obléhání. Nebo to mohlo být bráno i jako jakási obrana před případným obléháním, aby se koule stavbě vyhýbaly. Nevíme to jistě, mohlo jít i o vtip zedníka. Je to taková lounská záhada,“ líčí Havrlant.