Těžaři ze skupiny Severní energetická (Sev.en), která lokalitu spravuje, označují současný ruch na dně zbytkové jámy jako „úklid“.
„Dotěžujeme zbytky uhlí. Uhelné řezy, které zůstávají po těžbě, zakrýváme zeminou, aby tam nevznikaly nějaké ohně a zápary. Tvarujeme dno budoucího jezera,“ popsal Milan Daneš, hlavní inženýr Sev.en, s tím, že sanační těžba uhlí skončí do roku 2027.
Těžební stroje pak budou sešrotovány. Celá rekultivace území má skončit do roku 2032.
 |
Formování území znamená transport obrovského množství hmoty. „Přesunuli jsme už zhruba 3,5 milionu kubíků zeminy a další dva miliony kubíků se ještě navezou,“ dodal Daneš. Dosud se v lomu ČSA zrekultivovalo 2 800 hektarů plochy a na dalších 1 200 se ještě pracuje.
Dno lomu se již několik měsíců plní vodou. Napouštění budoucího jezera probíhá přirozenou cestou z místních vodních zdrojů. „Nepřivádíme sem vodu odjinud. Podařilo se nám zajistit, aby veškeré vody v lomu, které se předtím vsakovaly do země nebo odtékaly do řeky Bíliny, byly nasměrovány do jezera,“ řekla mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Docíleno toho bylo například vyhloubením struh.
Podle současných predikcí by jezero mělo do pěti let dosáhnout velikosti mosteckého jezera Benedikt, které má 4,7 hektaru. Do patnácti let se pak očekává, že jeho rozloha bude srovnatelná s jezerem Milada u Ústí nad Labem, jehož plocha činí 252 hektarů. Finální rozlohy 500 hektarů jezero dosáhne zhruba za sto let. Během této doby nicméně bude hladina kolísat, což podpoří tvorbu přírodních biotopů. Nyní má jezero hloubku 14 metrů, ve finále to má být 110 metrů.
Na rozdíl od jezer Benedikt a Milada nebude tato vodní plocha určena primárně k rekreačním účelům; s budováním pláží či mol se zde nepočítá.
Kvalita vody je pravidelně monitorována. Těžaři spolupracují s externí firmou a odborníky z České zemědělské univerzity. Podle Maříkové zde nedochází ke kontaminaci spodních vod. „V září provedla kontrolu také Česká inspekce životního prostředí. Její výsledky odpovídají ostatním vzorkům odebraným jinými společnostmi v lomu ČSA. Potvrzuje se tak, že nedochází k žádnému zkreslení výsledků,“ dodala.
Na části území o rozloze přibližně 12 kilometrů čtverečních vyhlásilo ministerstvo životního prostředí národní přírodní památku. Patří sem i vznikající jezero. „Je to unikátní území v rámci České republiky. Víme, že tu je zhruba 1 500 druhů živočichů, z toho 416 je zvláště chráněných či ohrožených,“ zmínila Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity. Odborníci tu zpozorovali i orla mořského. Vědci tu také objevili druh včely, který je u nás úplně nový.
Na další velká jezera na místě uhelných lomů není dost vody, říká Petr Lenc |
Část území lomu se ponechá přirozené obnově. Díky tomu se ušetří náklady na technické rekultivace. Podle původního plánu měla rekultivace celého území stát 2,3 miliardy korun, podle nového to bude 1,8 miliardy. Rozdíl půl miliardy korun má těžařská společnost předat státu ve formě pozemků, daně a peněžního příspěvku.
Z ušetřené půl miliardy mají získat peníze čtyři obce v okolí lomu, a to Most, Horní Jiřetín, Vysoká Pec a Vrskmaň.
