Dřevem topí pan Jaroslav už více než třicet let. Před dvaceti lety si v domku na okraji Litoměřic vybudoval i plynové topení, ale v poslední době při současných cenách za energie čím dál víc využívá kotel na dřevo, který při modernizaci prozíravě zachoval. Letošní zimu ho zahřeje právě i dřevo z Mostné hory, které získal od města zadarmo.
„Pracovníci technických služeb nám stromy pokáceli a my jsme si je rozřezali, naložili a odvezli. Místo jsme po sobě museli také uklidit. Všechny větve a klestí jsme shrabali a odvezli. Byla to pěkná fuška, ale stálo to za to,“ říká Jaroslav, který si na jaře z Mostné hory odvezl tři vozíky palivového dřeva.
 |
Dřevo odtud si loni na podzim a letos zjara podobně jako on odvezlo už na 150 zájemců. „Že bude dřevo z Mostné hory k dispozici obyvatelům města zdarma, rozhodla rada města v polovině roku 2020,“ vysvětluje zástupkyně vedoucího životního prostředí litoměřické radnice Lenka Brožová.
„Zájemci o dřevo se hlásili na webových stránkách města a podle data přihlášení se stanovil pořadník, na jehož základě jsme občany oslovovali,“ upřesňuje vedoucí odboru životního prostředí Pavel Gryndler s tím, že však kácení omezují, pokud to nedovolují povětrnostní podmínky. „Například, když je hodně mokro a mohly by se zničit přístupové cesty,“ uvádí.
Po úspěšné první vlně nyní následuje druhá. A s ohledem na situaci, kdy elektřina i plyn prudce zdražily, je o dřevo zdarma ještě větší zájem.
„Vzhledem k tomu, že prosychání stromů pokračuje, rozhodla rada města o tom, že se vyhlásí druhá vlna. Zatím se přihlásilo 193 zájemců a třicet z nich si už své dřevo vyzvedlo,“ podotýká Brožová.
Pořezání kmenů z Mostné hory, jejich odvoz a úklid stálo pana Jaroslava několik hodin práce. Vyšlo jej to však daleko laciněji, než kdyby musel všechno dřevo kupovat.
„Za metr naštípaného smrkového dřeva dám na pile 1,5 tisíce korun, za tvrdé dřevo, které v kamnech pěkně drží teplo, dva tisíce. Někde i víc. Je to sice naštípané, ale stejně si to musím dovézt a uložit doma sám,“ těší se Jaroslav, až si brzy pojede pro novou várku paliva.
Stejně jako v první vlně se kácejí jen mrtvé a zcela suché stromy, přičemž jde o různé druhy. „Kácejí se smrky, borovice, buky, javory, jasany i habry,“ vyjmenovává Gryndler.
Uschlé stromy nahradí nové
Místo uschlých stromů se v lesoparku brzy zasadí nové. „Navíc tam budou jak plochy lesního charakteru, tak travnaté louky se solitérními stromy, které budou vytvářet stín. Vznikne tak více typů různých ploch,“ přibližuje Lenka Brožová.
Mostná hora je kopec na severním okraji Litoměřic, který slouží k procházkám a oddechu. Svůj název získal podle účelu používání dřeva, jež tu dříve rostlo: kmeny se používaly ke stavbě a obnovám mostu přes Labe. Koncem 19. století došlo k přeměně lokality na lesopark.
Palivové dřevo za zvýhodněných podmínek nabízí v Ústeckém kraji třeba i obec Telnice. Krychlový metr dřeva, které si lidé z obecního lesa sami vytěží, je vyjde na 300 korun bez daně, za pořezané zaplatí o čtyři sta více. Zájemce je povinen zlikvidovat větve a klestí, případně i pařezy.
Také město Štětí nabízí občanům odprodej dřeva z městských lesů. Metr krychlový prodává za pět set korun. I zde si každý zájemce musí dopravu dřeva zajistit sám.