Záměr těžby lithia na Cínovci aktuálně na ministerstvu životního prostředí prochází procesem EIA, tedy posouzením jeho vlivu na životní prostředí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce (ANO) jsou však podklady předložené Geometem (společnost, která má těžbu na starosti) do schvalovacího procesu nedostatečné.
„Předložené oznámení o záměru těžby, ke kterému jsme se měli vyjádřit, je obsahově dosti formální. V dokumentaci bude nutné doplnit konkrétní popis technologického procesu úpravy vytěžené rudy a také konkrétní údaje k odpadům a odpadním vodám,“ řekl hejtman.
„Požadujeme také podrobně vyhodnotit vlivy záměru na zdraví obyvatel dotčených obcí a na životní prostředí, zejména na kvalitu ovzduší, hlukovou situaci nebo povrchové a podzemní vody,“ dodal Brabec s tím, že jde o jeden ze zásadních projektů v regionu. „Chceme si ale ohlídat zájmy našich obyvatel a obcí,“ uvedl hejtman.
O těžbě lithia na Cínovci bude jasno do konce roku, vzniká nová analýza |
Připomínky k záměru odeslala na ministerstvo životního prostředí také Krupka na Teplicku. Kromě požadavků na důkladné posouzení vlivu záměru na zvýšenou hlučnost nebo prašnost upozorňuje také na narušení krajinného rázu Krušných hor. Těžaři totiž plánují rudu vytěženou na Cínovci přepravovat pásovým dopravníkem nebo lanovkou k překladišti v obci Újezdeček nedaleko Teplic a odtud po železnici do zpracovatelského závodu na místě bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov u Chomutova.
„Plánovaná dopravní infrastruktura bude mít významný vizuální dopad na krajinu Krušných hor. Požadujeme, aby byl tento vliv minimalizován, například snížením výšky konstrukcí plánované lanovky a vhodným začleněním do krajiny,“ stojí v prohlášení krupských radních.
Dalším z požadavků je detailní analýza vlivu záměru na chráněná území a přírodní lokality v regionu, aby nedošlo k ohrožení místních živočišných druhů a ekosystémů včetně oblastí soustavy Natura 2000.
Navržená doprava vytěžené rudy, ať už pásovým dopravníkem, nebo lanovkou, vadí radnici v Dubí. Lanovka povede přes vnitřní lázeňské území města a zároveň přes ochranné lázeňské pásmo. Zvýšení hluku nebo prašnosti s ohledem na nepřetržitý provoz dolu a tím i lanovky nebo pásového dopravníku může mít podle zaslaných námitek negativní dopady na znečištění ovzduší nejen v Dubí, ale i v nedalekých lázeňských Teplicích.
Podle předsedkyně Sdružení lázeňských míst Andrey Pfeffer-Ferklové je nutné vypracovat studii vlivů záměru na pacienty lázeňských zařízení s ohledem na možná zdravotní rizika či snížení kvality života v důsledku hluku a emisí. „Požadujeme také zhodnotit dopady těžby s ohledem na zřízené přírodní léčebné lázně,“ zmínila předsedkyně. Primátor Teplic Jiří Štábl (ANO) pak upozorňuje na snížení turistického potenciálu Teplic i Dubí.
Po několikaměsíční pauze se v následujících týdnech znovu začne scházet pracovní skupina, složená ze zástupců kraje, dotčených obcí a těžařů. „Chceme vědět, jak se záměr za miliardy korun vyvíjí,“ poznamenal hejtman.
Barák neprodám ani za 30 milionů. Lidé nechtějí opouštět domy kvůli lithiu |
Roman Gazdík, mluvčí společnosti ČEZ, která je většinovým vlastníkem Geometu, uvedl, že dokončení finální studie proveditelnosti očekávají těžaři v průběhu tohoto roku. „Až poté dokážeme definitivně rozhodnout o budoucnosti projektu,“ doplnil. „Toto rozhodnutí očekáváme do konce letošního roku,“ dodal Gazdík.
Cínovec je nejbohatším ložiskem lithia v Evropě. Odhaduje se, že jsou tady zhruba tři procenta světových zásob lithia, které je potřeba do nejrůznějších baterií. Ložisko sahá na českou i německou stranu. Dvě třetiny zásob jsou na té české.
„Lithium je globální strategickou surovinou s dlouhodobou perspektivou. Očekáváme, že poptávka po lithiu s rozvojem elektromobility nadále poroste, což ovlivní i jeho ceny,“ uvedl Gazdík s tím, že je projekt těžby na Cínovci strategickým nejen pro Českou republiku, ale i pro Evropu, zejména v automobilovém průmyslu. Ten u nás tvoří zhruba 10 procent hrubého domácího produktu.
„Lithium v bateriích elektromobilů nám pomůže zachovat pracovní místa a umožní nabídnout kvalifikovanou práci zaměstnancům z utlumovaného uhelného průmyslu,“ popsal Gazdík. „Navíc si myslím, že pro naši surovinovou bezpečnost je dobré, že na našem území takové ložisko máme,“ dodal.
