Špejlí vytlačit dužinu a zdobit. Olepit kraslici jezerní sítinou zabere hodiny

  8:48
Stylově oblečení sedí kolem stolu a plně se soustředí. Pod jejich šikovnýma rukama vznikají skoro až umělecká díla. V kulturním domě v Libotenicích na Litoměřicku mohli lidé zblízka sledovat, jak se zdobí vajíčka. Typická pro Podřipsko je jezerní sítina, technika, kvůli které si nejprve musíte odskočit k vodě a pak vytlačovat dužinu.

Velikonoční kraslice vypadají jako malá umělecká díla a je jedno, jakou technikou byly ozdobeny. Jestli batikováním, vyškrabováním, voskovým reliéfem nebo technikou typickou pro oblast Podřipska, kdy se kraslice olepují jezerní sítinou, což je tráva, která roste na vlhkých loukách a pastvinách.

První zmínky o zdobení jezerní sítinou byly na Podřipsku zaznamenány už v roce 1880, ale touto technikou se zdobí vajíčka i v jiných částek republiky. „Než začnu zdobit, musím nazout holínky a dojít si k vodě natrhat trávu. Uvnitř trávy je dužina, která vypadá jako jemná molitanová šňůrka. Pomocí špejle ji vytlačím ven a můžu začít lepit na vajíčko,“ popisuje Barbora Škodová, která se už od dětství zdobení kraslic jezerní sítinou v Libotenicích na Litoměřicku věnuje.

Jak sama říká, nejraději zdobí bílá slepičí vejce, protože samotná dužina jezerní sítiny je také bílá a hnědé vajíčko dostatečně nezakryje. „Aby kraslice nebyla jenom bílá, používám na zdobení také sametovou stužku, protože povrchem ladí k dužině. Vajíčko pak získá sametově hebký nádech,“ vysvětluje Škodová.

Stužkou si vajíčko rozdělí na okénka, která pak vyplňuje vlnkami z dužiny a bezbarvým lepidlem je na vajíčko přilepuje. Vypadá to sice jednoduše, ale ozdobit jednu kraslici složitějším vzorem trvá Barboře Škodové zhruba tři hodiny.

Nejkrásnější barvy na vajíčka máte ve spíži, vyzkoušejte i barvení rýží

Jak náročné zdobení jezerní sítinou je, si mohou vyzkoušet návštěvníci na výstavách kraslic, naposledy o uplynulém víkendu právě v Libotenicích, kde má svoje sídlo také Galerie kraslic.

„V galerii máme kolem sedmi tisíc kraslic zdobených tradičními technikami,“ říká Olga Hovorková, předsedkyně Asociace malířek a malířů kraslic České republiky, s tím, že zdobit jezerní sítinou nebo voskovým reliéfem umějí skoro všechny děti v Libotenicích.

Zdobení tzv. voskovým reliéfem, kdy se na nabarvené vajíčko nanáší teplý vosk, je srdeční záležitostí pro Lenku Trousílkovou. „V kalíšku rozpustím voskovou pastelku a pak špendlíkem nanáším teplý vosk na vajíčko. Jedno namočení, jeden tah. U voskového reliéfu je základem tečka a čárka, zvaná také slzičková čárka. Z toho se pak podle tradice tvoří různé květinové motivy, složené právě z voskových čárek,“ popisuje Trousílková svůj styl práce.

Na vytváření voskového reliéfu není zapotřebí žádný speciální nástroj. Stačí obyčejný špendlík zapíchnutý do tužky pro lepší manipulaci. „Dříve jsem zdobila špendlíkem bez hlavičky, až později jsem zjistila, že nezáleží na tom, jestli hlavičku má, nebo nemá. Záleží na množství vosku, které se na nástroj nabírá,“ podělila se malířka o svoji více než patnáctiletou zkušenost.

Jedna kraslice = 1 500 kousků slámy

Zdobení kraslic je podle Trousílkové koníček velmi náročný na čas, jedna kraslice trvá až tři a půl hodiny, pokud však zdobí pštrosí vejce, trvá to podstatně déle. „Věnuji se i technice zdobení slámou, která je ještě náročnější na čas než voskový reliéf. Hlavně na přípravu materiálu,“ poznamenala Trousílková.

Na jednu kraslici je potřeba až neuvěřitelných 1 500 kousků slámy. Malířka musí jít na pole i několikrát, aby si vybrala klásky v různé době zralosti. Důležité je, aby měly různou barvu a kraslice pak vypadala jako stínovaná.

Podle Olgy Hovorkové se dá ozdobit prakticky každé vejce, které se dá sehnat. „Maluje se nejen na vajíčka slepičí nebo kachní, ale i na vajíčka od andulek, křepelčí nebo bažantí. Oblíbená jsou také velká pštrosí vejce. Záleží na každém malíři,“ nastiňuje Hovorková.