„Historická zástavba bývalého podniku Setuza je vzácnou a nenahraditelnou stopou dynamické industrializace Ústecka v dobách Rakouska-Uherska i Československa. Jde o památku symbolizující prudký průmyslový a sociální rozvoj města. Jsme si plně vědomi, že má zmíněná budova jistá funkční omezení, přesto má pro město neocenitelný význam. Proto je třeba udělat maximum pro její záchranu,“ stojí v dopise.
Na demolici části cenné historické správní budovy Schichtových závodů v části Střekov vydal ústecký magistrát demoliční výměr v polovině listopadu minulého roku.
„Budova není umístěna ani v památkové zóně, není ani evidována v seznamu památkově chráněných objektů. Vlastník splnil všechny zákonem stanovené podmínky, a proto stavební úřad vydal rozhodnutí o povolení odstranit stavbu,“ vysvětlila mluvčí města Romana Macová.
Jako důvod ke zbourání sdělila firma STZ Development, jíž budova patří, že pro ni dlouhodobě nemá využití a oprava je pro ni ekonomicky nevýhodná.
Podle ústeckého historika a senátora Martina Krska, který se stal iniciátorem záchrany budovy (chce, aby byla zapsána na seznam kulturních památek), se výměr týká zhruba poloviny opuštěného objektu, a to nejstarší části postavené v roce 1908.
„Hodně mě potěšilo, že bývalí primátoři vnímají situaci stejně dramaticky jako já. Podle vyjádření v dopise si oba myslí, že by se město mělo angažovat v záchraně budovy Schichtových závodů. Je jasné, že nemůžeme chtít po soukromém vlastníkovi, aby nás poslouchal a chránil památky, které chceme. Město musí majiteli nabídnout nějakou součinnost,“ uvádí Krsek.
Doufá, že dopis padne na úrodnou půdu a vedení města se k celé záležitosti nějakým způsobem postaví. „Je třeba, aby se ze záchrany budovy stala věc veřejná,“ dodává.
Firma chce zbourat část cenné budovy Schichtových závodů, plánuje parkoviště |
Podle vyjádření primátora Petra Nedvědického se město touto záležitosti zabývá. „Objekt je v soukromém vlastnictví. Orgán státní správy vydal demoliční výměr na část budovy v novější přístavbě a my jako samospráva do toho nemáme co zasahovat. Rozhodování soukromých vlastníků při hospodaření s jejich soukromým majetkem bez ohledu na osobní stanoviska nekomentuji,“ poznamenává primátor.
„Bude-li to možné, podpoříme aktivity, které by vedly k řešení. Oslovili jsme majitele a budeme jednat,“ nastiňuje.
Zbouráním části správní budovy by město podle Kubaty a Gandaloviče přišlo o další cennou budovu. V minulosti už přitom z Ústí nad Labem řada objektů zmizela. Jen při spojeneckém bombardování v roce 1945 šlo o 572 domů.
Mnohé další šly k zemi v rámci demolic v 70. a 80. letech minulého století, například na Mírovém náměstí nebo na dnešní Masarykově třídě. Město tak podle názoru bývalých primátorů přišlo o část své duše.