Do sporu teď zasáhlo ministerstvo vnitra, které dalo Kryrům novou šanci, že by o miliony nakonec nemusely přijít. „Krajští úředníci by si měli prostudovat zákon a peníze nám nechat,“ vzkázal na adresu Krajského úřadu v Ústí nad Labem starosta Kryr Václav Kadleček (Vaše volba!!! Vaše Kryry!!!).

Do sbírky na pomoc Stebnu, kterou vyhlásila kryrská radnice, poslali lidé více než 23 milionů korun. Město však rozdělilo mezi obyvatele či použilo na opravy zničené vsi jen část sumy. Nastaly totiž potíže s některými projekty, jindy se zase zastupitelé nemohli shodnout, jak přesně s penězi naložit. Na bankovním účtu tak zůstalo ještě roky po neštěstí 9,2 milionu korun.

Pořádání sbírky městu povolil právě krajský úřad. Ten také k letošnímu únoru ukončil možnost čerpání výtěžku s odůvodněním, že na využití peněz mělo město dostatek času. Předtím totiž termín konání sbírky a tím i možnost využití peněz Kryry prodloužily.

Městu roky leží na účtu miliony ze sbírky po bouři, zřejmě propadnou kraji

Před několika týdny pak krajský úřad vydal rozhodnutí o odvedení nepoužitého výtěžku sbírky na účet Fondu pro mimořádné události Ústeckého kraje.

Na něj kraj ukládá peníze na humanitární a charitativní účely v rámci nenadálých a mimořádných události v celém regionu. Zákon takový krok umožňuje. Kryry by tak o peníze přišly.

Město uspělo u ministerstva

Město proti tomu podalo odvolání k ministerstvu vnitra. A uspělo. Státní úředníci konstatovali, že rozhodnutí krajského úřadu bylo chybné. „Rozhodnutí krajského úřadu bylo zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání,“ potvrdila mluvčí resortu Hana Malá.

Ministerstvo krajskému úřadu mimo jiné vytklo, že své rozhodnutí nedostatečně zdůvodnilo. Krajští úředníci také podle těch státních ignorovali žádost Kryr o změnu původního účelu sbírky, díky čemuž by bylo možné investovat vybrané peníze i do jiných projektů ve Stebně, než ukládal původní účel.

„Touto žádostí se krajský úřad ve svém rozhodnutí nezabýval, i když by změna účelu byla za určité podmínky – zániku původního účelu sbírky – možná,“ uvedla Malá.

61 fotografií

Kryrská radnice doufá, že tentokrát krajský úřad rozhodne v její prospěch, tedy že si město bude moci peníze ponechat a použít je na naplánované projekty ve Stebně. „Rozhodnutí ministerstva musí krajský úřad akceptovat. Krajští úředníci dostali návod, jak mají dál postupovat,“ uvedl starosta Kadleček.

Kdy krajský úřad znovu rozhodne, není nyní jasné. „Na úřad zatím dorazilo rozhodnutí, ale ne spis. Postup bude takový, že úřad vše prostuduje a vydá nové rozhodnutí,“ uvedla jeho mluvčí Magdalena Fraňková.

Zbytek sbírkových peněz chce kryrská radnice použít třeba na koupi bývalé Jednoty ve Stebně a na její rekonstrukci na spolkový dům, v objektu chce také obnovit obchod.

Dále město plánuje postavit nový zděný altán s veřejnými toaletami na stebenské návsi, na který má přislíbené další finance z jiné sbírky.

Na Lounsku neřádilo tornádo, ale nejspíš bouřkový jev zvaný downburst

O financování altánu a opravě Jednoty z peněz ze sbírky po bouři město mluvilo už v době, kdy mělo výtěžek stále k dispozici. S tím měl ale krajský úřad, který sbírku a využití peněz dozoruje, problém.

„Veřejná sbírka nebyla určena k nové výstavbě či rekonstrukci objektů, které nebyly zasaženy živelnou pohromou nebo které neexistovaly,“ konstatovala už dříve vedoucí odboru správních činností krajského úřadu Květoslava Milerová.

S tím starosta Kryr nesouhlasí. „Trvám na tom, že ty peníze byly určené našim občanům. Nezáleží na tom, zda je dostanou přímo v hotovosti, nebo zda se jim díky nim bude v obci lépe žít,“ řekl.

Selhání místní samosprávy, míní lidé

Způsob, jakým město s výtěžkem sbírky nakládá, čelí kritice mezi místními obyvateli. Například Tomáši Ratiborskému vadí, že se zbytek peněz nerozdělil přímo mezi stebenské obyvatele či zdejší podnikatele, kteří v důsledku bouře utrpěli škodu, ani nebyl použit na opravu místního kostela, jenž přišel o část střechy.

Ratiborský sám patřil k těm, kterým vichřice výrazně poškodila dům. „Stebno přišlo o devět milionů, a to nepočítám další miliony, které byly rozpuštěny v rozpočtu Kryr. Je to naprosté selhání místní samosprávy,“ uvedl.

Kritizuje také, že mezi poškozené místní lidi mělo být rozděleno víc peněz, než Kryry skutečně rozdělily. Částka pro obyvatele zasažené katastrofou se odvíjela od výše způsobené škody, získat mohli od 30 tisíc do 200 tisíc korun.