V Ústeckém kraji česká vláda společně s australskými těžaři usiluje o těžbu lithia na Cínovci a probíhá schvalovací řízení o otevření průzkumného území nad Krupkou, bude posuzována možnost získat wolfram či cín.
Na saské straně Krušných hor je podobných záměrů dokonce na šedesát, z toho 16 průzkumů k obnovení těžby různých rud běží. Nyní se přidali i zmínění Kanaďané.
U města Großschirma, což je zhruba sedm kilometrů severozápadně od města Freiberg, které stříbrem nesmírně zbohatlo, se vrtné soupravy noří do země. Průzkumné vrty jsou hluboké 250 až 400 metrů. „Výsledky budou k dispozici na jaře. Podobně kanadští prospektoři zkoumali nedávno údolí řeky Triebisch,“ uvedla saská televize MDR, která na vrtné soupravy upozornila.
Stříbro, které se v oblasti nacházelo, přineslo Freibergu bohatství a slávu. Podle legendy ho v roce 1168 objevili vozkové a na místě ihned začala vznikat osada Christiansdorf (jméno Freiberg bylo používáno od 1186), protože zpráva se ihned roznesla a spustila se hotová „stříbrná horečka“, jež vedla k osídlení saské strany střední části Krušných hor.
Ve vrcholném středověku byl Freiberg největším městem Míšeňského panství, vznikla tu mincovna i nejstarší báňská univerzita, která dodnes funguje. V roce 1913 byla těžba stříbra na čas zastavena kvůli poklesu ceny a obnovena byla až před druhou světovou válkou, to už se tu ale po staletí těžil i cín, později wolfram, měď a další suroviny.
Pokud jde o město Großschirma a okolí, i tato oblast zažila díky těžbě stříbra rozkvět. Jen později - až v druhé polovině 19. století. Největší rozmach těžby nastal kolem roku 1870, kdy v dole Korunní princ Friedrich August pracovalo 400 lidí. Ovšem už v roce 1900 tu bylo se stříbrem hotovo. Těžba rudy už nebyla tak rentabilní a měny se začaly opírat o zlato.
A právě do okolí zmíněného dolu se nyní prospektoři vrátili.
Pokud jde o aktuální těžbu v Krušných horách, tak desítky projektů na těžbu jsou hlavně průzkumem možností. Z podzemí těžaři vyjíždějí jen se 100 tisíci tunami fluoru a barytu u saského Oberwiesenthalu, kde se těží od roku 1992. Podle saského Báňského úřadu je už ale reálná i těžba cínu u Pöhly.
Česko chce těžbu lithia v cínoveckém revíru přes společnosti Geomet a ČEZ spustit v roce 2025. Na Cínovci je jedno z největších ložisek lithia v Evropě. V současné době běží nejrůznější povolovací procesy, ministerstvo životního prostředí se například zabývá procesem takzvané EIA, tedy posuzováním vlivu těžby na životní prostředí.
Podle zveřejněné dokumentace by měl v lokalitě Sedmihůrky nedaleko Dubí vzniknout nový důlní areál. Těžaři zde chtějí kromě lithia těžit i cín a wolfram. Ročně plánují vytěžit až 1,8 milionu tun rudy s tím, že v prvních 20 letech by se jí hlubinnou metodou mohlo získat až 38 milionů tun.
Baterie z lithia by se mohly vyrábět v PrunéřověPrunéřov u Kadaně jako jednu z nejvhodnějších lokalit v Česku pro vznik gigafactory, kde by se měly vyrábět baterie pro elektromobily, představil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. V blízké budoucnosti by kvůli významnému rozvoji elektromobility měly v Evropě vzniknout až desítky podobných továren. V Česku pak podle současných analýz mohou vyrůst i dvě. „V úvahu přichází sedm až osm lokalit. Lokality musí splňovat několik parametrů. Od velikosti pozemku, připojení na rozvodnou síť či vhodnost z hlediska územního plánu. Z tohoto pohledu vychází lokalita Prunéřova jako jedna z nejvhodnějších,“ uvedl Beneš během návštěvy premiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka v Ústeckém kraji. V místě uhelné elektrárny Prunéřov I, kterou ČEZ odstavil v loňské roce, tak může vyrůst továrna, kde by se mohlo zpracovávat lithium, které se má těžit na Cínovci na Teplicku. Továrna má také zaměstnávat tisíce lidí a pomoci s transformací regionu po útlumu těžby uhlí. Právě s firmou ČEZ česká vláda letos v červenci podepsala memorandum ohledně vzniku gigafactory. Nyní se hledají strategičtí partneři, kteří by se na výstavbě továrny podíleli. „S předsedou představenstva Volkswagenu Herbertem Diessem budeme mít jednání jedenáctého října,“ řekl Andrej Babiš. Volkswagen je jedním z potencionálních partnerů české strany. Jednání s ním probíhají již téměř rok „Vedle Volkswagenu jednáme i s dalšími partnery, převážně z Asie. Finální rozhodnutí s kým projekt bude či jestli půjde o konzorciální seskupení bychom rádi provedli do konce tohoto roku,“ doplnil Daniel Beneš s tím, že první fáze příprav na vznik gigafactory by mohla být hotová do roku 2025. |