Stejně jako všechny ostatní nemocnice v Česku i Krajská zdravotní stále čeká, zda všechny její projekty za více než 1,3 miliardy korun uspěly v programu REACT-EU poté, kdy do něj měly být přidány finance tak, aby uspěli všichni žadatelé, kteří splnili podmínky dotace.

„Stále nevíme a doufáme, že se dostane na všechny,“ říká ředitel Petr Malý, o němž se spekuluje, že by se po rezignaci Adama Vojtěcha, jenž znovu zamířil na ministerstvo zdravotnictví, mohl stát také předsedou představenstva společnosti.

Co se stane pokud se potvrdí, že jste ve „vteřinové klikací“ dotační akci nebyli úspěšní a na 1,3 miliardy nedosáhnete?
Bude to složitá situace. Nicméně máme řešení i na tuto variantu. I když dostanete dotaci, neznamená to, že vám peníze přijdou na účet. Musíte z vlastních prostředků začít stavět a zpětně si necháváte vše profinancovat. My jsme dnes ve stavu, že velmi rychle vyrostly ceny stavebních firem i stavebního materiálu. Nyní dáváme do rady, a pokud to schválí, i zastupitelům požadavek na odsouhlasení úvěru z původních 1,2 na 2,2 miliardy korun. Úvěr máme odsoutěžený a máme skoro nulový úrok. Mohli bychom tak čerpat peníze, abychom mohli všechny naše projekty zahájit.

V podstatě kraj za váš úvěr 2,2 miliardy nebude jen ručit, ale sám ho bude v průběhu několika let splácet. Neobáváte se, že zastupitelé s tím budou mít problém?
Jsme víceméně realističtí, víme z ministerstva pro místní rozvoj, že vedle REACTu jsou připraveny další dotační tituly na podzim, což není dlouho. Je to Restart, který má podobná témata, ne-li stejná. Předpokládáme, že kdybychom nedosáhli na REACT, dosáhneme se stejnými projekty na Restart a mohli bychom být úspěšní, protože jsme připraveni včetně stavebních povolení na všechny akce. Možná bychom to jen posunuli o tři měsíce dál.

Žádáte o dotace na emergency v nemocnicích v Chomutově, Děčíně a Rumburku. Co to pacientům přinese?
Bude to zásadní změna. Urgentní příjem je posun v českém zdravotnictví. Dříve tak staré nemocnice koncipovány nebyly, pacienti tak neměli jedno místo, kam přijdou a pak se posílají dál podle toho, jaká choroba je tíží.

Lékaři a sestry mají za sebou více než rok trvající boj s koronavirem, nyní přichází rozvolnění. Řada lidí se ale odmítá očkovat, neobáváte se, že na podzim přijde další vlna koronaviru? Zvládli byste ji, když chcete v řadě nemocnic stavět?
Předpokládám, že osvěta státu, krajů i naše zabere. Očkování má smysl a nevidím jediný důvod, proč se nenechat očkovat. Zejména mladým umožní pohyb po Evropě i zbytku světa. Věřím, že díky osvětě naočkujeme 65 procent obyvatel kraje. Z 810 tisíc obyvatel je objem očkovanců 415 tisíc lidí a ten by další vlně koronaviru zabránil, ataka viru by nebyla tak strašná. Řada lidí covid také prodělala, takže proočkovanost a promořenost obyvatel by měla být dostatečná, aby nás to zásadně nezasáhlo.

Jak staří pacienti jsou v Krajské zdravotní s covidem hospitalizováni nyní?
Je pravda, že dnes koronavirus není výsadou starších ročníků, ale bohužel to zasahuje i mladší ročníky, tedy 40 let a nižší. A i ty jsou na jednotkách JIP a ARO v poměrně vážném stavu a bojují o přežití.

Kdy očekáváte, že covidové pacienty zvládne jen infekční oddělení a ostatní se budou moci věnovat běžným operacím?
V průběhu týdnů. Podařilo se nám zcela „odcovidovat“ nemocnice v Děčíně Chomutově, Litoměřicích a Teplicích, aby běžnou operativu a péči mohly vykonávat. V Mostě by to mělo nastat v řádu týdnů. S tím souvisí, že v červnu budeme projednávat hospodaření jednotlivých nemocnic, abychom věděli, kde máme největší ztráty, v jakých oborech, a jak zdravotní péči řídit do konce roku, když na operace kvůli epidemii čeká více než tisíc lidí. Musíme se postavit k seznamu všech čekatelů, abychom uspokojili poptávku. Když nemocnice budou v normálním režimu, nastartují oddělení, která kvůli covidu nemohla pracovat. Protože nemohla pracovat, vznikly jejich ztráty.

Jak mohou být tyto ztráty vysoké po více než roce epidemie?
Vše je otázka kompenzační vyhlášky, která pro tento rok ještě není definitivní. Nevíme, jak to dopadne. Máme nějaké předpoklady, ale neumíme je zcela kvantifikovat. Kdybychom byli hrazeni podle normální úhradové vyhlášky, tak by to nedopadlo dobře, protože právě díky dlouhé obsazenosti oddělení JIP a ARO nemohla probíhat běžná operativa.

Máte před sebou změnu v řízení nemocnic. V současnosti v jejich čele vždy stojí jeden z primářů, který je ředitelem zdravotní péče. Podle vašeho plánu by nemocnice měly být více samostatné, ředitelé mají odpovídat za provoz i ekonomiku. A vyloučeno není, že současní ředitelé skončí. Kdy chcete mít jasno?
V současné době se připravuje návrh nové organizační struktury, kterou bude schvalovat představenstvo. Předpokládám, že by měla být aplikovaná od září. Nikomu nebráníme, aby ve funkci zůstal. Ale myslím si, že stejně jako já jsem musel projít výběrovým řízením, i všichni ředitelé by jím měli projít. Nové podmínky neprozradím, ale určitá výše samostatnosti nemocnic je plánována, ale i poměrně velká zodpovědnost za ekonomiku.

Další chystanou změnou je, že každá nemocnice se bude specializovat na nějaký druh péče. Prozradíte, jak by to mělo fungovat?
Myslím, že jasné je, že superspecializovaná péče, tedy neurochirurgie, kardiochirurgie, intervenční kardiologie a infekční či plicní oddělení by měla zůstat v ústecké nemocnici. Nicméně s panem náměstkem Jiřím Laštůvkou vybíráme krajské odborníky na jednotlivé obory a od nich budeme chtít vytvořit koncepci řízení péče v rámci KZ. Rádi bychom vše měli hotové přes prázdniny, abychom mohli oznámit tato excelentní centra, kde bude konkrétní péče koncentrována.

Ve všech nemocnicích funguje například oční oddělení, ORL, chirurgie a pacienti tak nemusí jezdit do jiných okresů. To se změní?
Interna, dětské, chirurgie a gynekologie jsou základní obory, které musí být v každé nemocnici. Ale je otázka, zda například na ORL či očním je potřeba všude mít lůžkové stanice, to si nejsem úplně jist. Myslím, že v menších oborech s několika lůžkovými stanicemi stačí jedna. Když není tato popisovaná péče vytížená, je poměrně významně ztrátová. I jejich personál lze použít někde jinde, na odděleních, která jsou daleko exponovanější. Ale to musí říci odborníci. V kraji také máme jedno výborné infekční oddělení a stačí to, mluvím samozřejmě o normální době a ne o době, kterou jsme nedávno zažili.

Na jaře bývalý předseda představenstva Jindřich Zetek zveřejnil smlouvu s KZ Vladislavy Marschallové, která byla za vysokou mzdu fiktivní. Po této kauze se měly kontrolovat další smlouvy. Víte, jak to dopadlo?
Kauzou zmíněných poradenských smluv bych se nerad zabýval, vše řeší policie. Ale poradci byli, jsou a budou. Myslím si, že na poradcích není nic špatného. Člověk neumí vše a je otázka, zda je levnější si vzít si na danou problematiku poradce, nebo někoho zaměstnat na dobu neurčitou, když ho nepotřebujete dlouho. Například na všechny služby typu energetiky, likvidace odpadů jsou poradci nutní. Potřebujeme poradit dobře, proto ho dobře zaplatíme, aby byl nestranný a abychom se mohli podle toho zařídit. Nyní vyhlašujeme tendr na poradce na energetický audit, to opravdu musí dělat specialista.

KZ je největší nemocniční holding v zemi s 8 500 zaměstnanci. Jaký máte za rok obrat a zisk a může se v budoucnu uživit takhle velká firma sama bez pomoci kraje?
Až 1. července převezmeme rumburskou Lužickou nemocnici, budeme největší poskytovatel zdravotní péče. Máme 8 500 zaměstnanců a obrat 10 miliard korun, což není málo. To nás také inspiruje k ambici mít zisk. V minulých letech byl silně se limitně blížící nule. Největší zisk KZ měla v roce 2020 zhruba 7,9 milionu korun. Nyní hospodaříme s vyrovnaným rozpočtem a přebytkem zhruba 800 tisíc korun. Ale jsme ještě pořád na vlně covidu, který nám zcela rozboural plánování peněz, protože náklady, výnosy, kompenzační vyhlášky a nemožnost spuštění řady provozů celou ekonomiku změní. Ale v necovidových dobách máme ambici na zisk mezi třemi až pěti procenty z obratu. Kdyby se to podařilo, bylo by to dostatek prostředků, aby se finanční angažovanost kraje v KZ mohla pomalu snižovat. Na druhé straně je nutné říci, že na velké strategické stavby, které je v budoucnu nutné realizovat, nějaký podíl kraje bude nutný. Žádné zdravotnické zařízení v zemi si na velké investice v řádech miliard korun nevydělá za rok nebo dva.

Když jste zmínil rumburskou nemocnici, ta málem zkrachovala. Jaká je tam nyní situace? Vracejí se lékaři a sestry? A ještě, jste tam zatím stále ředitelem, budete jím i nadále při práci generálního ředitele KZ?
Čekáme na druhou výzvu REACT, chceme pro rumburskou nemocnici získat i dotaci na rekonstrukci LDN. V současné době máme dohodu s novým ředitelem nemocnice, který do Rumburku nastoupí 1. července. Kdo to bude, neřeknu, ale včera (ve čtvrtek) jsme se s panem doktorem dohodli a bude současně i primářem interního oddělení. Připravujeme, aby v Rumburku vyrostla plnohodnotná čtyřoborová nemocnice. Také nám nastupuje ortoped a chirurg. Paradoxně se vrací také poměrně hodně sester. Nevím, zda to je covidovou dobou, že ve zdravotnictví je jistota příjmu. Významnou sesterskou nouzi v Rumburku nemáme. Budeme mít i dalšího internistu a máme plán, jak zatraktivnit rumburskou nemocnici pro nové lékaře.

Díky jasné volbě jste se stal generálním ředitelem KZ, co chcete vy osobně v jejím čele dokázat?
Rád bych přivedl úroveň poskytované péče i zajištění personálu do současnosti. Některé nemocnice zůstaly ve stavu let 1986 až 88, kdy jsem zde stážoval jako medik. Od té doby se tam nic nezměnilo, což je mi líto. Byl bych rád, abychom byli schopní čerpat co nejvíce peněz jak z EU, tak národních fondů. KZ si to opravdu zaslouží. Druhá věc, kterou bych zde rád zanechal, je obchodní duch, který mi zde trošku chybí. Není zde obchodní oddělení, které chceme zřídit na zdravotnický obchod v dobrém slova smyslu, tak abychom do KZ dostali příjmy mimo systém zdravotního pojištění. Potenciál na to máme, jen ho nevyužíváme. Jsme rozkročeni v celém kraji, máme obory, kromě transplantační chirurgie. KZ bych tak rád zapojil do většího počtu klinických studií, rádi bychom nabídli okolním firmám závodní preventivní péči a řadu dalších věcí placených ze zdravotnického servisu. Máme co nabídnout, jen to nenabízíme. Mohl by to být další zisk nejen na odměny personálu, ale i na investice. Ten potenciál je veliký. Také jsem od jednoho z kolegů slyšel, že pacienty nepotřebujeme, protože jich máme dost. S tím zásadně nesouhlasím a toto vnímání bych chtěl změnit. Také bych chtěl KZ otevřít ke spolupráci pro ostatní zdravotnická zařízení. Z vlastní zkušenosti musím říci, že někdy dostat pacienta do KZ je těžké až nemožné, daleko snáz se domluvíte v Praze než s regionálním špitálem. To se musí změnit. KZ musíme zviditelnit, musíme oslovit okolní kraje, že máme možnosti i kapacity a umíme jim poskytnout péči na evropské úrovni.

Bydlíte v Praze a do Ústí dojíždíte. Jste zde každý den. Není náročné stále takto pendlovat?
Jsem každý den v Ústí od 8 hodin ráno. Při práci v Praze znamená ji přejet minimálně hodinu a cesta do Ústí je to samé. V tom zásadní hendikep nevidím. Je pravda, že když jsem jezdil v zimě do Rumburku, nebylo to někdy veselé. Ale dá se to zvládnout.