Nejsme zkostnatělá instituce. I já měl tenhle předsudek, říká ředitel knihovny

  16:42,  aktualizováno  16:42
Knihovna Ústeckého kraje slaví 80. narozeniny. Fungovat začala na začátku srpna 1945. Za tu dobu se z instituce, kde se „jenom“ půjčují knihy, stala společenským a vzdělávacím centrem Ústí nad Labem. „Pevně věříme, že se nám v dohledné době podaří otevřít pobočku na Střekově,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitel Michal Satrapa.

Michal Satrapa je ředitelem Knihovny Ústeckého kraje je od listopadu 2024. Do kulturní instituce nastoupil v roce 2020, předtím pracoval jako středoškolský pedagog. Než se stal šéfem knihovny, zastával pozici zástupce ředitelky. Má rád sport, čte severskou krimi a nejvíce si odpočine u zahradničení. | foto: archiv Knihovny Ústeckého kraje

Jací jsou čtenáři v Ústí nad Labem?
Aktivní. Máme poměrně velkou skupinu nejen dětských čtenářů, ale i dospělých a seniorů. Pro seniorskou skupinu neustále rozšiřujeme nabídku programů a aktivit. Ostatně, senioři jsou z minulosti zvyklí chodit do knihovny a půjčovat si knížky. Nicméně dneska už není knihovna jen o papírových knihách. Jsme moderní institucí, která zpřístupňuje literaturu všem generacím i prostřednictvím moderních technologií.

Mnohými zažitá představa, že v knihovně je ticho a lidé chodí mezi regály a vybírají si knížky už neplatí?
Knihovna je živý organismus, který se neustále vyvíjí, přesto však nabízíme i tradiční služby. Na své si tak přijdou jak ti, co chtějí nerušeně trávit čas mezi regály nebo v klidu studovat, tak i ti, kteří touží po aktivnějším trávení volného času. Když jsem před pěti lety nastupoval, musím se přiznat, že jsem měl vůči knihovně určitý předsudek. Pracoval jsem ve školství a myslel jsem, že knihovna je konzervativní zkostnatělá instituce. Teď vidím, že je to přesně naopak.

Program na květen k oslavám výročí

15. května: Značíš, značím, značíme – přednáška o tom, jak se značí turistické trasy v České republice

17. května: Šaty pro kočku – benefiční bazar, jehož výtěžek poputuje spolku Felisicat, který pečuje o toulavé kočky

21. května: Jaroslav Hercík: Vyhlídky Českého středohoří – beseda s autorem netradičního turistického průvodce, který se záhy po vydání stal bestsellerem

31. května: FanKom: festival fantasy a komiksu – akce plná zábavy, kreativity a dobrodružství

Pozn.: jde o výběr z programu

Co čtenářům bez ohledu na věk nabízíte?
Půjčování knih je pořád jedna ze základních činností knihovny, ale dneska už i v jiných formách. Lidé se mohou půjčit e-knihy, audioknihy, máme také přístup do různých knižních databází, technické, naučné, hudební nebo tiskové. Důležitou součástí dnešní knihovny je samozřejmě vzdělávací činnost. Proto pořádáme různé vzdělávací akce, kurzy, workshopy, výuku jazyků. Pro zájemce máme například kurzy šití, základy programování v Minecraftu nebo pozorování vesmíru s naším astroklubem. Pro širokou veřejnost nabízíme moderní technologie, jako jsou 3D tiskárny, brýle pro virtuální realitu a CO2 laser. Knihovna nabízí i služby a programy pro osoby se specifickými potřebami. Pro seniory organizujeme univerzitu třetího věku, trénování paměti a tematická komunitní setkávání. Pestrá je i paleta vzdělávacích akcí pro školy, směřujeme od prečtenářské gramotnosti předškoláků k projektovým dnům s maturitní četbou u středoškoláků. Naši skvělí lektoři dokážou literaturu prezentovat mladé generaci v záživné a atraktivní formě.

Není už klasické půjčování knih trochu upozaděno? A mají čtenáři pořád zájem o papírové knihy?
Klasické půjčování knih upozaděno rozhodně není. Naši čtenáři si půjčují e-knihy, ve větší míře audioknihy, avšak těžiště výpůjček je v knihách papírových. Pro větší dostupnost klasických knižních formátů provozujeme knihobox, což je zařízení na bázi výdejního místa e-shopu. Uživatelé si mohou objednat dokumenty přes katalog a následně si je vyzvednout kdykoli 24 hodin a sedm dní v týdnu. Knihobox má 19 schránek a v letošním roce ho pro velký zájem rozšíříme o dalších 16 schránek.

Víte z hlavy, kolik svazků knih máte?
Celkem dost, zhruba 750 tisíc. Číslo postupně roste, každoročně nakupujeme nové knihy přibližně za 4,5 milionu korun, snažíme se, aby to bylo kolem šesti až sedmi procent rozpočtu knihovny. Průběžně děláme aktualizaci fondu. Jsme archivní paměťová instituce, takže náš fond neustále narůstá.

Ještě před pár lety byla v Ústí nad Labem knihovna v každém městském obvodě. Dneska tomu tak není, fungují jenom čtyři. Neměly by se pobočky knihoven spíš rozšiřovat než rušit? Plánujete tento počet navyšovat?
Jsme krajská knihovna s městskou funkcí a jsme velice rádi, že máme pobočky na čtyřech strategických místech po městě a pevně věříme, že se nám v dohledné době podaří otevřít pobočku na Střekově.

Jste knihovnou Ústeckého kraje, máte desítky tisíc knih, pořádáte spoustu akcí. Je těžké to všechno ufinancovat?
V našem zřizovateli, Ústeckém kraji, máme silného partnera, který nám poskytuje dostatek financí na provoz. Nespoléháme však jenom na příspěvek od něj, ale snažíme se, a myslím, že velmi úspěšně, získávat granty na naši činnost. Využíváme různých dotací a grantů na vzdělávání, vybavení a programovou činnost, a to jak z kulturního sektoru jako takového, tak i z ministerstva školství.

11 knihoven, které stojí za to navštívit

Fungovat osm desítek let stojí za oslavu. V jakém duchu se oslavy ponesou?
Slavit budeme v průběhu celého roku formou různých větších či menších akcí. Čekají nás setkání s autory, divadla, filmové projekce, koncerty, a dokonce site-specific akce. Za sebou máme úspěšný osmdesátihodinový maraton čtení, který čeká na zapsání do České knihy rekordů. Kdo tuto výjimečnou akci nezažil živě, tak si může pustit záznam na YouTube kanále knihovny.

Mají spisovatelé zájem o „pokec“ se čtenáři v Ústí?
Myslím, že naše knihovna udržuje s autory dobré vztahy, a pokud se termínově sladíme, autoři k nám rádi jezdí. V nejbližší době k nám na autorské čtení přijede spisovatel Jan Štifter. Na podzim pak spisovatelka Petra Soukupová, laureátka literární ceny Magnesia litera 2010, nebo Štěpán Javůrek, autor knihy Sudetský dům.