Nemocní pacienti leží v nemocnici s lymskou boreliózou či klíšťovou meningoencefalitidou. „Počet případů encefalitidy i boreliózy narostl proti předchozím letům o třetinu a dost nás to zaměstnává,“ potvrzuje primář infekčního oddělení Pavel Dlouhý.
Za celý loňský rok bylo podle hygieniků v kraji celkem 40 případů encefalitidy, letos jich zatím v registru mají 9.
„V počtu nakažených však dochází ke zpoždění, ještě v něm nejsou zahrnuti pacienti, kteří už jsou hospitalizováni na infekčním oddělení, ale do registru se zapíší, až když dostaneme zprávu, že byli propuštěni,“ upozorňuje ředitelka krajských hygieniků Lenka Šimůnková.
Roste i počet pacientů s lymskou boreliózou, kterou loni onemocnělo 239 lidí. „Letos jich máme už 49, což je také na tuto dobu poměrně hodně. Nejvíce těchto onemocnění obvykle přibývá na podzim, kdy všichni chodí na houby. Onemocnění má navíc tři stadia a někteří pacienti to zjistí až v tom posledním,“ přibližuje Šimůnková.
Čísla ve statistikách se začnou měnit už brzy. Na ústeckém infekčním oddělení jsou hospitalizováni i lidé z celého kraje s onemocněním covid19 a spousta dalších s letními infekcemi a průjmy. „Lůžka jsou plná a musíme pacienty, kterých je opravdu hodně, rychleji propouštět,“ uvedl primář Dlouhý.
Přibývá případů s velmi vážným průběhem
Ve třetině případů je ale u 12 současných pacientů, kteří mají boreliózu či encefalitidu, průběh nemoci závažný.
„Čtyři mají obrnu lícního nervu, kdy jim ochrne polovina či celý obličej. Nemohou tak polykat ani se napít, protože tekutiny tečou úplně jinam. Je to hodně nepříjemné, tyto obrny se léčí dlouho a pacienti musí i dlouho rehabilitovat. Bohužel to může vést i k dlouhodobým následkům. Klíšťová borelióza přitom umí udělat obrny lícního nervu docela často,“ podotkl Dlouhý.
Klíšťata přenášející nebezpečnou encefalitidu, jejíž inkubační doba je zhruba dva až tři týdny, se v kraji vyskytují především ve známých ohniscích Děčínska, Litoměřicka a Ústecka.
„Nejvíc je jich v okolí řek Labe a Ploučnice. Naopak borelióza nemá žádná ohniska a je všude po celém kraji,“ sdělila šéfka hygieniků.
Podle odborníků už však lze kvůli oteplování na klíště narazit i ve výšce 500 metrů. Zoologové navíc upozorňují, že letos jich bude extrémní množství i kvůli přemnoženým hrabošům v loňském roce. Hraboši jsou totiž hlavní hostitelé larev a nymf klíšťat. A výzkumy potvrzují, že jejich množství v přírodě přesně kopíruje počet hlodavců.
Důležité je se při výletech do přírody chránit
Lidé by se tak při cestě na výlety či k vodě měli důsledně chránit. Dobré je vzít si světlé oblečení, na kterém jsou přichycená klíšťata vidět, kalhoty strčit do ponožek, mít pevnou obuv a používat repelenty. Po návratu domů pak je dobré se několikrát prohlédnout.
K nejlepší ochraně alespoň proti encefalitidě však patří očkování (proti borelióze vakcína zatím není). V Česku je ale proočkována asi jen třetina obyvatel, zatímco třeba v sousedním Rakousku 80 procent. Česká republika se tak stále řadí mezi země s nejvyšším výskytem středoevropské klíšťové encefalitidy ve světě.
Na očkování přitom přispívají zdravotní pojišťovny a v kraji se provádí na řadě míst. Například v očkovacích centrech Zdravotního ústavu Ústí nad Labem, která jsou v krajském městě, Chomutově, Mostě a Teplicích. Ale také u praktických lékařů, byť v takovém případě si musí zájemce na očkovací látku nejprve nechat vystavit recept, pak si ji sám zakoupit a k praktikovi přinést.
Situace se ale už pomalu zlepšuje. Za letošní rok se zatím nechalo v krajském zdravotním ústavu naočkovat 1 194 dospělých a 108 dětí. „Kvůli koronaviru jsme museli mít měsíc zavřeno a potom byl nápor zájemců obrovský,“ řekla jedna ze sester.