Resort vyznačil na mapě České republiky třicítku míst, která označil jako klíčová pro zajištění stavebního kamene. Reaguje tak na situaci, kdy se dostupné zásoby této suroviny v Česku zmenšují. To představuje problém pro chystané stavby dálnic a vysokorychlostních železničních tratí či rekultivace uhelných lomů. Ložiska stavebního kamene, kde se nyní těží, se podle ministerstva průmyslu a obchodu do dvanácti let vyčerpají.
Otevření nového kamenolomu je extrémně náročný a zdlouhavý proces, proto v zemi už několik desítek let žádný nový dobývací prostor fungovat nezačal. Označení ložiska za strategické však celý povolovací proces zrychlí. V případě odporu místních navíc převáží zájem na těžbě strategické suroviny. Otevírá se tím také cesta k vyvlastnění pozemků, které jsou pro těžbu potřeba.
„Cílem návrhu je výrazně zrychlit a zjednodušit budoucí povolování jejich těžby,“ uvádí resort v důvodové zprávě. Ministerský návrh je nyní v připomínkovém řízení, vláda ho má projednat během srpna.
Braňany odmítly otevření kamenolomu, těžaři jim pošlou méně peněz |
Na resortním seznamu figurují čtyři lokality z Ústeckého kraje. Dvě místa - u Měrunic na Lounsku a u Všechlap na Teplicku - jsou již fungující lomy, kde by se měla těžba rozšířit. Na dvou dalších místech se v současné době netěží, a to na Červeném vrchu u Braňan a také na návrší Strážiště u Libouchce.
Ministerský záměr vedení Braňan i místní překvapil. „Oficiálně jsme o tom ze strany ministerstva nebyli informovaní. Zarazilo mě to,“ uvedl starosta Petr Škanta (KSČM).
Podobně na věc nahlíží i Lenka Bombera Piskačová, předsedkyně Spolku Červený vrch, který proti kamenolomu bojuje. „Zarazilo nás, že je to ve zrychleném řízení, uprostřed léta, v době dovolených. Nikde se to veřejně neprojednávalo ani neprezentovalo,“ pozastavila se nad situací.
Ve zhruba tisícové obci v loňském roce proběhlo referendum, ve kterém při téměř padesátiprocentní účasti 87,44 procent obyvatel hlasovalo proti otevření kamenolomu. Surovinu tu chtěla a nadále chce těžit společnost Severočeské doly, která je vlastněna polostátní Skupinou ČEZ.
„Jediné, co asi můžeme udělat, je, že o referendu budeme ministerstvo informovat,“ dodal Škanta. Bombera Piskačová pak doplnila, že spolek oslovil otevřeným dopisem vládu, poslance, ministerstvo pro životní prostředí, ombudsmana a vedení Ústeckého kraje, aby místním pomohli.
Okraj kamenolomu by se nacházel 230 metrů od prvních domů. Lidé těžbu odmítli kvůli jejím negativním dopadům. Jedná se především o hluk, prach, zvýšený pohyb těžké techniky, otřesy způsobené odstřely, znehodnocení krajiny a celkový dopad na kvalitu života. „Braňany jsou již dlouhodobě vystaveny negativním ekologickým dopadům těžby hnědého uhlí, provozu uhelné elektrárny, kaolinového lomu i chemického závodu. Další těžební aktivita by tuto situaci ještě zhoršila,“ uvedla Bombera Piskačová.
Část pozemků na Červeném vrchu patří Severočeským dolům, část je obecní. Těžaři chtějí kámen využít především k rekultivaci po ukončení těžby v blízkém dole Bílina, materiál by také prodávali dalším odběratelům. Na ložisku se má nacházet kolem 18 milionů tun kamene, jeho vytěžení by trvalo třicet let.
Jsou tu hnusné boje, říká starosta. V Braňanech hlasovali o otevření kamenolomu |
Místní jsou přesvědčeni, že zařazením lokality mezi strategická ložiska bude předřazen státní zájem nad zájmy obyvatel a také životního prostředí. Ministerstvo v důvodové zprávě k zavedení strategických ložisek nerostných surovin nicméně ujišťuje, že tento status neznamená vynechání standardních schvalovacích procesů. Těžba se bude i nadále posuzovat v rámci procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí).
Úsilí ministerstva překvapilo také starostu Libouchce Jiřího Bolíka (Odpovědní občané). V obci bylo kolem možné těžby kamene roky ticho. Téma tu hodně rezonovalo před zhruba patnácti lety, kdy se uskutečnilo i místní referendum. „Je to pro mě nová informace,“ uvedl starosta k záměru. „Máme v územním plánu, že to je zdroj kamene, ale byl bych rád, kdyby k těžbě vůbec nedošlo,“ dodal.
Ložisko na vrchu Strážiště je o něco menší než to u Braňan. Lokalita se nachází v Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
22. května 2024 |