iDNES.cz

Bojím se kolapsu kolegyň při nárůstu covidu-19, říká šéfka krajské hygieny

  16:06
Od poloviny července v Ústeckém kraji znovu roste počet případů onemocnění covid-19. Může to být začátek druhé vlny, říká ředitelka Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Lenka Šimůnková. Zpřísňovat opatření se chystá, pokud se nákaza rozšíří mezi seniory.

Lenka Šimůnková vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, od října roku 2017 je ředitelkou Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

 „Osobně si myslím, že v nejbližších dnech a týdnech nám denně přibude několik případů, a to především u dětí a mladých lidí, kteří se nakazili například na letní rekreaci či na soustředění. Je to z toho důvodu, že u mladých lidí probíhá onemocnění bezpříznakově, většinou se na něj přijde, když přijedou domů a nakazí prarodiče nebo i rodiče. U dospělých se příznaky objeví, jdou k lékaři na test a zjistí se, že jsou pozitivní. Okamžitě vyšetřujeme rodinu a zjistíme, že i dítě je pozitivní a že předtím bylo na táboře či soustředění,“ přibližuje Šimůnková momentální častou formu nových případů.

Koronavirus v Ústeckém kraji

  • Od 16. července, kdy se začal koronavirus opět šířit, hygienici evidují v kraji 69 infikovaných. Celkem od začátku epidemie zachytili 668 lidí s onemocněním covid-19.
  • Nejvíc nakažených má Litoměřicko, a to 20 lidí, druhé je Ústecko s 16 nemocnými, Mostecko jich má 10, Teplicko 9, Děčínsko 6 a Lounsko a Chomutovsko po 4 nakažených.  

Do kraje se vracejí lidé i z dovolených a někteří si nákazu přivezli. Kolik takových je a odkud jezdí? Jsou podle vás některé země pro dovolenou bezpečné, nebo je letos lepší tu zahraniční oželet?
Zatím se dva pozitivní lidé vrátili z Chorvatska a jeden z Maďarska. Řekla bych, že bezpečné bude určitě Slovensko, protože výskyt onemocnění tam je velmi nízký. Nejpřísnější opatření na celém světě měl Vietnam, kde je do současnosti kolem 300 nemocných. Ovšem tam na druhou stranu hrozí, že nás do země nepustí, nebo nás po příjezdu zavřou do karantény. Berou to velmi přísně. Já do zahraničí právě proto nejedu, bojím se těchto komplikací, které mohou nastat. Epidemiologická situace se může zhoršit a budu někde zavřená. A po příjezdu mohu být nemocná a dalších 14 dní v karanténě.

Je nyní průběh onemocnění stejný, lehčí, nebo závažnější?
Byly zatím hospitalizovány čtyři osoby, tři už byly propuštěny a všechny prodělávají onemocnění lehce.

Ještě před týdnem jste řekla, stejně jako řada odborníků, že zatím nejde o druhou vlnu koronaviru, ale lokální ohniska. Stále to platí? Nemocných přibývá i ve světě.
Možná, že druhá vlna už začíná, protože na dětských rekreacích a soustředěních se onemocnění docela šíří a možná se nám to rozjíždí. Uvidíme, jestli se nám to podaří zpomalit, či zastavit. Musíme si uvědomit, že virus kvůli inkubační době, která je nejčastěji týden, má před námi vždy ten týden náskok. My vlastně zastavujeme a vyšetřujeme to, co už bylo před týdnem, a to, co je právě teď, prostě nevíme. Člověk začíná být nakažlivý dříve, než se u něj objeví příznaky, a někdo je ani mít vůbec nemusí. Musíme proto počítat s tím, že se onemocnění začne šířit rychleji a že budeme muset všem a všude nařídit roušky. Možná tak ale dojde k opačné situaci. Tedy že na podzim, kdy je hodně respiračních onemocnění dýchacích cest, budeme daleko méně nemocní. Nejen, co se týká koronaviru, ale přestaneme si předávat i další onemocnění, která se přenášejí kapénkami, a budeme zdravější než jiné zimy.

Při první vlně onemocnění covid19 lidé respektovali všechna nařízení, nosili roušky, používali dezinfekce... Je to nyní stejné, nebo se řada lidí už koronaviru neobává a roušky jim vadí?
Naštvaní lidé mi píšou maily, které mne docela zraňují. Ale když začala nemocnost stoupat, měla jsem službu na infotelefonu a byla jsem překvapená, kolik lidí nám samo zodpovědně volá. A myslím, že zodpovědných, kteří nenadávají, že zase musí nosit roušky a že omezujeme jejich svobodu, nebo je naopak nezachvátila panika, je naprostá většina.

V jakém případě byste zvažovala rozšíření současných opatření?
Kdyby začalo přibývat pozitivních seniorů, ti neměli v rodině mladé lidi a nemohli jsme u nich najít zdroj nákazy. Pak bych krajskému krizovému štábu navrhla další opatření. Na posledním místě, kde by lidé měli roušky nosit, by byla městská hromadná doprava, kde by se to dalo v létě špatně vydržet. Jiná věc jsou úřady nebo obchody, kde jsou klimatizace či chladicí boxy.

Řada lidí zvažuje, že se letos na podzim nechá proti chřipce očkovat. Doporučujete všem, aby to udělali, proč a bude očkovací látky dostatek?
Určitě se i já nechám očkovat, jako každý rok. Na očkování věřím, navíc když budu očkovaná a budu mít potíže a hlavně teplotu, tak si řeknu, jestli to neznamená, že mám koronavir, a půjdu na vyšetření. Není to totiž žádná vzácnost, že člověka napadnou dva viry současně. Doufám, že očkovací látka bude. Ale trošku se obávám, že kvůli zvýšenému zájmu se na každého nedostane.

Jsou podle vás současná opatření vlády kvůli koronaviru dostatečná?
Ano. Myslím, že teď není třeba zavádět další. Ta velmi přísná, která byla na začátku epidemie, byla proto, aby byl dostatek času pro zdravotnická zařízení, protože nebyl dostatek ochranných pomůcek. Dnes už asi není potřeba dělat taková opatření, která by hodně omezila ekonomiku, tedy zavírání restaurací, obchodů... Hlavně myslím, že se ukázalo, že nošení roušek je jedno z nejlevnějších a nejúčinnějších preventivních opatření. Všechno ostatní jsou represe a stojí hodně peněz. První vlna nám ukázala, že roušky jsou účinnější, než jsme si mysleli.

Z čeho vy osobně máte největší obavy?
Až onemocnění bude opravdu hodně, že to moje kolegyně už nevydrží a prostě se zhroutí a přestaneme fungovat. V současnosti velmi, velmi důsledně každé onemocnění evidujeme, okamžitě vyhledáváme kontakty infikovaných, každý je evidován a čeká se, jaký bude první druhý výsledek, abychom šíření zabránili. Kolegyně od rána nemyslí na nic jiného. Jsou tak zvyklé pracovat, ale je něco jiného, když máte při epidemii žloutenky 300 nemocných a když v epidemii koronaviru na podzim bude třeba tři nebo pět tisíc nemocných. Bojím se toho, zda k tomu budou stále přistupovat tak důsledně, to lidský organismus nemůže vydržet.

zpět na článek