„Habřinský evangelický kostel byl převeden do majetku města Úštěk po roce 2000. Je to jeden z mála evangelických kostelů, který tu ještě stojí. Proto jsme si řekli, že pokud by se na jeho rekonstrukci podařilo získat významnější částku z dotačních titulů, uvolnili bychom i prostředky města,“ říká Ondřej Elísek (SNK-ED), starosta Úštěka, pod který vesnice Habřina spadá.
Dotaci Úštěk dostal a oprava mohla začít. Kompletní rekonstrukce vnějších plášťů budovy vyšla na více než tři miliony korun. Z dotace ministerstva pro místní rozvoj Úštěk dostal dva miliony korun a Ústecký kraj jej podpořil více než 900 tisíci korunami. Z vlastních prostředků města tak dopláceli jen 359 tisíc korun. „Bylo potřeba provést zaomítání vnější omítky, natažení fasády a štukování. Nově se musely udělat také všechny dřevní výplně oken a dveří včetně dubových vrat vstupního portálu a žaluzií ve zvonici,“ popisuje Elísek.
Proměna, kterou kostel letos prošel, je obrovská. Pamětníci vzpomínají, jak do nového milénia chrám vstupoval se zříceným stropem a bez střechy. Ke zbourání chyběl už jen krůček. Od roku 2011 však začala být budova památkově chráněna, což jí výrazně pomohlo.
Kostel byl postaven v letech 1850 až 1853 místním evangelickým sborem, který vznikl po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. v roce 1784. Chrám byl centrem evangelíků z celého Podkrušnohoří od Chomutova až po Liberec. V meziválečném období patřil Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, která byla v roce 1945 úředně zrušena a její majetek byl zkonfiskován. Po roce 1948 pak kostel sloužil jako skladiště a drůbežárna.
„Ještě když se kostel vyklízel, byl dole sklad ledku. Zvláštností zemědělského využití kostela je, že má po celém půdorysu hlavní lodi vybudovanou železobetonovou podestu, která od 60. let rozděluje loď kostela na dvě patra. Jedna výroba probíhala v prvním patře a druhá v přízemí. A tato šílená betonová skořepina je v kostele stále. Chceme ji odstranit v rámci další fáze opravy, kdy se budeme věnovat interiéru,“ doplňuje starosta s tím, že v 80. letech byl zvon z habřinského kostela převezen do evangelického kostela v Chotiněvsi.
Koncerty, výstavy...
V předchozích letech byla na kostele také dozděna zřícená koruna zdiva a byl zakryt střechou z montovaných krokví. V následujících letech se Úštěk plánuje pustit do obnovy interiéru, možná i včetně původních výmaleb a původní dlažby. Vše však záleží na tom, kolik se městu podaří získat dotačních příspěvků.
„Až bude kostel opraven, chtěli bychom v něm pořádat kulturní akce a setkávání. Počítáme se spoluprací se Spolkem za záchranu kostela Habřina, který by chtěl obnovený chrámový prostor využít na pořádání koncertů, výstav a dalších společenských akcí,“ říká starosta.
Kostel od odsunu Němců chátral, na půdě leželo srdce zvonu z doby Rudolfa II. |
Město chystá i zvelebení travnatého plácku vedle kostela, kde od roku 1911 stával církevní sirotčinec, který byl po druhé světové válce zdevastován a následně stržen. Na jeho místě nyní vzniká informační tabule popisující pohnutou historii kostela v Sudetech a posezení pro turisty, kteří tudy projíždějí po cyklostezce k jezeru Chmelař.
„Kostel je nyní opět krásnou dominantou Habřiny, ale když se na něj díváte ze západní strany od silnice, tak hned za kostelem vidíte staré hospodářské budovy a kravín, které hezký dojem z pěkně opraveného kostela značně snižují,“ dodává starosta s nadějí, že i toto místo časem prohlédne.