„Jako umělec se Šimůnek pohyboval mezi plastikou, grafikou, keramikou a užitým uměním. Jeho tvorba vyrůstala z hlubokého vztahu k materiálu, zejména ke dřevu, které pro něj představovalo řemeslnou výzvu, ale také zdroj hlubší inspirace. Fascinovala ho kresba letokruhů, organická logika tvaru i možnost spojovat přírodní strukturu s geometrickým řádem,“ říká kurátorka výstavy Michaela Vávrová.