„Jako umělec se Šimůnek pohyboval mezi plastikou, grafikou, keramikou a užitým uměním. Jeho tvorba vyrůstala z hlubokého vztahu k materiálu, zejména ke dřevu, které pro něj představovalo řemeslnou výzvu, ale také zdroj hlubší inspirace,“ popsala kurátorka výstavy Michaela Vávrová.
„Fascinovala ho kresba letokruhů, organická logika tvaru i možnost spojovat přírodní strukturu s geometrickým řádem,“ doplnila Vávrová.
Výstava divákům představuje jen malou část Šimůnkovy tvorby. S jeho prací se však mohou lidé setkat i na různých místech v regionu. Stojí například za pomníkem Karla Aksamita v Toužetíně poblíž Loun. Jako restaurátor také zachránil množství památek.
Šimůnek se narodil v Lounech. Po studiu na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové v Praze spojil profesní život s lounským muzeum, kde působil nejdříve jako odborný pracovník a později jako ředitel.
V šedesátých letech se Šimůnek zařadil společně s Josefem Hlaváčkem, Emilem Julišem, Janem Sekerou, Bořivojem Lůžkem a dalšími mezi klíčové osobnosti, které přinesly Lounům jejich kulturní rozkvět.
Šimůnka, který byl výraznou osobností v lounské kultuře, připomene výstavou také Galerie města Loun a zdejší Oblastní muzeum. Obě výstavy začnou v březnu.
