Proč jste se rozhodl přihlásit do konkurzu na ředitele kulturního domu a teplického divadla?
Protože mám rád výzvy a kultura je pro Teplice klíčová. Vnímám, že město má bohatou historii i současný potenciál, který si zaslouží větší prostor. Po letech práce v botanické zahradě, která je nyní stabilizovaná a má jasný plán rozvoje, cítím, že nastal čas věnovat se nové misi.
Proč došlo k vypsání konkurzu?
Vypsání konkurzu je rozhodnutím zřizovatele (magistrát – pozn. red.). Letos na jaře probíhal proces, kdy všichni ředitelé městských příspěvkových organizací v Teplicích prezentovali své dosavadní výsledky a vize na další období. Je to dobrý způsob, jak se vyhnout stagnaci, a také dobrá příležitost, kdy si každý sám v sobě může ujasnit, jestli má dostatek chutě, energie a nadšení věci posouvat dál a rozvíjet je.
Jste také zastupitelem města. Nevidíte v tom tak trochu střet zájmů?
O řízení příspěvkových organizací rozhoduje rada města, ve které nepůsobím. Politicky tak do chodu městských institucí nijak nezasahuji. Navíc se v tomto ohledu pro mě nic nemění – už nyní působím jako ředitel příspěvkové organizace a zároveň jako zastupitel. Vnímám to spíše jako dobrou příležitost podílet se na tvorbě strategických dokumentů, pracovat ve výborech a komisích. Momentálně působím ve výboru pro cestovní ruch, který považuji za klíčovou oblast rozvoje města, úzce spjatou právě s kulturou.
Jaké jsou vaše nejbližší cíle v Domě kultury a v divadle?
Do funkce nastupuji začátkem nového roku a v prvních týdnech se chci především osobně setkat s každým zaměstnancem a dobře se zorientovat v tom, kdo na čem pracuje, co ho trápí a kde se může rozvíjet. Na základě těchto rozhovorů nastavím vnitřní strategii instituce – protože rozvoj organizace bez rozvoje lidí není možný. A to se netýká jen platových podmínek, ale i pracovního prostředí.
Současně se chci detailně seznámit s technickým stavem všech tří objektů, které Dům kultury spravuje – tedy samotného Domu kultury, Krušnohorského divadla a Zahradního domu. Vím, že do dvou budov zatéká, tudíž bude nutné stanovit priority oprav. V divadle město dlouhodobě plánuje rekonstrukci některých prostor, ale zatím nebyl vypracován projekt – tomu bych se také rád věnoval.
Program na příští sezonu je již naplánovaný, ale rok 2027 bude již možné poněkud inovovat – zachovat to, co funguje, přidat moderní, atraktivní formy, které oživí prostor. Plánuji několik testovacích akcí, na kterých se ověří, jak teplické publikum reaguje na různé typy projektů. Zlepšit se může i komunikace na sociálních sítích – program by se měl dostat ke každému potenciálnímu divákovi.
Osobně bych také rád omezil množství plakátů na budově divadla. Teplice si podle mě nezaslouží „zabillboardované“ divadlo. A konečně – chci více spolupracovat s místními spolky, školami a jednotlivci. Koncem ledna nebo v únoru plánuji uspořádat setkání všech, kdo se v Teplicích věnují kultuře, a představit jim svou koncepci osobně.
Dům kultury je známý také díky kinu Květen, které v posledních letech trpí nízkou návštěvností kvůli konkurenci multikina v Galerii Teplice. Jak chcete návštěvnost zvýšit?
Souhlasím, že je potřeba zamyslet se nad koncepcí programu kina. I když je cenově dostupnější než multikino, nemyslím si, že je správné promítat stejné filmy. Vidím spíš potenciál ve filmovém klubu – nabídnout snímky, které nejsou běžně dostupné, a doplnit projekci o debatu s hosty, kteří k věci mají co říct. Kino může sloužit i k edukaci, například pro školy, které zde mohou pořádat tematické projekce a přednášky. Chci, aby se kino stalo místem zážitku, ne jen promítacím sálem. Do budoucna bych rád, aby se v Domě kultury a divadle objevily i vlastní projekty – činohra, opera a další formy, které oživí kulturní scénu.
Jak bude vypadat dramaturgie divadla? Zůstanete u odlehčenějších zájezdových komedií, nebo dostanete třeba do Teplic nějaká známá a kritikou respektovaná divadla typu Dejvického? Je to reálné?
Rád bych, aby program byl pestřejší. Nyní funguje systém předplatného a tzv. Bonuska, na čemž chci stavět. Moje představa je zachovat oblíbené pořady, ale zároveň posílit nabídku titulů pro náročnější publikum – jako jsou například inscenace Dejvického divadla – a postupně přidávat i vlastní projekty. Chci navázat na vše, co funguje. Pokud jsou představení vyprodaná a mají úspěch, nemá smysl to měnit. Ale tam, kde se program dlouhodobě nepotkává s diváky, rád nabídnu něco nového.
Změny se daří, i když je to náročné, hodnotí loňský rok šéf botanické |
Dům kultury je také pořadatelem tradičního Zahájení lázeňské sezony. Plánujete v této akci nějaké změny? Neuvažujete třeba o tom, že nějaký koncert by byl placený, a tím by sem mohla přijet nějaká superatraktivní kapela?
Zahájení lázeňské sezony je velká událost, která má své příznivce i odpůrce. Vnímám, že část obyvatel v ten víkend raději odjíždí, zatímco jiní se na akci těší. Proto bude důležité otevřít širší debatu a najít kompromis. Nemyslím za každou cenu zůstat u stejného konceptu jako doposud. Nemusí zůstat jen u kolotočů, stánků a velkých koncertů, které najdeme všude. Můžeme připomenout i historický a komunitní kontext celé události. Pokud jde o placení, tak nesouhlasím, protože se jedná o oslavu města.
Co přesně znamená: nezůstat za každou cenu u stejného konceptu?
Mám tím na mysli posun od klasického pouťového modelu směrem k formátu, který lépe odpovídá charakteru Teplic. Historický kontext můžeme zdůraznit nejen tradičním průvodem a žehnáním pramenů, ale také tematickými bloky, které připomenou slavné návštěvníky města. Jednou z dalších možností je otevřená scéna, kde by se střídali hosté z různých oblastí. Takový formát by přinesl pestrost, podpořil dialog a dal celé akci nový, živý rozměr.