„Přijde mi to nespravedlivé. Město by se mělo chovat jako řádný hospodář. V pozvánce na jednání se psalo, že pozemek bude prodán nejvyšší nabídce. A tu jsme podali my,“ říká Jiří Zahorčák.
Se ženou za parcelu o rozloze 1 092 metrů čtverečních nabídli 573 tisíc korun, ačkoliv minimální cena byla podle znaleckého posudku stanovena na 458 tisíc. Druhý zájemce byl ochoten zaplatit 480 tisíc korun.
„Když obálky otevřeli a přečetli částky, už jsme se radovali. Ale vstoupil do toho starosta a řekl, že je naše žádost v rozporu, protože tam chceme stavět rodinný dům, což nelze, jelikož se parcela nachází v ochranném pásmu lesa. O tom jsme ale věděli předem a jasně jsme deklarovali, že to pro nás není problém, že o pozemek stojíme i tak. Dokonce jsem navrhl, aby dali do kupní smlouvy podmínku, že tam nesmíme stavět,“ upozorňuje Zahorčák.
Na to ale prý zastupitelé nereagovali. „Řekli jen, že se bude hlasovat o původním záměru. Pro naše vyřazení zvedlo ruku 11 z 15 zastupitelů. A hned poté nechali hlasovat o tom, že se to prodá nižší nabídce,“ kroutí hlavou Zahorčák.
„Pozemek historicky patřil k restauraci a její majitel ho má v dlouhodobém pronájmu. Zahorčákovi loni přišli s tím, že se jim to tam líbí a chtěli by si tam postavit domek. Od začátku jsem se jim snažil vysvětlit, že to místo není na stavbu domu vhodné,“ okomentoval situaci starosta Dubí Petr Pípal (Severočeši).
Pravidla jsou na webu...
Podle něj má parcela v nejširším místě jen 25 metrů a ochranné pásmo lesa je 50 metrů. Z toho důvodu se na ní nedá stavět.
„Nedostanou tam žádnou výjimku, konzultoval jsem to i s vedoucí odboru teplického magistrátu Dagmar Teuschelovou. Ta mi potvrdila, že se od 1. ledna zpřísnila pravidla pro udělování výjimek pro stavby v ochranném pásmu lesa. Oni ale přesto podali žádost, ve které byla jako důvod ke koupi uvedena stavba rodinného domu,“ pokračuje Pípal.
„V době, kdy jsem žádost podával, přísnější pravidla ohledně ochranného pásma lesa ještě neplatila. Když se změnila, informoval jsem úřad, že mi to nevadí a že chci pozemek koupit i za tu cenu, že tam nebudu smět nic postavit. Město mi ale neřeklo, že bych měl podat žádost s jiným záměrem,“ kontruje Zahorčák.
Překvapilo ho i to, že nedostal k dispozici pravidla, jak bude prodej obálkovou metodou probíhat. Podle starosty však město takovou povinnost nemá.
„Pravidla prodeje pozemků jsou na webu města. Mimo jiné se v nich píše, že poslední slovo při prodeji majetku má zastupitelstvo a v odůvodněných případech může rozhodnout jinak,“ podotkl Pípal.
Starosta: Příště budu chtít prodej zrušit
Zároveň připustil, že město loni nemělo s prodejem pozemku vůbec souhlasit.
„Když se na to dívám zpětně, asi byla chyba ho prodávat. Měli jsme ho z prodeje vyřadit rovnou a byl by klid. Na příštím jednání zastupitelstva budu chtít prodej revokovat, parcela je opravdu nezastavitelná. Navrhneme, aby byla v územním plánu provedena změna na veřejnou zeleň. Takže ho nezíská nikdo,“ doplnil Pípal.
Podle Zahorčáka není zásadní problém v tom, že pozemek nakonec nezískal on se svou ženou, ale hlavně fakt, že prodej proběhl nestandardně.
„Za nás to zkrátka nebylo transparentní. Mrzí nás, že město nepřistoupilo na to, že jsme ochotni záměr změnit. Opravdu nám nešlo o to stavět za každou cenu. Ten pozemek má pro nás citovou hodnotu. Jsme smíření s tím, že nám nebyl prodán. Ale proč by ho měl získat někdo, kdo za něj nabídl méně peněz?“ krčí rameny Zahorčák.