Na dvě stě tisíc stromků vysadí v průběhu několika let na patnácti hektarech rekultivovaných ploch hnědouhelných lomů ČSA a Vršany na Mostecku společnost Rekultivace, která od roku 2000 zahlazuje stopy po těžbě hnědého uhlí.
„Stromky budeme sázet do prvních mrazů. Pak až zase na jaře příštího roku,“ říká Tomáš Šolar, ředitel společnosti Rekultivace, jež patří pod těžařskou společnost Sev.en, která doly využívá.
Stejně jako v jiných částech republiky se i na výsypkách odborníci při nové výsadbě rozhodli jít cestou smíšených lesů. Místo dřívějších monokultur tu teď vyrůstají vedle sebe modříny, borovice, duby, buky, olše, lípy, jasany, javory nebo jeřáby.
Pestré složení lesů má dát vysazeným porostům větší šanci, jak přežít kalamity způsobené různými škůdci nebo nepřízní klimatu.
„Mile nás překvapilo, že z loňské výsadby nepřežilo do letošního roku pouze patnáct procent stromů,“ popisuje Šolar, který se obnově zdejší krajiny věnuje už dvacet let.
Průměrně na rekultivacích uhyne 30 až 40 procent stromků
„Na rekultivovaných plochách, které mají svoje specifika, se přitom počítá v průměru s třiceti- až čtyřicetiprocentním úhynem,“ upřesňuje Šolar.
Mladé sazenice přitom v okolí lomů narážejí na spoustu negativních vlivů, které se s obnovou běžných lesních porostů nedají srovnat. Složení půdy je zcela odlišné od té, jaká bývá běžně v lesích.
Aby odborníci vůbec nastartovali správné biologické procesy, vysévají na připravené plochy nejprve hořčici, která půdu odlehčí a provzdušní.
„Na jaře ji zasejeme, v létě se pokosí a nechá opět vyrůst. Teprve pak na podzim do země začneme sázet sazeničky stromů,“ přibližuje Šolar pro mnohé netradiční postup.
I tak se často stává, že stromkům několik let trvá, než začnou pořádně růst. Rostlinky navíc na obrovských plochách nechrání často žádná přírodní bariéra, jsou vystavené přímému slunci nebo působení větrů.
Stromky ohrožují i přemnožení divočáci a vysoká zvěř
V jednom bodě však mají zdejší hospodáři stejné problémy jako ostatní správci lesů, a to je boj s přemnoženou vysokou či černou zvěří, která se sem postupně stěhuje z okolí a jíž se na obrovských plochách s velkým množstvím úkrytů daří.
„Ročně odlovíme kolem 150 kusů divočáků a i to je málo,“ doplňuje ředitel společnosti. Mladé stromky tak chrání kilometry plotů.
Na svém místě musí vydržet zhruba deset let, teprve poté jsou stromy tak vzrostlé, že by měly nájezdům zvěře, která se na nová místa stahuje i z okolí, odolat.
Celková plocha v lomech Vršany a ČSA, která v průběhu let prošla nebo ještě projde rekultivací, je 9,4 tisíce hektarů. Téměř pět tisíc hektarů již dostalo svou novou tvář, na území o rozloze jednoho tisíce hektarů rekultivace právě probíhají.
Zbytek plochy těžaři ještě využívají. Po dotěžení uhlí se počítá s hydrickou rekultivací, tedy zatopením těžebních jam.
24. července 2015 |