iDNES.cz

Úštěcké ochotníky baví divákům ukazovat neotřelé, i v silikonových maskách

  8:16
Chuť zkusit nevyzkoušené a ponořit se do neznámého už více než čtvrt století provází ochotnický divadelní spolek PIK-ART z Úštěku na Litoměřicku. Nazkoušeli dokonce originální divadelní hru, která se celá odehrává v silikonových maskách. O fungování divadelního souboru hovoří v rozhovoru jeho šéf Jiří Hotový. Divadelní prkna ho lákala už od útlého dětství.

Pantomimu bývalé principálky Gabriely Nogové nazvanou Geriho šuplíky herci absolvují v silikonových maskách. Je to velmi náročné, v maskách se hůře dýchá. | foto: Archiv souboru PIK-ART

„Baví nás, že jsme první v Čechách, kdo s takovýmto konceptem přišel,“ říká vedoucí souboru Jiří Hotový, který se sice narodil až rok po založení divadla, ale už 13 let je s ním pevně spojen.

Jak byste co nejstručněji váš divadelní spolek představil?
První slovo, které mne napadá: rodina. Ač jsou dny, kdy se hádáme, stále držíme při sobě a jsme soudržní. Jsme prostě rodinný typ divadla. Kromě nastudování divadelních her se věnujeme také pořádání beneficí a řadě dalších akcí. Nyní je nás celkem osm a věkové rozpětí našeho spolku se pohybuje od pětadvaceti do sedmdesáti plus.

Fungujete už více než čtvrt století, jak se zrodila myšlenka a jak jste začínali?
V roce 1996 se v hospodě u piva pár lidí domluvilo, že by mohli založit ochotnický spolek. Ještě ten večer si vymysleli název PIK-ART, podle pikartské věže, kterou zde v Úštěku postavili husité. Pikarti byli rebelové a to na nás sedí.

Jiří Hotový je povoláním učitel na prvním stupni ve speciální škole a vede divadelní spolek PIK-ART.

Jak jste se k herectví dostal vy?
Už ani nevím, jak vznikla moje touha se předvádět. Jsem ale extrovert a už jako malý jsem miloval loutky a táhlo mě divadlo. Možná se to zrodilo ve chvíli, když jsem na videokazetě poprvé uviděl Hrdého Budžese (jde o divadelní hru z roku 2003 podle stejnojmenné knižní předlohy Ireny Douskové, v níž zazářila herečka Bára Hrzánová – pozn. red.). Za spolkem PIK-ART jsem dolézal už jako pětiletý kluk. Napřed mě odháněli, až nás nakonec cesty osudu zavály k sobě.

Na začátku většinu divadelního souboru tvořily ženy. To je neobvyklé, jak se s tím vypořádávaly?
Ženy byly tenkrát do divadla více nadšené. Chlapi měli kapely a ženy také něco chtěly, tak založily divadlo. Když se pak v divadelní hře objevila mužská role, tak ji prostě zahrála žena. Nalepila si knírek a bylo to. Například ve hře Záskok díky tomu vznikaly velmi komické situace.

Rádi hrajete „nevyzkoušený žánr“, co to znamená?
Baví nás zkoušet nevyzkoušené, proto si vybíráme a nacvičujeme různé divadelní žánry. Většinou hrajeme veselohry, ale nastudovali jsme i horor Psí hřbitov, při kterém divákům tuhla krev v žilách. Hráli jsme také sci-fi. Autorskou hru Superman přijede ve 22:37 napsala naše tehdejší vedoucí Gabriela Nogová. Chtěli jsme si zahrát také western, a ten se objevil ve hře Geriho šuplíky. To je autorská pantomima Gabriely Nogové, při které musí herci téměř hodinu vydržet v silikonových maskách. Je to velice náročné, ale máme ji moc rádi.

Jak jste to zvládali?
Hrát v masce částečně odbourá trému, protože jsme schovaní. Na druhé straně je to však velice náročné v tom, že si dýcháme do obličeje. Vždy jsme z toho hodně zpocení. Jednou se dokonce stalo, že se představitel hlavní role musel během hry odběhnout vyzvracet, jak mu bylo špatně. Baví nás ale, že jsme první v Čechách, kdo s takovýmto konceptem přišel. A nejvtipnější je, když si masky sundáme a říkáme si, co se dělo pod nimi, protože při hraní i pod maskami gestikulujeme.

Máte za sebou 26 nastudovaných her, na čem pracujete nyní?
Většinou si po premiéře řekneme, že zapracujeme na tom, co má ještě nějaké chyby. A protože jsme v listopadu měli premiéru veselohry Amant, pracujeme právě na ní. Hra Amant je veselohra o vztahu dcery a ambiciózní matky, která si skrze dceru chce plnit své sny. Matka touží, aby se dcera stala nejslavnější klavíristkou, a má za to, že takováto dívka si zaslouží pořádného chlapa. Proto jí chce dohodit amanta, avšak dcera už někoho má. Jak se to vyvine, na to se musí diváci přijít podívat sami.

Vedle divadla se věnujete i jiným aktivitám, jakým?
Naší nejpodstatnější aktivitou je letní hudebně-divadelní benefiční festival Hradní hrátky. Sjíždí se k nám divadelní spolky a kapely z různých koutů republiky a hrají za minimum nebo za párek. Vybíráme na lidi nebo zvířátka, která jsou v nouzi. Každý rok vybereme víc a víc. Sem tam také pořádáme Vypravěčský festival, na kterém vystupují performeři se slam poetry, recitací nebo jen s vyprávěním příběhů. Pravidelně děláme originální Mikulášskou nadílku, při které pro děti připravíme ukázku pekla i nebe s Mikulášem a adresnými dárky. Letošní novinkou bude bleší trh na dvorku fary, na který připravujeme také divadelní kulturní program.

zpět na článek