„Chybějí nízkoprahová krizová centra, psychologická i psychiatrická péče pro nezletilé,“ upozornila krizová interventka Martina Vojtíšková z organizace Spirála na konferenci v Ústí nad Labem, jejímiž hlavními tématy byla bílá místa v prevenci násilí na dětech a transgenerační přenos domácího násilí (přenos z jedné generace na druhou, pozn. red.).

Než se těmto dětem dostane potřebné pomoci, může to trvat celé měsíce až rok. Včasná pomoc je přitom velmi důležitá. Podle Asociace pracovníků intervenčních center ČR téměř třetina Čechů (31,8 %), kteří mají zkušenost s domácím násilím, jej zažila v dětství i v dospělosti, a to buď jako svědek, oběť, či původce násilí. Vzniká takzvaný kolotoč násilí: dítě, které vyrůstá v násilném prostředí, považuje násilí za normální a opakuje vzorce chování.

„Důležitý je první kontakt a včasná pomoc kompetentního pracovníka, tedy odborníka, který zná specifika domácího násilí, umí vést rozhovor s traumatizovaným dítětem, vnímá dopad násilí na děti a jejich další vývoj,“ upozornila Vojtíšková.

Spirála jen loni proškolila 151 sociálních pracovníků, policistů a zaměstnanců dalších institucí, kteří se péči o ohrožené děti věnují.

Obětí domácího násilí se může stát kdokoliv, muž i žena v každém věku. Rány do těla, facky, kopance, rdoušení, tahání za vlasy, znásilnění, ale i ponižování či neustálý dohled, výčitky, výhrůžky, sexuální nátlak… Domácí násilí má mnoho podob. Nemá formu jen fyzických útoků, ale i psychického útlaku.

Loni policie v Ústeckém kraji evidovala téměř 300 případů týrání lidí žijící ve společném obydlí a ze společného obydlí vykázala 181 násilníků. V celé republice došlo k vykázání 1 268 lidí. V přepočtu na obyvatele se Ústecký kraj řadí na první místo.

„Umíme problém dobře identifikovat a nebojíme se vykázání použít,“ uvedl kapitán Martin Rekl z odboru pořádkové policie Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, který se na tuto problematiku specializuje.

Podle jeho slov je důležité, aby se oběti nebo svědci domácího násilí nebáli násilníka nahlásit. K dispozici je celá řada možností, kam či na koho se obrátit, například na policii či státní zastupitelství.

Křičíte na děti? Může je to zraňovat stejně jako fyzické či sexuální násilí

Existují i speciální aplikace a fungují různé linky důvěry a rodinné poradny. V případě dětí je to i orgán sociálně-právní ochrany. „Je jedno, komu se oběť či svědek svěří. Důležité je, že ten, koho se domácí násilí týká, v tom nezůstane sám,“ dodal Rekl. Pokud je někdo svědkem probíhajícího fyzického napadení v domácnosti, doporučuje hned zavolat.

Častěji než v minulosti řeší policisté tyto případy v režimu trestných činů, kdy útočníkovi hrozí vyšší trest. „Několik let zpět byla většina případů řešena v rámci přestupkového řízení. Teď je to 45 procent v rámci trestního řízení a 55 v rámci přestupkového řízení. Není to tak, že by se zvyšovala brutalita domácího násilí, ale umíme ho lépe definovat,“ uvedl Rekl s tím, že tak víc případů míří k soudu.