iDNES.cz

Přivaděč z Děčína na D8 má vést přes území sesuvů, rizika zkoumají sondy

  12:28
Ve svahu nad Děčínem začal průzkum území, kudy by v budoucnu měl vést z Děčína přivaděč k D8, na který lidé čekají více než 30 let. Celkem 58 hloubkových sond nyní ověří pohyby půdy na území, kudy by měla vést silnice.

Snímky z roku 1914 přibližují obří sesuv, který tehdy ujel z vrchu Chmelík do údolí Chrochvického potoka u Děčína. Právě tudy se přitom zvažuje vedení jedné z tras děčínského přivaděče k dálnici D8. | foto: archiv geologa Vladimíra Cajze

Průzkum bude velmi důležitý, protože stavba nebude jednoduchá. Všechny tři varianty přeložky silnice I/13, tedy Chrochvická, Pastýřská a Malšovická, vedou složitým sesuvným územím, přičemž varianta Malšovická se dotýká jednoho z největších sesuvných území v celém Česku – oblasti Bohyně.

Hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum v oblasti od Knínic po Děčín má trvat 13 měsíců a za více než 23 milionů korun ho zpracuje firma Geo Tac-GS, se kterou Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uzavřelo smlouvu.

„Třináct měsíců je podle projektu dostatečně dlouhá doba pro zajištění tohoto průzkumu. Upozorňujeme, že se nejedná o průzkum schválené, jednoznačně vymezené trasy pro projekční činnosti, ale o účelový průzkum všech uvažovaných variant pro rozhodovací proces EIA,“ říká mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Lokalitu v okolí Děčína geologové dlouhodobě sledují, ale toto sesuvné území nebylo nikdy systematicky prozkoumáno za pomoci vrtů. Podle map jsou zde rozsáhlé oblasti, kde jsou svahové nestability takzvaně „uklidněné“, „dočasně uklidněné“ i ty „aktivní“.

Sesuvy v oblasti

Snímky z roku 1914 přibližují obří sesuv, který tehdy ujel z vrchu Chmelík do údolí Chrochvického potoka u Děčína. Právě tudy se přitom zvažuje vedení jedné z tras děčínského přivaděče k dálnici D8.
  • 3. a 4. července 1736 došlo k sesuvu z vrchu Chmelík směrem do Krásného Studence. 
  • K dalším zaznamenaným posuvům došlo v roce 1770 na vrchu Výrovna (Hegenberg) a v Bohyni. Další pak v Javorech a v Bohyni 1817, 1823, 1850 a v roce 1900.
  • K největšímu sesuvu došlo pod Chmelíkem 30. března 1914, přičemž další pohyby pokračovaly až do 25. dubna. Bylo zničeno 24 hektarů lesů, 70 hektarů luk i polí. Okraj sesuvu zasáhl Krásný Studenec, kde bylo zničeno několik domů a kostel. Přehrazen sesuvem byl i Chrochvický potok a vzniklo zde velké jezero. 
  • Tři sesuvy ve 20. století poškodily železnici. V roce 1990 i silnici u Nového Oldřichova. 
  • 5. dubna 2019 sesuv porušil v Popovicích dům a silnici do Studence.

V minulosti zde také k několika sesuvům došlo. Katastrofický byl sesuv v Chrochvicích z roku 1914, při kterém bylo zničeno několik domů a na Chrochvickém potoce, dříve nazývaném Vels, vzniklo jezero.

Škody na místě pomáhala likvidovat armáda a lidé se sem chodili dívat několik měsíců. Sesuvy několikrát poškodily i zahrádkářské kolonie. I loni sesuv zavalil základy nově stavěného domu v Popovicích, nedaleko zastávky Na Skluzu.

„Riziko obnovení pohybů je v některých oblastech vysoké,“ píše se například ve zprávě České geologické služby z roku 2017, která dokumentovala území v rámci přípravy přeložky silnice I/13.

Celé sesuvné území pojmenované historicky geologem Janem Rybářem Bohyně zasahuje oblast Chrochvic, Vilsnice, Krásného Studence, Malšovic, Hlinné, Javor, Staré Bohyně a Borku.

Z nedávné studie odborníků Oldřicha Krejčího, Vladimíry Krejčí, Petra Kycla a Martina Palečka vyplývá, že řada oblastí je stále aktivních, většinou se však jedná o ony „dočasně uklidněné“ nebo „uklidněné“ svahové deformace.

Ovšem zmíněný chrochvický sesuv, kde se stala tragédie, je stále aktivní, dochází zde ke svírání Chrochvického potoka. Zde se celý svah do údolí také posouvá konstantní rychlostí až centimetr za rok.

O realizaci lze uvažovat nejdříve v letech 2028–2030

„Podle měření v roce 2017 byla rychlost pohybu v hloubce 17 metrů pod povrchem až 1 milimetr za měsíc,“ uvádí Petr Kycl z České geologiclé služby.

Při současném průzkumu by v oblasti mělo být provedeno 58 sond o celkové předpokládané délce 1 483 metrů. „Obecně je rozsah průzkumu rozprostřen na všechny tři uvažované varianty. Výsledky tohoto účelového průzkumu budou jedním z podkladů pro zpracování a doplnění dokumentace EIA,“ popisuje Ledvinová.

Kvůli přepracování dokumentace EIA k přeložce I/13 kraji přišlo až neuvěřitelných 86 připomínek.

Přepracovaná a doplněná dokumentace by podle ŘSD měla být do 21. ledna 2022 předána na krajský úřad k pokračování v procesu EIA, tedy vlivu na životní prostředí. Hotové stanovisko EIA by mělo být vydáno do července 2022.

„Kdy bude známa definitivní trasa přivaděče, je těžké odhadovat, každá trasa má své odpůrce. V ideálním případě lze o realizaci uvažovat nejdříve v letech 2028–2030. Podle předběžných odhadů může celá stavba přivaděče stát zhruba pět miliard korun bez DPH,“ podotýká Ledvinová.

Přestože všechny trasy přeložky silnice I/13 procházejí územím s vysokou náchylností k sesouvání, i zde je možné stavět.

„Území v okolí Jílovského a Chrochvického potoka je pro liniovou stavbu v rámci celé republiky jedno z nejvíce rizikových. Pokud ale bude území velmi dobře prozkoumáno a bude se dlouhodobě monitorovat chování svahů, lze rizika minimalizovat. Stavba v takovém území ovšem bude extrémně náročná na čas i finance a bude velkou výzvou pro stavitele,“ upozorňuje Kycl.

zpět na článek