Oddělení urgentního příjmu bylo otevřeno loni na jaře a jeho smyslem je zajistit nepřetržitou akutní péči pro pacienty s úrazy i neúrazovými stavy na jednom místě. Slouží jako „vstupní brána“ do nemocnice. Výstavba pracoviště stála 880 milionů korun a byla spolufinancována Evropskou unií.
Podle Lukáše Bourka, který je zdravotnický záchranář a na chomutovském urgentu zároveň vykonává povolání zdravotní sestry, situace vygradovala kvůli neřešení napjatých vztahů s lékaři z ostatních oddělení.
„Problémy se táhnou od doby, co urgentní příjem vznikl. Tím, že to bylo nové oddělení, starým oborům se to příliš nelíbilo. Panuje určitá zášť a nechuť lékařů z interny a chirurgie se něco nového učit,“ popsal. Je jedním z těch, který výpověď podal.
Zákulisní spor ohrožuje péči. Lékaři válčí o rizikové rodičky a nezralé děti |
Obdobně situaci líčí i jedna z odcházejících lékařek, která si přála zůstat v anonymitě kvůli obavám z tlaku ze strany vedení nemocnice. „Naše paní primářka udělala spoustu kompromisů, přesto spolupráce s lékaři z interny a chirurgie nefunguje naprosto nijak. Jediný, kdo funguje skvěle, a to musím podtrhnout, je neurologie. Ti pochopili princip fungování urgentního příjmu,“ uvedla.
Podle ní vede nefunkční spolupráce k situacím nepříjemným pro pacienta.
Urgentní oddělení zahrnuje ambulantní a expektační lůžkovou část (místo, kde je pacient krátkodobě pozorován a vyšetřován, než je rozhodnuto o dalším postupu – hospitalizaci nebo propuštění – pozn. red.).
„Problém nastal u obsazení služeb v ambulantní části, která spadá pod odpovědnost jednotlivých oborů – interna a chirurgie. Dochází k situacím, kdy lékaři těchto oborů odmítají služby sloužit. Péče o pacienty tak byla přesouvána na lékaře z expektačních lůžek. Tito lékaři, přestože jsou specialisty v urgentní medicíně, vykonávají činnosti mimo svůj obor,“ vysvětlil Bourek s tím, že to vede k výraznému zatížení lékařů expektačních lůžek a má negativní dopad na kontinuitu a kvalitu poskytované péče.
„Urgent nám byl čert dlužnej“
Lékaři z chomutovského urgentu popisují také šikanu na pracovišti. „Posloucháme narážky typu ‚ten urgent nám byl čert dlužnej. Už abyste táhli o dům dál‘ a podobně. Je to neustálé znevažování naší práce,“ popsala lékařka.
Podle nespokojených zdravotníků ředitel nemocnice problémy neřešil a mluví o manažerském selhání. Požadují, aby vyvodil osobní zodpovědnost. Nespokojení zdravotníci se otevřeným dopisem obrátili na vedení Krajské zdravotní, Ústeckého kraje a města Chomutov.
Vyjádření ředitele nemocnice Michala Zemana se redakci nepodařilo získat, jeho asistentka odkázala na mluvčí Krajské zdravotní Miloslavu Kučerovou.
Ta řekla, že urgentní příjem funguje ve standardním režimu. „Není v kolapsu a situaci samozřejmě řešíme. Péče o pacienty je plně zajištěna a bude zajištěna,“ zdůraznila Kučerová s tím, že při výpadku personálu zajistí péči zdravotníci z jiných oddělení. Pokud odcházející lékaři a sestry výpovědi nestáhnou, špitál za ně bude hledat náhradu.
Bude úplně jiná, říká šéf nemocnice v Chomutově. Čeká ji obří modernizace |
Odcházejícím lékařům včetně primářky oddělení nyní běží dvouměsíční výpovědní lhůta. Zdravotníci tvrdí, že nadřízení situaci před veřejností zlehčují a skutečné dopady pocítí pacienti v brzkých týdnech. „Péče dnes funguje pouze díky tomu, že lékařům běží výpovědní lhůta. Co bude poté? Kdo převezme odpovědnost?“ bylo napsáno do veřejného prohlášení.
Mluvčí Ústeckého kraje, zřizovatele Krajské zdravotní, Magdalena Fraňková, se k personálním otázkám nevyjádřila. „Ústecký kraj nevstupuje do personálních otázek. To je v kompetenci jednotlivých nemocnic, potažmo managementu Krajské zdravotní,“ uvedla.
Podobně to vidí i Milan Märc (Nový Sever), první náměstek chomutovského primátora.
